Zákaz mobilů ve školách je třeba, míní část expertů. Ombudsman: Řeší jen následek

Zákaz používání mobilů se má dle předlohy týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl dle návrhu zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Starším žákům a studentům může používání telefonů omezit nebo zakázat školní řád jako dosud. Pokud vše schválí sněmovna, měl by zákon začít platit od začátku školního roku v příštím roce.

„Pouze polovina prvních stupňů základních škol má zakázány mobilní telefony o přestávkách a je prokázáno, ukazuje se to z vědeckých studií, ale i když se pojedete podívat do školy, která to upraveno má, že to funguje. Děti se spolu (...) aktivně baví o přestávkách. (...) Školy opět žijí dětským ruchem a ne tím, že žáci scrollují během přestávek a pak jsou nesoustředění ve výuce, “ uvedl Plaga.

Výjimka ze zákazu se dle návrhu má vztahovat na případy, kdy děti telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám, například pro sledování cukrovky nebo jako kompenzační pomůcku. Škola by také mohla povolit používání mobilů nebo například tabletů pro vzdělávací účely a na školních výletech a exkurzích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) s Plagou zdůvodňují plošný zákaz doporučením Národního ústavu duševního zdraví. Ředitel ústavu Jiří Horáček už dříve uvedl, že nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím má vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí.

„Pokud jde o samotnou otázku efektů zákazu používání mobilního telefonu ve škole, zkušenosti ze zahraničí (Francie, Nizozemsko) dokládají pozitivní dopad jak na koncentraci žáků k učení a na prospěch, tak na školní klima a výskyt šikany,“ píše se ve zdůvodnění návrhu.

V tuzemsku zatím může používání mobilních telefonů zakázat školní řád. Z loňského průzkumu, který mezi učiteli uskutečnil vydavatel učitelských průkazů ITIC, tedy společnost GTS Alive, navíc vyplývá, že plošný zákaz mobilních telefonů ve školách chce 73 procent českých učitelů ZŠ, proti je asi pětina. Zastánci zákazu argumentují tím, že děti bez telefonů mají ve školách více sociálních kontaktů, více se pohybují, lépe se soustředí a objevuje se méně případů šikany.

Roztříštěná pozornost

Neustálé přepínání mezi výukou a digitálními notifikacemi a sledováním desítek až stovek mikrovideoklipů denně vede podle odborníků k roztříštěné pozornosti, která narušuje schopnost analyticky přemýšlet a učit se vnímat širší kontext informací. Dětští psychiatři proto doporučují omezit čas, který děti a dospívající tráví na mobilních telefonech a u dalších digitálních technologií.

K zavedení plošné regulace chytrých telefonů ve školách vyzvalo vládu už v dubnu asi třicet organizací a expertů. Apel podepsali například rektor Českého vysokého učení technického v Praze Michal Pěchouček, Sekce mladých lékařů České lékařské komory, Společnost všeobecného lékařství Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) či Asociace klinických logopedů.

„Zákon zároveň vyšle jasný signál rodičům, že digitálním technologiím je nutné nastavit hranice. I to je součástí digitální gramotnosti,“ zdůraznil Pěchouček, který je odborníkem na umělou inteligenci. To, že se bude regulace týkat jen školního prostředí a nemůže řešit čas dětí trávený mimo školu, není dle signatářů dokumentu důvodem pravidla nezavést.

„Řešíme, co už je vyřešené“

Proti zákazu se v připomínkovém řízení postavil dětský ombudsman Martin Beneš. Zákonná regulace je podle něj nadbytečná, protože omezení pro používání mobilních telefonů mohou školy už nyní upravit ve svých řádech. „Já se nemohu zbavit dojmu, že vlastně řešíme něco, co už je vyřešené,“ uvedl v Událostech, komentářích Beneš. „Skutečně 93 procent škol podle dat, která jsou přímo od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, to už nějak řeší. A u zbytku, asi sedmi procent, polovina z nich hlásí, že to bude řešit od 1. září následujícího školního roku,“ podotkl.

