Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.

„Dnes tady skupina států navrhovala, aby byla zmražena asociační dohoda s Izraelem, to si myslím, že je ve stávajícím nastavení neprosaditelné. Myslím, že i Kaja Kallasová konstatovala, že nemá šanci to projít,“ řekl v Lucemburku Macinka.

S návrhem na projednání pozastavení asociační dohody s Izraelem přišly Španělsko, Slovinsko a Irsko. Podle španělského ministra zahraničí Josého Manuela Albarese musí EU říct Izraeli, že je třeba, aby změnil své chování. Ministr před novináři zmínil zejména násilnosti židovských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i nový izraelský zákon o trestu smrti či izraelské údery v Libanonu.

Evropská komise již loni v září navrhla pozastavení určitých obchodních ustanovení v asociační dohodě s Izraelem, konkrétně zavedení cel na některé zboží. Je to ale ještě potřeba schválit právě Radou EU, tedy členskými státy, a sice kvalifikovanou většinou. A taková podpora zatím podle informací ČTK v Radě EU není. Byla by, kdyby opatření podpořila alespoň jedna z větších zemí, tedy Německo či Itálie.

Sankce proti násilným židovským osadníkům

Dalším dlouho diskutovaným tématem je uvalení sankcí proti násilným židovským osadníkům. V tomto případě je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí EU. Dosud se proti stavělo zejména Maďarsko, přičemž se očekává, že nová maďarská vláda by mohla tento postoj změnit.

„Já si neumím představit, že bychom byli součástí skupiny, která bude navrhovat sankce na izraelské politiky. To je pro nás asi obtížně překročitelný stav,“ uvedl Macinka s tím, že Česko má s Izraelem tradičně přátelské vztahy a že minulý týden zemi navštívil.

Pokud jde o sankce vůči násilným osadníkům, tam již podle něj byla vyjednána určitá kompromisní dohoda. „Některé země to ale znovu chtějí zpřísňovat a uvalovat sankce i na vládní politiky a ministry, to myslím, že nemá šanci projít,“ dodal. Sankce by podle něj neměly být jednostranné, doplnil s tím, že v původní verzi návrhu bylo i uvalení sankcí vůči Hamásu.

Španělský premiér Pedro Sánchez už o víkendu uvedl, že chce, aby EU zrušila svou dlouhodobou asociační dohodu s Izraelem. Ten podle něj porušuje mezinárodní právo, a proto nemůže být partnerem Evropské unie.

Asociační dohoda z roku 2000 upravuje politický dialog mezi EU a Izraelem. Jejím cílem je posilování partnerství a vzájemných vztahů, které jsou podle dokumentu založené na dodržování lidských práv a demokratických principů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...