Životu v Antarktidě hrozí kolaps. V přímém ohrožení jsou dvě třetiny druhů

Při současném vývoji globálního oteplování hrozí dvěma třetinám původních druhů v Antarktidě, včetně tučňáků císařských, do roku 2100 vyhynutí, nebo výrazný pokles populace. Vyplývá to ze studie, která nastiňuje priority pro ochranu biologické rozmanitosti kontinentu.

Největší riziko vyhynutí hrozí tučňákům císařským, následují je různí mořští ptáci a suchozemské hlístice, uvedli vědci, ochránci přírody a tvůrci politik z 28 institucí ve 12 zemích.

„Předpokládáme, že do roku 2100 bude až osmdesát procent kolonií tučňáků císařských téměř vyhubeno, pokud se emise skleníkových plynů budou zvyšovat za běžných podmínek,“ uvádějí ve zprávě.

Autoři studie také zjistili, že realizace deseti klíčových bodů, které by odhadem stály 23 milionů dolarů ročně (524 milionů korun), by mohly prospět až 84 procentům antarktických organismů. Za strategii ochrany přírody s největším přínosem označili ovlivňování celosvětové politiky s cílem účinně omezit globální oteplování.

Kombinace hrozeb je vážná

„Druhy v Antarktidě čelí dopadům mnoha hrozeb, přestože kontinent považujeme za odlehlou a nedotčenou divočinu,“ poznamenala hlavní autorka studie Jasmine Leeová z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS). Dodala, že ona a další spoluautoři studie nicméně uznávají, že globální opatření v oblasti klimatu jsou na místní úrovni obtížněji proveditelná.

S rostoucí lidskou aktivitou v Antarktidě – ať už jde o výzkum, nebo cestovní ruch – roste riziko zavlečení exotických druhů, akcentovala Leeová dále. Jako nákladově nejefektivnější strategie řízení proto byla označena minimalizace dopadů lidské činnosti na mrazivý kontinent.

„Můžeme lépe informovat naše turistické společnosti o oblastech, kterým by se měly vyhnout s ohledem na některé z těchto ohrožených druhů, můžeme vzdělávat samotné cestovatele,“ řekl další z autorů studie Aleks Terauds.

Mezi další možnosti patří snížení ekologické stopy letadel a jiných dopravních prostředků či infrastrukturních projektů a ochrana vegetace před pošlapáním a jiným fyzickým poškozením.

I kdyby se globální oteplování nepodařilo zmírnit, všechny regionální strategie dohromady by přesto prospěly přibližně 54 procentům antarktických druhů, uvádí se v dokumentu.

Studie také zdůraznila vliv klimatické krize na ikonické mořské ptáky, jako jsou tučňáci císařští a tučňáci kroužkoví. „Tučňák císařský je při rozmnožování závislý na ledu,“ řekla Leeová. „Pokud ztratí vhodné prostředí pro rozmnožování… může to časem vést ke kolapsu jeho populace,“ dodala. Méně známé druhy hlístic jsou již na ústupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...