Změna klimatu ohrožuje včely. Podle studie se budí po zimě dříve a nemusí najít dost potravy

Teplejší jara podle nové studie způsobují, že se včely probouzejí dříve, což ohrožuje opylování plodin, jako jsou jablka nebo hrušky. Výzkum vedl Chris Wyver z University of Reading, výsledky vyšly v odborném žurnálu Ecology and Evolution.

Vědci zkoumali chování včel ve Velké Británii. Zajímalo je, jak reagují na stále teplejší počasí. Výzkum zjistil, že s každým zvýšením teploty o jeden stupeň Celsia způsobeným změnou klimatu vylézají divoké včely ze svých hnízd v průměru o 6,5 dne dříve. A to může být problém. 

„Rostoucí teploty včelám komplikují život. Teplejší podmínky znamenají, že se včely dříve probouzejí ze zimního spánku, ale nemusí potom mít dostatek potravy, která by jim poskytla energii, když ji budou potřebovat,“ uvedl. 

Podle něj je pro mladé včely životně důležité sladit termíny jejich probouzení s kvetením rostlin, protože potřebují najít pyl a nektar, aby zvýšily své šance na přežití a produkci potomstva. „Nesoulad znamená, že včely nebudou schopné rostliny účinně opylovat.“

Wyver varuje, že „méně přirozeného opylování by mohlo vést k tomu, že zemědělci budou muset mnohem intenzivněji používat včely z úlů, což by znamenalo vyšší náklady, které by se mohly přenést na spotřebitele“. V důsledku toho by se podle něj v obchodech mohly objevit ještě dražší jablka či hrušky.

Čtyři desetiletí údajů

Studie se zabývala 88 různými druhy volně žijících včel po dobu čtyřiceti let na základě více než 350 tisíců jednotlivých záznamů.

Data ukázala, že některé druhy se objevují dříve než jiné, protože různě reagují na měnící se teplotu. V průměru se na jaře divoké včely všech zkoumaných druhů objevovaly dříve o čtyři dny za každou dekádu, vyplývá ze studie.

Vzhledem k tomu, že podle prognóz britských meteorologů budou zimy do roku 2070 o jeden až čtyři a půl stupně Celsia teplejší a až o třicet procent vlhčí, je pravděpodobné, že jaro bude i nadále začínat dříve a včely budou i nadále aktivní dříve v roce. Podobný vývoj teplot se očekává i v kontinentální Evropě.

Posun ve výskytu včel bude mít také větší vliv na rostliny, které jsou silně závislé na opylování, jako jsou jabloně – podle vědců nemusí být připravené kvést v době, kdy jim končí zimní spánek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...