Péče o děti

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.

Ve Španělsku 78 procent žen uvádí, že trpí problémy s duševním zdravím, vyplývá ze zprávy neziskové organizace Make Mothers Matter. Podle dalšího průzkumu španělské organizace Club Malasmadres má 85 procent matek denně méně než hodinu volného času.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.

Nemocnice nabízejí možnost sledovat své dítě v inkubátoru třeba i z domova. Podle lékařů jde o významnou pomoc pro rodiče předčasně narozených dětí. Speciálních kamer v porodnicích postupně přibývá. V týdnu jich instalovala dalších osm nemocnice v Ústí nad Labem. První dva měsíce zkušeností s takzvanou rodičovskou televizí mají třeba i v pražské porodnici U Apolináře.

Odpočinek a úlevu poskytuje rodinám s vážně nemocnými dětmi lůžkový hospic Dům pro Julii v Brně, první svého druhu v Česku. Jeho odlehčovacích pobytů, které trvají od jednoho do tří týdnů, využila také Petra Harásková se svojí osmnáctiletou dcerou Barborou, která nemluví, nechodí a sama nejí. „Tady nevytváří problémy, řeší je a vy odcházíte s pocitem, že bude vše v pořádku,“ chválí Harásková. Jak však poukazuje ředitelka hospicu Radka Vernerová, dětská paliativní péče není legislativně ukotvená a hospic stále řeší stabilní financování.

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolu s ministerstvy školství a zdravotnictví ani po šestnácti letech a vynaložení stovek milionů korun nedokončily transformaci systému péče o ohrožené děti, se kterou začaly v roce 2009, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz z rozpočtu a z Evropské unie určených na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Přestože rozsah pěstounské péče postupně roste, počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil, konstatoval úřad. MPSV s výsledky kontroly nesouhlasí a tvrdí, že systém péče se zmodernizoval a počet pěstounů roste.

Zpěvačka Michaela Nosková se rozhodla zveřejnit svůj příběh. Podle policie ji expartner tři roky psychicky i fyzicky týral. V polovině května ho kriminalisté začali stíhat za tři trestné činy. Zpěvačka se zároveň soudí o dvouleté dítě, které muž chce do své péče. Opatrovnické soudy dosud neberou v potaz, že v rodinách docházelo k domácímu násilí. To by se ale mohlo změnit. Příběh Noskové natočili pro pořad 168 hodin Eva Koryntová a Jaroslav Hroch.

Zpopularizovat pěstounství a přilákat zájemce je cílem probíhajícího týdne náhradního rodičovství. Pěstounů je však stále málo, na samotné zařazení do systému pak čeká skoro čtyři sta lidí. V domovech přitom zůstává okolo čtyř tisíc dětí. Zrychlit a zefektivnit proces přípravy nových pěstounů by podle ministerstva práce měla novela o sociálně-právní ochraně dětí, která ve sněmovně míří do třetího čtení. Poslanci by se jí mohli zabývat příští týden.

Projekt s názvem Homesharing se pokouší rozšířit své možnosti. Dobrovolníci si v jeho rámci čas od času berou na starost děti s mentálním handicapem, aby umožnili jejich rodičům to, co bývá pro ostatní samozřejmé – třeba se jen na chvíli v klidu posadit. Homesharing sice funguje již několik let, ale dosud v malém rozsahu a víceméně pilotně. Nyní shání 150 dobrovolníků. O Homesharingu natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Při sporech o péči by justice měla podle aktuálního nálezu Ústavního soudu (ÚS) zohledňovat i specifika zaměstnání rodičů, například směnný provoz. Cílem je, aby mohli dále vykonávat profesi a uchovat si kontakt s dítětem. Soud konkrétně vyhověl stížnosti policisty, kterému kvůli směnám nevyhovovala dosavadní úprava péče. Soudy ve Vyškově a Brně jeho návrh na novou úpravu režimu zamítly. Nyní znovu rozhodne Krajský soud v Brně.