Ze zmíněného zjištění ministerstva vyplývá, že 93 procent škol sice pravidla má, ale jejich rozsah a vymahatelnost se liší. Rozdíly jsou také v tom, zda je zákaz používání během vyučování či o přestávkách. Na prvním stupni základních škol převažuje během přestávek úplný zákaz používání mobilních zařízení, který uplatňuje 55 procent škol. Používání za stanovených podmínek umožňuje 37 procent škol, zatímco osm procent uvedlo, že používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení během přestávek naopak nereguluje.

Plaga v reakci Benešovi doporučil, aby si přečetl celý materiál a podíval se do škol, které už telefony o přestávkách omezily. „Myslím, že na základě toho změní názor a bude tento návrh podporovat,“ prohlásil ministr. Beneš reagoval, že jeho názor trvá.

„Nadále pochybuji o tom, že je vhodné upravovat zákaz mobilních telefonů ve školách celostátně. Jednoznačně podporuji snahu omezit negativní dopady digitálních technologií na děti. Domnívám se ale, že je třeba hledat řešení komplexní, ne se vydávat cestou jednotlivých dílčích opatření, jejichž účinnost navíc není jednoznačně prokázána,“ podotkl Beneš.

V Událostech, komentářích Beneš zmínil, že lokální úprava nabízí větší svobodu přístupu. „Umožňuje to škole probrat situaci s žáky nebo studenty, s rodiči, nastavit to tak, jak to vyhovuje jejich potřebám, jak to vyhovuje možnostem a potřebám konkrétní školy,“ vypočítal a dodal, že plošným řešením o zmíněném nastavení či rozhodování školy přijdou, což považuje za chybu.

Podle ředitele ZŠ a MŠ Radlická Dalibora Neckáře může být naopak nařízení od státu pro vedení škol pomocí. A to kvůli případnému odporu rodičů nebo školské rady, jak prohlásil v pořadu 90’ ČT24. Tím, že možnost omezit mobilní telefony mají školy už teď, se tak dle něj „žádná revoluce úplně nestane“.

Ředitel programu Jeden svět na školách Člověka v tísni Karel Strachota v Událostech, komentářích podotkl, že je pravda, že vysoké procento škol problém „nějakým způsobem řeší“. Zmínil však, že v případě prvního stupně základních škol jen polovina z nich přistupuje k restriktivnějšímu opatření i o přestávkách.

Vyjádřil také pochybnosti, jestli u „takhle závažného rozhodnutí máme (vše) nechat na vůli a rozhodnutí každého jednoho ředitele“. Podle něj stát nyní stanovuje i to, co se nabízí dětem ve školních jídelnách, tak „proč by neměl řešit zákaz mobilů“.

„Zajistit nejbezpečnější prostředí všem dětem“

„Je naším zájmem, abychom to nejbezpečnější možné prostředí zajistili všem dětem,“ zdůraznil a doplnil, že nepotkal jediného vyučujícího ze školy, která již restrikce má, jenž by řekl, že kroku lituje. „Spokojenost je. Ano, je to provázeno řadou problémů. Děti budou mít tendenci ta pravidla obcházet, ale to platí i pro jiná nařízení,“ podotkl.

Právě argument s obcházením pravidel zmiňovala v 90’ ČT24 i Radka High z katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Starší žáci, pokud jim (něco) bude nařízeno bez vysvětlení, tak nemusí ten zákaz dodržovat,“ varovala. Druhým problémem je podle ní to, kdo bude zákon vymáhat. „Nyní je to na řediteli. Myslím, že to bude velmi podobné i poté,“ poznamenala.

Strachota zmínil, že často zaznívá, že náctiletí jsou proti, ale není to podle něj pravda. Dodal, že mají data z posledního průzkumu, kde si dle něj náctiletí „uvědomují, že to prostředí je v mnoha směrech toxické“ a sami říkají, že by „byli rádi za zákaz ve volném čase nebo během přestávek“.

