Schizofrenní situace, říká k Pavlově cestě na summit Macinka. Vystrčil jeho účast hájí

„Delegace na summit NATO je podmnožinou mandátu a národní pozice, kterou tam delegace bude zastávat,“ uvedl Macinka. Česko by podle něj mělo být v Ankaře zastoupeno výpravou, kterou povede premiér. Důvodem toho, proč rozhodnutí ještě nepadlo, je prý to, že si Česko musí vytvořit „rámcovou pozici“, což je prý vhodné učinit poté, co se uzavřou všechna případná jednání.

Národní pozici je dle něj proto vhodné „dodělat“ až po setkání ministrů obrany NATO 18. a 19. června. „Tam se může něco stát, může americký ministr obrany nebo ministr obrany nějaké jiné země říct nějakou novinku, potom vyplyne třeba nutnost nebo potřeba se v české pozici vůči tomu nějak vymezit nebo to podpořit,“ pokračoval.

Na neformální večeři lídrů, o níž prý Pavel hovořil, půjde podle Macinky o „využití potenciálu“, který tato večeře šéfovi tuzemské delegace naskýtá. V této souvislosti hovořil o debatě s německým kancléřem Friedrichem Merzem o záležitostech NATO či o konkurenceschopnosti.

„Přiznám se, že tomu moc nerozumím, respektive mám na to jiný názor,“ navázal Vystrčil. Národní zájmy by dle něj měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“. Zde vidí prezidenta a v případě zahraniční politiky a obrany premiéra.

Domluva na všech věcech

„Měli bychom to udělat tak, že pojedou tito dva pánové a na všech věcech, které je potřeba řešit, se domluví,“ pokračoval Vystrčil. Je podle něj logické, aby v případě jednání o rozpočtu a podobných záležitostech jednal premiér, a půdu pro jednání připravil na neformální večeři prezident.

Ústavní pravomoci

Moderátorka Řezníčková se tázala ministra, proč i s ohledem na neformální část delegaci neposílit. „Nesouhlasím s tím, že by to bylo posílení delegace, spíš by to byla schizofrenní situace, kdy je přece evidentní, že jak prezident, tak vláda zastávají v řadě věcí poměrně protichůdné postoje,“ tvrdí šéf diplomacie.

Řezníčková podotkla, že Pavel přislíbil jednání v souladu s mandátem, který mu dá kabinet. Macinka argumentoval, že v tuzemsku prezident z hlediska pravomocí nedominuje. Zmínil cestu hlavy státu do Estonska, kde prý Pavel na tiskové konferenci českou vládu kritizoval.

Vystrčil podotkl, že článek 63 Ústavy říká, že prezident zastupuje stát navenek. „Jinými slovy – není to tak, že by se neměl účastnit situací, kdy je stát zastupován. Zároveň je prezident nejvyšším velitelem Ozbrojených sil České republiky a summit NATO je o obraně a ozbrojených silách,“ namítl předseda Senátu.

Je podle něj logické, pokud se první nejvyšší ústavní činitel takového summitu zúčastní. Je prý přesvědčen, že by prezident „zcela plnil věci, které si společně s vládou domluví“. „Nechápu, proč jeho zkušeností nechce Česká republika kvůli této vládě využít,“ dodal Vystrčil. Nemyslí si také, že jediným reprezentantem tuzemského národního zájmu je vláda.

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan

Debata se následně týkala také cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan, k níž mu kabinet odmítl poskytnout vládní letoun. Už před cestou to Vystrčil označil za „podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury“. Na ostrov nakonec letěl komerční linkou. Čína Vystrčilovu návštěvu kritizovala.

Cesta podle předsedy Senátu přinesla tuzemsku „respekt, autoritu a v tuto chvíli už i známé výhodné výsledky“. Zmínil zvýšení počtu leteckých linek mezi Tchaj-pejí a Prahou o další čtyři či navýšení Investičního fondu pro střední a východní Evropu o 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun). Hovořil také o podpisu dvou strategických partnerství s tchajwanskými univerzitami i o podnikatelských memorandech.

„Já se na to zkouším dívat z trošku jiné perspektivy a možná vyššího pohledu,“ reagoval Macinka. O navýšení počtu letů se dle něj hovoří řadu měsíců. „Nemůžete říkat, že cesta na Tchaj-wan je neutrální záležitostí jako cesta do nějakého jiného státu, se kterým máme třeba podobnou obchodní bilanci,“ prohlásil. Česko podle něj od roku 1992 zastává politiku jedné Číny.