USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

„Na základě úspěšného zvolení nynějšího polského prezidenta Karola Nawrockého, kterého jsem s hrdostí podpořil, a našich vztahů s ním s potěšením oznamuji, že Spojené státy vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků,“ napsal Trump na své síti Truth Social.

„Dobrá spojenectví jsou ta založená na spolupráci, vzájemném respektu a závazku k naší sdílené bezpečnosti,“ uvedl Nawrocki na síti X.

Tusk označil Trumpovo rozhodnutí za „dobrou zprávu pro Polsko a USA“. Poděkoval všem, kdo se v této věci angažovali, přičemž na prvním místě uvedl Nawrockého. Ten v domácí politice vystupuje jako odpůrce Tuskovy vlády.

„Logistické podrobnosti (...) nejsou známé, ale podle nejnovějších neoficiálních informací se plánuje mírné posílení amerického kontingentu nad Vislou a také se vedou jednání ohledně zřízení stálých základen USA v Polsku,“ napsal list Rzeczpospolita, podle kterého je v Polsku přibližně deset tisíc amerických vojáků.

Nahrávám video

„Je dobře, že se povedlo přesvědčit Američany, aby nezmenšili svůj kontingent v Polsku. Je škoda, že se při této příležitosti ukázalo, jak moc jsou nepředvídatelní a nelogičtí,“ napsal list Gazeta Wyborcza. Trumpovo rozhodnutí podle listu představuje „úspěch pro Polsko, ale špatnou zprávu pro NATO“.

Podle agentury AFP není jasné, zda má Trump na mysli plánované nasazení, které bylo dříve odloženo. Média minulý týden informovala o zrušeném vyslání bojového uskupení tankové brigády do Polska.

Agentura Reuters tehdy s odvoláním na nejmenované americké činitele uvedla, že Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA. Polští činitelé po následných jednáních s americkými kolegy uvedli, že jde pouze o odklad plánovaného kroku.

Nahrávám video

Podle Tomáše Řepy z Univerzity obrany jde v tomto sporu spíše o symbolickou vojenskou přítomnost. „Pokud by opravdu nějaký konflikt vypukl, tak by se rozjely logistické řetězce a doplňování dalších formací,“ řekl Řepa a dodal, že bezprostřední síly fungují jako přirozené odstrašení.

Američtí vojáci v Evropě

Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na Trumpův požadavek, aby NATO převzalo větší roli při obraně kontinentu.

Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia nejsou přesuny amerických vojáků v Evropě formou trestu za neochotu zapojit se do války na Blízkém východě, ale součástí potřeby dostát globálním závazkům. „Nejde o žádný trest, je to prostě součást běžného postupu,“ řekl ministr.

Nahrávám video

Později Rubio podle Reuters řekl, že rozhodnutí o umisťování amerických sil nejsou politická. Spojené státy podle něj neustále přehodnocují svou vojenskou přítomnost po celém světě, rozhodnutí o rozmístění sil jsou technická a uskutečňují se v koordinaci se spojenci. Severoatlantická aliance podle něj musí být cenná i pro USA. Model rozmístění sil však nebyl tématem na aktuálních jednáních ve Švédsku, doplnil.

Trump je nicméně podle Rubia z evropských spojenců zklamán. „Prezidentovy názory, respektive jeho zklamání z některých našich spojenců v NATO a z jejich reakce na naše operace na Blízkém východě, jsou dobře zdokumentovány. Bude to třeba vyřešit,“ dodal šéf diplomacie.

Pentagon před třemi týdny oznámil, že sníží o pět tisíc počet vojáků působících v Německu. Podle Řepy je ale v aktuální situaci klíčové, co se děje především na východním křídle Aliance, a tedy i v Polsku.

Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků. Podle informací agentury DPA z amerických vojenských kruhů se v Polsku v polovině května měsíce nacházelo přibližně 7400 vojáků. Většina z nich pravidelně rotuje mezi různými americkými vojenskými základnami v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...