Při porušení zákazu má mít dle návrhu pedagog možnost zabavit mobil do konce vyučovacího dne. Naopak beztrestně budou moct děti využívat zařízení v hodinách, kde je k tomu vyzve kantor, anebo ze zdravotních důvodů. Také bude možné žákům dovolit používat telefony na školních výletech a exkurzích, vyplývá z návrhu.

Podle Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) má v současnosti po celém světě asi 58 procent vzdělávacích systémů nějakou formu zákazu telefonů ve školách, přičemž v roce 2023 to bylo jen asi 24 procent. Právě o regulacích v zahraničí hovořila v 90’ ČT24 zakladatelka iniciativy Digibalanc Michaela Mlíčková Jelínková. Zmínila, že tato otázka „byla v Česku dlouho přehlížena“.

„Neustále se dělá dusno“

„Mám pocit, že tady v Česku se neustále dělá dusno a hledají se důvody, proč to nepůjde. V jiných zemích – já žiju v Lucembursku – se to dělá úplně naopak,“ zdůraznila. Zmínila příklad Dánska, které patří mezi digitalizované země s vynikajícími výsledky ve školství a kde již před třemi lety tehdejší ministr školství Mattias Tesfaye řekl, že „se to zkusí“ a pokud se nařízení neosvědčí, tak se mobily do tříd vrátí.

„Tady vidím prakticky skoro hysterii. Obzvláště mě tedy mrzí, že to dělá opozice. (...) Jak kdyby se protrhla stavidla. V zahraničí, i v Americe, je to to poslední téma, na kterém se shodne levice s pravicí, demokrati s republikány. (...) Prostě o tom se už přemýšlí úplně jinak. A Česko tady ohromně zaspalo,“ je přesvědčená zakladatelka Digibalancu.

Zmíněné Dánsko loni oznámilo zákaz používání mobilních telefonů ve školách i školních družinách a kroužcích, a to na základě doporučení vládní komise. Ta tvrdí, že děti mladší třinácti let by svůj vlastní mobil či tablet vůbec neměly mít. Používání mobilních telefonů ve školách regulují či úplně zakazují například Nizozemsko, Lotyšsko, Belgie, či Finsko.

Jednou z prvních zemí, které takto zakázaly mobilní telefony, byla Itálie, která k tomuto kroku přistoupila už v roce 2007. O deset let později se omezení zmírnila, ale v roce 2022 italský ministr školství Giuseppe Valditara opět zakázal mobilní telefony ve třídách – tentokrát od základních až po střední školy.

Návrh na zákaz mobilů ve školách tuzemská vláda už jednou projednávala, na jaře ho totiž předložili lidovečtí poslanci. Ti navrhovali, aby pro děti do deseti let platil úplný zákaz mobilů během vyučování. Návrh by zároveň dle poslanců ponechal školám prostor, aby si pravidla upravily podle sebe. Kabinet ho nicméně tehdy odmítl.

Předseda ODS Martin Kupka nyní prohlásil, že premiér a ministr školství „chtějí zavřít děti do skanzenu“ a z učitelů udělat kontrolory školních batohů. „Plošné zákazy nevedou k tomu, aby děti byly odolnější vůči škodlivým algoritmům sociálních sítí,“ tvrdí lídr opoziční strany.

Programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta naopak míní, že škola je jedno z mála míst, kde lze všem dětem bez ohledu na jejich rodinné zázemí garantovat několik hodin denně, během nichž jejich pozornost nebude soutěžit s algoritmy sociálních sítí. „To není argument pro spoléhání se na plošné zákazy. Je to argument pro to, abychom při debatě o regulaci mobilů nepřemýšleli jen o školách a jejich autonomii, ale také o tom, kterým dětem rovné podmínky během vyučování nejvíc chybí,“ napsal ve svém komentáři.

