Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.
Teroristé Hamásu loni v říjnu unesli i pět vojaček izraelské armády. Zda jsou ženy naživu, či nikoliv, nikdo neví. Video s jejich únosem se teď dostalo na veřejnost. „Je to video, kterým disponovala armáda, která ho potom dala k dispozici příbuzným vojaček. Nakonec to byli právě ti příbuzní, kteří se rozhodli video dát k dispozici veřejnosti. Cílem toho videa má být opravdu vyburcovat izraelské politiky k tomu, aby věnovali větší pozornost jednání o propuštění rukojmí,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Únosy, znásilnění i zločiny proti lidskosti – z toho všeho viní Hamás hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan, který chce vydat zatykač. „Existují důvodná podezření, že tito tři lídři Hamásu jsou trestně odpovědní za zabití izraelských civilistů při útoku spáchaném Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami 7. října 2023,“ řekl.
„Chci říct, že z mého pohledu, oproti některým předchozím případům, které projednával Mezinárodní trestní soud, tenhle je opravdu bohatě dokumentován,“ sdělil bývalý soudce Mezinárodního trestního soudu a místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr.
Jenže prokurátor Khan chce, aby se soud zabýval i izraelskou odvetou. Z humanitární katastrofy v Gaze viní i Netanjahua. „Opravdu, pokud tam docházelo k nějakým přestupkům proti mezinárodnímu vojenskému právu, budou moci být nakonec i ti političtí představitelé souzeni a hnáni k odpovědnosti,“ uvedla Kalhousová.
Proti návrhu na vydání zatykače na Netanjahua se ohradil Izrael, Spojené státy americké a Česká republika. „Připadá mi to jako naprosto nepřijatelný návrh. Musím se přiznat, že mě trochu děsí,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Veškerá kritika je v rovině, že Izrael byl napaden. Izrael opravdu významně trpěl tím teroristickým útokem, ale obávám se, že to neznamená, že by jeho odpověď byla bez jakýchkoliv právních limitů,“ konstatoval Fremr.
Pomoc dětem z Gazy
Podle Aurélie Godardové z organizace Lékaři bez hranic je mezitím situace v Pásmu Gazy apokalyptická. „Zdravotní systém kolabuje, tedy alespoň to, co z něj zbylo. Lidé den po dni ztrácejí naději, že to skončí,“ komentovala vedoucí lékařka v Gaze.
Evropská komise teď přišla s návrhem evakuovat z Gazy zraněné děti. Podobný nápad má i česká dokumentaristka Monika Le Fay. „Mě to napadlo proto, že tady máme tradici Nicolase Wintona, máme tady tradici Přemysla Petra, který po válce vychovával společně židovské, německé a české děti. Napadlo mě, že tady můžeme pomoct, máme popáleninovou kliniku, máme program Revac, prostě ty děti můžeme vzít sem k nám. Já jsem našla několik lidí, kteří tu myšlenku podporují,“ uvedla.
Nicolasi Wintonovi vděčí za vlastní život například chartistka Markéta Hrbková. Jen díky němu totiž přežila její matka Ruth. „Odjela s bratrem jedním z těch Wintonových vlaků do Anglie, kde přečkali válku. Když se vrátili, nikdo z rodiny už nebyl naživu,“ popsala. Teď chce udělat podobné gesto směrem k dětem z Gazy a připojit se k iniciativě Moniky Le Fay.
Některé státy, například Rumunsko, už palestinské děti evakuují. „Jestli můžeme alespoň některým z nich nabídnout bezpečnou cestu, aby mohly uprchnout, přemístit se a změnit své životy, je to jen a jen skvělá iniciativa,“ konstatovala Godardová.
(Ne)uznaná Palestina
Zatímco dnes stojí česká vláda za Izraelem, v minulosti to bylo jinak. „Od roku 1967, když jsme přerušili diplomatické styky s Izraelem po šestidenní válce, ČSSR byla předním podporovatelem různých osvobozeneckých organizací v Palestině včetně Organizace za osvobození Palestiny. Dodávali jsme zbraně, semtex, u nás se palestinští militanti cvičili, a to třeba i ve zpravodajské činnosti, nebo se léčili v našich lázních,“ připomněl historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček.
V roce 1988 Československo dokonce uznalo vyhlášení Palestinského státu. Totéž učinily minulý týden tři evropské země – Norsko, Španělsko a Irsko. „Já moc nevidím smysl v tom, uznávat palestinský stát. Co to je dneska palestinský stát? Kdo ho přestavuje a na jakém je území?“ ptal se premiér Fiala.
Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) už Česko oficiálně uznalo Palestinu také. „Já jsem působil zhruba na úrovni roku 2018 v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny a tam mi bylo prostě řečeno, že proto, že Československo v roce 1988 Palestinu uznalo a Česká republika v roce 1993 všechna tato uznání státu přijala jako celek, tak to prostě platí a už se s tím nedá nic dělat,“ řekl.
Česko se tak při svém vzniku zavázalo uznat všechny státy, které uznávalo i komunistické Československo. „V té době šlo o to, obrátit se na všechny státy světa s tím, že byl zájem nově vzniklé České republiky, aby také rychle dostala uznání ostatních států. Proto prohlásila, že bude uznávat ty státy, které předtím uznávala ČSFR před koncem roku 1992,“ připomněl bývalý vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Pavel Šturma.
Platí, nebo neplatí?
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že k uznání Palestiny skutečně došlo, ale nyní prý už neplatí. „V roce 1988 usnesením tehdejší socialistické vlády došlo k uznání vyhlášení státu Palestina. Ani tehdy se ale nejednalo o uznání palestinského státu, protože palestinský stát vlastně de facto ani de iure neexistoval,“ řekl vedoucí odboru Blízkého východu a Severní Afriky na resortu zahraničí Petr Hladík.
„To, že to uznání bylo poplatné době, je vysvětlení politické, je asi správné a odpovídající, nicméně já mám za to, že úplně nedošlo k tomu, že bychom to uznání jednoznačně vzali zpět,“ uvedl vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Filip Křepelka.
Současná vláda v Česku stojí za Izraelem, který samostatný palestinský stát odmítá. „Palestinský stát neuznáváme, protože prostě ještě nevznikl. Nemyslím si, že je potřeba jakkoliv dál se k tomu vyjadřovat nebo cokoliv dodávat,“ řekl Hladík.
„Když se podíváme do různých zjednodušených mezinárodních přehledů, tak jsme tam (Česko) úplně soustavně uváděni, že stát Palestina uznáváme,“ upozornil Křepelka.
„Možná, že celá tato kauza v kontextu války Izraele s palestinským Hamásem, čili oficiálně uznanou teroristickou organizací, může přispět k tomu, že bychom se mohli i z nějakého historického a mezinárodního právního hlediska zamyslet nad tím, jestli oficiálně neoduznat ten dávný akt z roku 1988. Ale Česká republika není ve vzduchoprázdnu, jsme členem Evropské unie a tady se snažíme o nějaký společný postoj,“ upozornil Hlaváček.
