Živelní pohromy jsou ničivější kvůli změně klimatu, říká nová studie

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Změna klimatu je velmi nebezpečná už při oteplení o 1,3 stupně Celsia, které Země zažívá nyní, zdůrazňuje analýza. Jedná se o bilanční studii, která shrnuje dvacet let takzvaných atribučních výzkumů, tedy výzkumů, jež hledají souvislost mezi konkrétními ničivými katastrofami a vlivem lidské aktivity. Současně je to deset let, co vědecká skupina WWA začala fungovat.

„Změna klimatu není nějaká vzdálená hrozba. Zhoršila extrémní povětrnostní jevy, při nichž zahynulo více než 570 tisíc lidí. Tato studie by měla otevřít oči politikům, kteří lpí na fosilních palivech, jež ohřívají planetu a ničí životy,“ uvedla Friederike Ottová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně, která WWA spoluzaložila. „Pokud budeme dál spalovat ropu, plyn a uhlí, utrpení bude pokračovat,“ dodala.

Deset nejhorších meteorologických událostí

Studie se zaměřila na deset nejsmrtelnějších meteorologických událostí, které jsou součástí Mezinárodní databáze katastrof. Konkrétně se jedná o tři tropické cyklony, čtyři vlny veder, sucho a dvě povodně. Zkoumala události od roku 2004, kdy se poprvé začaly atribuční metody používat. Pro starší katastrofy vědci znovu analyzovali data – protože za tu dobu došlo k významnému zlepšení metod.

Výsledek byl jednoznačný: změna klimatu způsobená člověkem způsobila, že všech deset událostí bylo intenzivnějších a pravděpodobnějších, což přispělo k úmrtí nejméně 576 042 lidí. Podle vědců je přitom celkový počet úmrtí značně podhodnocený, protože je možné, že v oficiálních statistikách nebyly zaznamenány další miliony úmrtí v důsledku horka.

Případy úmrtí spojené s vlnami veder se ve velké části světa běžně nezaznamenávají, zejména v chudších zemích, které jsou přitom vůči vysokým teplotám nejzranitelnější.

Blížící se hranice oteplení o 1,5 stupně

Studie upozorňuje na nebezpečí extrémního počasí v současnosti, kdy oteplení dosahuje 1,3 stupně Celsia, a na nutnost nahrazení fosilních paliv. Svět je na cestě k tomu, aby se do konce tohoto století oteplil o 2,6 až 3,1 stupně Celsia, přičemž už do poloviny třicátých let jednadvacátého století pravděpodobně překročí hranici 1,5 stupně.

Tu vybrali experti z Mezivládního klimatického panelu jako varovnou, protože takové oteplení bude znamenat stále nebezpečnější vlny veder, sucha, lesních požárů a bouří. Výzkumníci tvrdí, že mnoha z 576 042 úmrtí bylo možné se vyhnout a že všechny země musí zvýšit úsilí o přizpůsobení se extrémnímu počasí.

Na základě svých předchozích zpráv, mezi nimiž je také analýza letošních povodní v České republice, připravili experti z WWA i sadu doporučení. V nich radí, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování – například právě zářijové povodně ve střední Evropě ukázaly, jak účinné mohou být. Mezi dalšími navrženými opatřeními je zvýšení odolnosti měst a zajištění infrastruktury.

Jak se adaptovat na nemožné

Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit. Ničivé události se mohou stát tak častými, že na opatření nebude dost zdrojů – a podle modelů jich bude přibývat, dokud budou stoupající emise fosilních paliv klima ohřívat.

„S každým zlomkem stupně oteplení budeme svědky dalších rekordních událostí, které budou tlačit země na hranice jejich možností, bez ohledu na to, jak jsou připraveny,“ komentovala výsledky Joyce Kimutaiová z Centra pro politiku životního prostředí na Imperial College v Londýně.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...