Změna klimatu ohrožuje včely. Podle studie se budí po zimě dříve a nemusí najít dost potravy

Teplejší jara podle nové studie způsobují, že se včely probouzejí dříve, což ohrožuje opylování plodin, jako jsou jablka nebo hrušky. Výzkum vedl Chris Wyver z University of Reading, výsledky vyšly v odborném žurnálu Ecology and Evolution.

Vědci zkoumali chování včel ve Velké Británii. Zajímalo je, jak reagují na stále teplejší počasí. Výzkum zjistil, že s každým zvýšením teploty o jeden stupeň Celsia způsobeným změnou klimatu vylézají divoké včely ze svých hnízd v průměru o 6,5 dne dříve. A to může být problém. 

„Rostoucí teploty včelám komplikují život. Teplejší podmínky znamenají, že se včely dříve probouzejí ze zimního spánku, ale nemusí potom mít dostatek potravy, která by jim poskytla energii, když ji budou potřebovat,“ uvedl. 

Podle něj je pro mladé včely životně důležité sladit termíny jejich probouzení s kvetením rostlin, protože potřebují najít pyl a nektar, aby zvýšily své šance na přežití a produkci potomstva. „Nesoulad znamená, že včely nebudou schopné rostliny účinně opylovat.“

Wyver varuje, že „méně přirozeného opylování by mohlo vést k tomu, že zemědělci budou muset mnohem intenzivněji používat včely z úlů, což by znamenalo vyšší náklady, které by se mohly přenést na spotřebitele“. V důsledku toho by se podle něj v obchodech mohly objevit ještě dražší jablka či hrušky.

Čtyři desetiletí údajů

Studie se zabývala 88 různými druhy volně žijících včel po dobu čtyřiceti let na základě více než 350 tisíců jednotlivých záznamů.

Data ukázala, že některé druhy se objevují dříve než jiné, protože různě reagují na měnící se teplotu. V průměru se na jaře divoké včely všech zkoumaných druhů objevovaly dříve o čtyři dny za každou dekádu, vyplývá ze studie.

Vzhledem k tomu, že podle prognóz britských meteorologů budou zimy do roku 2070 o jeden až čtyři a půl stupně Celsia teplejší a až o třicet procent vlhčí, je pravděpodobné, že jaro bude i nadále začínat dříve a včely budou i nadále aktivní dříve v roce. Podobný vývoj teplot se očekává i v kontinentální Evropě.

Posun ve výskytu včel bude mít také větší vliv na rostliny, které jsou silně závislé na opylování, jako jsou jabloně – podle vědců nemusí být připravené kvést v době, kdy jim končí zimní spánek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 7 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.