Zkameněliny z Česka mění pohled na vznik zubů. Vědci se studií uspěli v časopise Science

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Doposud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.

Článek o objevu, který umožnily až moderní technologie, publikoval prestižní vědecký časopis Science

Čelistnatci se dělí do dvou linií. První jsou paryby, například žraloci a rejnoci, a ryby, jejichž potomci jsou i suchozemští obratlovci. Paleontologové znají také vymřelou prvohorní umělou skupinu takzvaných pancířnatých.

Za evolučně nejstarší, a tudíž i výchozí stav, byly dlouho považovány čelistní zuby právě u jedné podskupiny pancířnatých. Ty však vypadaly tak odlišně, že pro vědce bylo obtížné vysvětlit, jak se mohly vyvinout k zubům nynějších obratlovců. Podle jedné z vedoucích týmu Valérie Vaškaninové se vědělo, jak by chrup společného předka měl vypadat, dlouho ho však nikdo nepoznal.

Linie zubů, která vede až k lidským

„Podívali jsme se na úplně nejstarší čelistnaté obratlovce. Nejprimitivnější. A objevili tam zuby, které přesně odpovídaly tomu, co vědci očekávali u společného předka. Místo, kde se to začalo rozdělovat na velké skupiny, jsme po evolučním stromě posunuli směrem dolů,“ popsala vědkyně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Tam nikdo nečekal, že nějaké zuby budou a už vůbec ne, že budou vypadat takto 'moderně',“ podotkla Vaškaninová.

Je tak podle ní zřejmé, že ohledně zubů tato linie vede přes ryby k suchozemským obratlovcům, tedy i k člověku. Paryby či pancířnaté označila za specializované, odštěpené linie. Zkoumané exempláře jsou podle Národního muzea staré 409 milionů let.

Fosiliím z Národního muzea se Vaškaninová začala věnovat před lety, při přípravě bakalářské práce. Vědec Boris Ekrt v muzeu tehdy kompletoval soubor zkamenělin. Vaškaninová měla popsat některé přírůstky ze soukromých sbírek. Dostupné metody tehdy neumožnily podrobně zkoumat jejich nitro.

Pomohla špičková technika

Vědkyně se však později seznámila s výzkumníky z univerzity ve švédské Uppsale, kteří začali s novou metodou výzkumu na synchrotronovém tomografu ve francouzském Grenoblu. Ten umožňuje vytvářet 3D modely skrytých struktur. Vznikl tak mezinárodní tým, který se zaměřil i na fosilie z Česka.

Vaškaninová uvedla, že ačkoliv není jednoduché se na synchrotron dostat, podařilo se jim to dvakrát. Pro současný článek vědci využili malé množství zkoumaného materiálu, na synchrotronu získali další množství dat, které nyní dále analyzují.

Článek o zubech se týká pěti fosilií, většina pochází z českého území. Jedna byla před 150 lety nalezena ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý kůň u Koněprus. Další před stoletím objevili v tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře. Národní muzeum má největší kolekcí této skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.