Vláda představila „Českou cestu do vesmíru“. Astronaut Svoboda má letět do kosmu do pěti let

Nahrávám video

Záměr nazvaný Česká cesta do vesmíru představili v Praze vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu. Vyslání astronauta v horizontu pěti let by na sebe mělo navázat další aktivity i soukromých firem, vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat. Vzbudit by mělo i zájem o studium technických oborů.

Česká vláda chce poslat astronauta Aleše Svobodu do vesmíru, počítá se zapojením firem a výzkumných institucí, ty už připravují projekty a experimenty. „Český kosmonaut je inspirativním vzorem, který musíme využít,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). „Je to příležitost, kterou máme chytit za pačesy,“ doplnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Budeme dělat všechno pro to, abychom zajistili, aby Aleš Svoboda do kosmu letěl. My tu letenku určitě koupíme. Základní parametry jsou jasné, ale musí si sednout víc věci dohromady. Šance, aby Aleš Svoboda letěl, je velmi vysoká. A my uděláme vše pro to, aby letěl,“ uvedl na dotaz České televize Fiala. Jasné podle něj ale zatím není, kdy by měl let proběhnout, záleží to na více faktorech.

„Chceme, aby český astronaut do pěti let opravdu letěl,“ dodal Kupka. To znamená, že Svoboda by mohl letět do kosmu do roku 2029.

Nahrávám video

Projekt bude koordinovat Václava Kobera, ředitel kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací ministerstva dopravy. „Aleš Svoboda se musí stát plnohodnotných astronautem. Jeho výcvik započne v druhé polovině tohoto roku, bude trvat vždy dva měsíce po řadu několika let,“ oznámil Kobera. Další informace jsou na oficiálních stránkách projektu.

Experimenty

Svoboda by se mohl například podílet na měření radiační situace na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Radiační senzory české výroby měří na ISS už dvanáct let, jsou však pevně umístěné. Firma Advacam teď navrhla nové, s nimiž by Svoboda mohl radiaci měřit na různých místech.

Oproti stávajícím detektorům má tento nový typ výhodu, že dokáže snímat informace o radiaci mnohem častěji. Díky tomu se odborníci mohou dozvědět, jestli částice pocházejí přímo ze Slunce nebo vznikla sekundárně při průletu nějakou překážkou.

Další experiment připravuje brněnský CEITEC. Vyvinuli tam takzvané nanoboty – malé částečky, které odborníci dokáží naučit různé úkoly. „Jejich chování na Zemi je ovlivněno gravitací a ve všech případech není známa žádná studie pohybu ve stavu beztíže,“ poznamenal vedoucí výzkumné skupiny Pumera's lab CEITEC Martin Pumera. Nanoboti by mohli v budoucnu výrazně pomoct s recyklováním vody na ISS nebo při dlouhodobých letech do hlubokého vesmíru.

Nahrávám video

Česko kosmické

Cílem projektu Česká cesta do vesmíru, který chce vláda systematicky podpořit, je prostřednictvím kosmických aktivit významně přispět k transformaci české ekonomiky na ekonomiku založenou na aktivitách s vysokou přidanou hodnotou.

Kosmické aktivity jsou podle Fialy odvětvím s obrovským ekonomickým, vědeckým, sociálním, strategickým, bezpečnostním a obranným potenciálem a ovlivňují všechny oblasti našeho života. Zejména zvyšují konkurenceschopnost do nich zapojených zemí a také jejich status inovativních a technologicky vyspělých zemí.

Jen na službách poskytovaných družicovými systémy přímo či nepřímo závisí deset procent evropského HDP, přičemž jde o stoupající trend. Jedná se přitom o aktivity s velmi vysokou přidanou hodnotou a vyspělé státy do nich masivně investují finanční prostředky i lidský kapitál. Průměrná návratnost investic do kosmických aktivit je osminásobek vložených finančních prostředků. „Odhadem lze říci, že přínosy z jedné koruny vložené do kosmických aktivit v České republice činí sedm až osm korun,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Dopravní noviny Kobera.

Astronaut Svoboda

Jediným člověkem, který připadá pro tuto misi v úvahu, je Aleš Svoboda. Osmatřicetiletý kapitán je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes patnáct set hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích. Momentálně je i ve skupině českých pilotů, kteří jsou připravení přesednout do letounů F-35.

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Nahrávám video

Na konci roku 2022 se stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak náročný byl výběr pro tuto prestižní pozici. „Byl to můj impuls. Výběrové řízení mělo šest kol. Přihlásil jsem se někdy na jaře loňského roku. První kolo, do kterého se přihlásilo nějakých 22–23 tisíc lidí, tak zahrnovalo screening životopisů, motivačních dopisů, různých dotazníků. Po něm se počet kandidátů výrazně omezil asi na nějakých 1400.“

Druhé kolo probíhalo v Hamburku, bylo zaměřené na celodenní testování výkonnostních, psychomotorických funkcí, schopností člověka. Zkoumaly se věci jako audiovizuální paměť, prostorová orientace a celá řada dalších. Právě tam podle Svobody došlo k další poměrně velké redukci uchazečů.

Třetí kolo bylo zaměřené na psychologickou stránku, ale tentokrát co se týče fungování v rámci týmu, řešení situací pod časovým stresem v rámci malé skupinky lidí. To probíhalo celý den, bylo to něco jako v civilní sféře takové assesment centrum. Tam zase došlo k poměrně velké redukci uchazečů,“ doplňuje Svoboda.

Čtvrtá fáze byly lékařské a zdravotní testy, které probíhaly celý týden, páté kolo tvořily pohovory před komisí seniorních manažerů ESA a expertů na lidské zdroje. „Šesté kolo pak byl finální pohovor s generálním ředitelem, se šéfem ESA a s několika dalšími lidmi, které probíhalo jako klasický pohovor,“ dodává pilot.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...