Zemřel vědec, který dokázal nasytit Čínu. Zachránil před hladem miliony lidí

„Dnes truchlíme nad smrtí skutečného hrdiny jídla. Čínský vědec Jüan Lung-pching zachránil miliony lidí před hladem tím, že vyvinul první hybridní kmeny rýže,“ tweetovalo oddělení OSN pro hospodářské a sociální věci v sobotu. Upozornilo tak na úmrtí muže, který byl v západním světě téměř neznámý, ale pro jihovýchodní Asii šlo o klíčovou osobnost tamní vědy.

Jüan Lung-pching zemřel ve věku 91 let. Jeho největší zásluhou je výzkum hybridní rýže, díky němuž se v posledním půlstoletí daří Číně uživit téměř pětinu světové populace, přestože má necelých devět procent celkové půdy.

Jüan Lung-pching se narodil v Pekingu v roce 1930 a věnoval se výzkumu v zemědělství –⁠ v době, kdy studoval, se téma „jak nasytit rychle rostoucí světovou populaci“ stalo nesmírně důležitým. Jak moc, to se ukázalo právě v Číně během takzvaného Velkého hladomoru, během něhož zemřelo v letech 1959 až 1961 podle čínských zdrojů v této zemi asi 15 milionů lidí –⁠ západní zdroje ale uvádějí až trojnásobný počet mrtvých.

Jüan Lung-pching
Zdroj: Wikimedia Commons

Moderní ekonomové, jako například indický nobelista Amartya Sen, přesvědčivě dokazují, že tehdejší krize byla způsobena ani ne tak samotným nedostatkem potravin, jako spíše jejich špatnou distribucí, ale pro Čínu se tehdy stalo téma zajištění dostatku potravy jedním z klíčových pro její bezpečnost.

Vědci jako Jüan Lung-pching se snažili modernizovat tamní, proti západnímu světu zastaralé, zemědělské metody a zvýšit tak produkci. Jako velmi účinná se ukázala modernizace samotných plodin – zejména rýže, která je dodnes hlavním zdrojem potravy v Číně.

Od začátku šedesátých let dvacátého století se věnoval hybridizaci, tedy experimentům se vzájemným křížením více druhů rýže. Roku 1964 Jüan našel pro své pokusy druh divoce rostoucí rýže, která měla oproti jiným očividné výhody. Problém byl v tom, že tehdy neexistovaly metody, jak dospět k dostatečně masové produkci hybridní rýže, která by spočívala v křížení klasických zemědělských druhů a Jüanovy divoké. Vědec ji ale dokázal najít, v řadě experimentů otestovat a zajistit, že bude fungovat i v podmínkách čínského zemědělství.

Jüan Lung-pching (v zadní řadě, třetí zleva)
Zdroj: Wikimedia Commons

Celé to ale trvalo celou dekádu, až roku 1973 se mu ve spolupráci s mnoha dalšími čínskými vědci konečně podařilo zavést kompletní proces rozmnožování tohoto vysoce výnosného hybridního druhu. O rok později se už začal využívat a výsledky byly ohromující –⁠ nová  hybridní odrůda byla o dvacet procent výnosnější než ta používaná do té doby.

Žijící legenda

Od té doby byl v Číně přezdíván „otec hybridní rýže“ –⁠ a ve svém výzkumu dál pokračoval. Zkoušel hybrid dále vylepšovat, čímž strávil přes čtyřicet let života.

V současné době se používá už třetí generace této rýže, nejen v samotné Číně, ale i v řadě okolních zemí s podobnými podmínkami. Ta je oproti původním druhům dokonce o třicet procent výnosnější.

Podle agentury Nová Čína rýže představuje základ stravy pro většinu z 1,4 miliardy obyvatel: Jüanova hybridní odrůda se dnes pěstuje na více než 16 milionech hektarů, což je asi 57 procent celkové osázené plochy rýže. Čínská média uvádí, že její používání pomáhá uživit 80 milionů lidí ročně navíc.

V zahraničí se tento druh pěstuje na osmi milionech hektarů –⁠ to je pro srovnání o něco víc, než je celková rozloha České republiky.

Smrt

V polovině prosince loňského roku Jüan upadl na poli, kde pěstoval a testoval další generace rýže. Na začátku dubna byl hospitalizován a v sobotu 22. května zemřel na multiorgánové selhání. Okolí nemocnice, kde umíral, lidé zaplnili stovkami kytic a o jeho úmrtí informovala většina čínských médií.

Květiny před nemocnicí, kde zemřel Jüan Lung-pching
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 29 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...