„Umožnit školám, aby legislativně zakotveným způsobem zakázaly používání mobilních telefonů nejen během vyučování, ale i o přestávkách, považuji za správný krok, který měl být přijat už dávno,“ vyjádřil se také místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP Michal Goetz. Odborníci dle předsedy České pediatrické společnosti ČLS JEP Jiřího Bronského vnímají zákaz mobilů ve školách jako jeden z možných nástrojů k „vytvoření bezpečného prostoru, kde mozek dítěte není pod permanentním tlakem virtuálního světa“.

„Držme se těch dat“

Podle Mlíčkové Jelínkové v Nizozemsku prokázalo 75 procent škol u dětí lepší soustředění. „Šestašedesát procent škol hlásí lepší socializaci a třetina dokonce i lepší školní výsledky. Takže prosím, držme se těch dat,“ poukázala.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity však uvedli, že zákaz mobilů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci jsou sice méně rozptylovaní, na druhou stranu ale roste nekázeň ve třídách, sdělili. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně tuzemska. Podle vědců plošné zákazy nefungují a nejsou univerzálním řešením.

Autoři tohoto výzkumu doporučují vnímat regulaci spíše jako podporu školám, které by měly dostat prostor přizpůsobit si pravidla místním podmínkám. Namísto jednoduchých plošných zákazů by se dle nich školní pravidla měla zaměřovat na průběh výuky, vyrušování ve třídách a rozvoj kompetencí žáků včetně digitálních dovedností a schopnosti regulovat vlastní používání technologií. Další odborníci z Brna a Olomouce varují před plošným zákazem přístupu dětí k sociálním sítím, vytváří dle nich falešný pocit bezpečí.

Nastartování komunikace tváří v tvář

Kateřina Lukavská z katedry psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy pro ČT24 podotkla, že podle optimistického předpokladu zákaz užívání telefonů ve školách podpoří děti v tom, aby se věnovaly nedigitálním volnočasovým činnostem během přestávek. „Aby se tím nastartovala i komunikace tváří v tvář, která se považuje nyní za slabinu dospívající generace, jež spoustu věcí řeší on-line,“ poukázala s tím, že dalším pozitivem je pak ochrana vzdělávacího procesu.

Podle Marka Branky z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy telefon nyní paradoxně dává každému příležitost se od kolektivu odpojit. Případným zákazem se tak dle něj vytvoří prostor, aby „děti budovaly sociální kompetence“.

Na druhé straně si ale nelze podle něj představovat, že to vyřeší všechny možné problémy, zlepší známky, odstraní problémy se závislostním chováním nebo kyberšikanou. „Musíme si uvědomit, že pokud rodiče dětem povolí mobily s internetem, tak po skončení vyučování mohou mít tendenci si ten ušlý čas kompenzovat,“ upozornil.

Také podle Radky High zákazy nezachrání „tolik, kolik si myslíme“. „Pokud jim vezmeme mobily, které jsou zvyklí používat, tak co budou dělat místo toho?“ otázala se. Největší pozornost by zaměřila na rodiny či rodiče. „Je důležitá jakási vřelost, vztah, který rodiče mají. Pokud především matky jsou vřelé ve výchově, tak se tím potom omezují i případné závislosti, například ty digitální,“ uvedla.

Pomoci by mohla i metodika, kterou ministerstvo školství letos odeslalo školám. Ta má být podporou pro ředitele. Obsahuje ale i témata prevence, využívání technologií ve výuce i návrhy alternativního programu o přestávkách.

V tuzemsku se diskutuje i o omezení sociálních sítí. Pro jejich zákaz pro děti do 15 let se letos vyslovili prezident Petr Pavel a i premiér Babiš. Jako první v Evropě schválila v úterý takový zákaz sociálních sítí Francie. A zhruba desítka evropských zemí včetně Španělska či Dánska v současnosti připravuje vlastní pravidla pro věkové omezení. Mnoho členských států EU ale požaduje společný evropský přístup. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento měsíc vyzvala k omezení používání sociálních médií dětmi.