Sněmovna schválila odklad superdávky

Superdávka nahradila od loňského října čtyři dosavadní sociální podpory, a to příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku požádat do konce loňska a dostat ji poprvé v květnu. Úřad práce dostal asi 333 500 žádostí od dosavadních příjemců dávek. Nových žádostí je přibližně 79 600.

Posun první výplaty má podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) poskytnout úřadům práce více času na přepočítání vyplácené částky podle nových pravidel, neboť podle podkladů k návrhu s odkladem termínů je vyřizování superdávky výrazně náročnější, než se předpokládalo.

Krok podpořila i opozice

„Že potřebujeme jeden kvartál navíc, není nic komplikujícího. Nikdo není bez finančních prostředků,“ řekl Juchelkův předchůdce v čele ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL), který reformu dávek v minulém volebním období prosadil. Dodal, že jde především o bezpečný krok pro občany, kteří si o superdávku zažádali.

Předseda klubu ODS Marek Benda označil odklad za nutný, byť jde podle něj trochu o alibi. Je velmi pravděpodobné, že se přepočet do začátku dubna stihne, podotkl. Hnutí STAN podle Pavly Pivoňky Vaňkové odklad chápe. Přechod na novou dávku je podle ní organizačně náročnější, než se původně předpokládalo. „Chceme pomoci přetíženým úřadům práce,“ řekla Hana Ančinová (Piráti).

Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni stará o dluhové poradenství, také míní, že odklad je důležitý. „To, co dělá velký problém, je, že se jede přes systém Jenda, což je pro digitálně gramotné domácnosti určitě výhoda. Spousta příjemců dávek ale tuto dovednost nemá a pak musejí na úřad, kde jim to podají pracovníci úřadu, a to vede k zahlcování úřadů práce,“ popsal.

Změny v životním minimu

Novela předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Pokud by se zjistilo, že úřady práce stihnou přepočet nynějších dávek na superdávku včas, Juchelka by předlohu v dalším schvalování nepodporoval. Řekl, že by ji zamítl Senát. Sněmovna proto schválila i souběžnou ministrovu novelu, která posouvá úpravy životního minima kvůli snížení administrativy z května na červenec.

Životní minimum pro samotného dospělého se má podle platného zákona zvýšit od května z 4860 korun na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti má vzrůst ze 4470 korun na 5000 korun, naopak u dalšího dospělého má klesnout z 4040 korun na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.

Odklad změn částek životního minima má podle Juchelky zjednodušit přepočet dávek státní sociální pomoci. „K přepočtu z důvodu změny částek životního minima dojde v době, kdy u většiny klientů bude dávka státní sociální pomoci přepočtena podle příjmů a nákladů na bydlení. Zajistí se tak efektivní administrativní proces, sníží se zátěž úřadu práce,“ vysvětlil Juchelka.

Navýšení minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.

Odložit by se měla podle nyní schválené novely o tři měsíce do konce letoška i povinnost úřadů sestavovat lidem s podporou na živobytí plán kroků ke zlepšení situace. Posuzování nároku členů domácnosti na superdávku by se zavedlo v červnu 2028 místo letošního července, jak předpokládají obě předlohy, a to kvůli nutným změnám v informačních systémech. Nově se už nemá hodnotit situace společně posuzovaných osob, ale členů domácnosti. Posuzování se využívá například i pro mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.