Změny způsobené člověkem zahřívají Zemi o 0,2 stupně za dekádu, tvrdí studie. Tempo se nedaří zpomalit

Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Uvedli to vědci v rozsáhlé mezinárodní studii zveřejněné v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).

„V období 2013 až 2022 se oteplování způsobené lidstvem zvyšovalo bezprecedentním tempem o více než 0,2 stupně Celsia za desetiletí,“ píše v časopise asi padesát vědců, kteří použili metodiku Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).

„Je to drsná připomínka reálné situace, pokud jde o naléhavou potřebu snížit globální emise oxidu uhličitého i metanu a omezit globální oteplování i zesílená rizika, která s ním souvisejí,“ řekla novinářům francouzská paleoklimatoložka Valérie Massonová-Delmotteová, která se na studii podílela.

Uhlíkový rozpočet planety má problém

Nové odhady byly oznámeny v polovině roku, který je pro klimatickou politiku klíčový. Očekává se, že v září bude zveřejněno první „globální hodnocení“ závazků, které jednotlivé země přijaly v rámci plnění Pařížské dohody z roku 2015. Jejím cílem je mimo jiné udržet oteplení planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.

Planeta se však již v důsledku lidské činnosti, především využívání fosilních paliv, v letech 2013 až 2022 oteplila v průměru o 1,14 stupně Celsia oproti předindustriální době. V roce 2022 to bylo dokonce o 1,26 stupně Celsia, vyplývá ze studie.

Vědci varují, že lidstvo čeká „kritické“ desetiletí, neboť hranice 1,5 stupně Celsia by mohla být dosažena nebo překročena v průběhu příštích deseti let. Překonání této hranice podle nich spustí nezvratné změny po celém světě.

Takzvaný uhlíkový rozpočet, který má předpovědět, jak velké množství emisí může být vypuštěno do atmosféry předtím, než teploty dosáhnou k hranici o 1,5 stupně Celsia vyšší oproti předindustriální úrovni, podle studie nyní činí asi 250 miliard tun. To při současném tempu vypouštění emisí znamená, že zbývá jen několik let.

„Uhlíkový rozpočet se každým rokem zmenšuje, protože oxid uhličitý se vypouští a hromadí v atmosféře: nezadržitelně se blížíme k hranici 1,5 stupně Celsia,“ zdůraznil Pierre Friedlingstein z výzkumného ústavu CNRS a spoluautor studie.

Lidstvo zatím změny nekrotí

„Nejnovější dostupné důkazy ukazují, že opatření přijatá na globální úrovni zatím nedosahují takového rozsahu, aby došlo k výrazné změně směru lidského vlivu na energetickou nerovnováhu planety a z ní vyplývajícího oteplování,“ píší vědci.

Podle jejich výpočtů je toto tempo oteplování způsobeno rekordními emisemi skleníkových plynů, které v letech 2012 až 2021 dosáhly přibližně 54 miliard tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně. Jen pro rok 2021 to bylo 55 miliard tun.

„To souvisí především s emisemi metanu, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů,“ vysvětlil Friedlingstein. Množství vypouštěných emisí oxidu uhličitého spojené s využíváním fosilních paliv je víceméně stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...