Vyjednavači ANO, SPD a Motoristů v pondělí zahájili debatu o programu vlády sestavované předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Prvními tématy byly finance, průmysl a obrana. Zástupci tří uskupení zatím žádné vážné rozpory nevidí. Debata o programu má trvat do pátku, kdy chtějí vyjednavači po uzavření všech kapitol komentovat programové dohody. Příští pondělí by se pak s Babišem chtěl sejít prezident Petr Pavel.
„Vyvíjí se to velmi dobře, nenašli jsme žádné zásadní překážky,“ sdělil po jednáních místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Dobrý pocit“ z jednání zmínila i místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. „Průniků jsme našli velké množství. Debatovali jsme samozřejmě o věcech, kde se lišíme,“ uvedla Schillerová.
Body, na nichž je shoda či kde se pohledy liší, politici nepřiblížili. Podle zvoleného poslance Motoristů Borise Šťastného se vyjednávači dohodli, že dílčí věci komentovat nebudou. „Udělali jsme si průniky. Fakticky ve všech věcech jsme se hladce domluvili,“ řekl Šťastný. Podle něj prohlášení případné koaliční vlády vzniká snadno. Havlíček řekl, že se zveřejní až hotové a odsouhlasené texty.
Předseda SPD Tomio Okamura upřesnil, že výsledky vyjednávači zveřejní až po skončení jednání o všech resortech v pátek odpoledne. „Všechny tři resorty (finance, průmysl, obranu) jsme dali v podstatě dohromady. Poté, co v pátek skončíme jednání, oznámíme výsledky veřejnosti,“ řekl Okamura. Zmínil, že SPD pro své priority na jednání nachází odezvu.
Shody, či rozdíly
Strany se před volbami v řadě bodů rozcházely, a to třeba v postoji ke členství v EU a NATO, ke zvyšování výdajů, vyrovnanému rozpočtu či elektronické evidenci tržeb (EET). Shodu měly třeba na zastropování důchodového věku na 65 letech či obnovení V4.
Při příchodu na jednání zástupce SPD Jindřich Rajchl řekl, že pro hnutí je podstatná modernizace armády a posílení počtu vojáků. Výdaje na obranu by neměly překročit dvě procenta HDP. Schillerová před schůzkou řekla, že také ANO je pro dvě procenta HDP na obranu. Pro Lubomíra Metnara z ANO je stěžejní ukotvení Česka v NATO a mezinárodních organizacích.
Končící vláda přitom letos v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta HDP. Červnový summit NATO v Haagu se dohodl na zvýšení obranných výdajů členských zemí na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývajícího 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti.
„Jednoznačně budeme naši bezpečnost posilovat, jak vnitřní, tak vnější. Hledali jsme optimální formu, jak to napsat do programu. Myslím, že budou občané spokojeni, ale budou spokojeny i firmy,“ uvedl Havlíček.
Havlíček se vyjádřil také k možným neshodám ohledně zahraničních pracovníků, jejichž počet chce ANO navýšit. „My sami nejsme vítači migrantů a jsme v tom velmi obezřetní. Na druhou stranu už před krizí na Ukrajině (plnohodnotnou ruskou invazí) zde bylo nemálo zahraničních pracovníků, zejména tedy z Ukrajiny, a my jsme vždy říkali, že pokud tady někdo chce pracovat, získá tady práci a je o něj zájem, tak nechť tady pracuje, ale to neznamená, že potom bude mít nějaké specifické benefity nebo sociální výhody. Takže je to vždy o přiměřené míře zahraničních pracovníků,“ vysvětlil.
Vznikající koalice chce jako první změnit sociální odvody pro živnostníky. Podle Schillerové se na tom shodují všechny subjekty. Změna by měla platit od ledna, strany ji proto předloží jako poslanecký návrh. Kdyby návrh nestihl projít legislativním procesem, bude obsahovat zpětnou účinnost k začátku ledna, živnostníci by tak podle Schillerové měli ušetřit minimálně 1715 korun měsíčně.
Podle Okamury strany v minulém týdnu projednávaly zlevnění energií cestou snížení poplatků za obnovitelné zdroje, odmítnutí emisních povolenek pro domácnosti, zkrácení doby stavebního řízení či posílení příjmů zdravotních pojišťoven. Okamura v pondělí prohlásil, že vznikající koalice chce platbu za obnovitelné zdroje převést na stát.
V úterý by měla pokračovat debata o kapitolách zdravotnictví, práci a sociálních věcech, zemědělství a sportu. Jednání o rozdělení vládních postů už skončila. Lídr ANO Andrej Babiš, který je vedl, je na dovolené.
Příští pondělí by se Babiš mohl setkat s prezidentem Pavlem. Ten šéfa ANO pozval na pondělí 27. října na Pražský hrad, aby společně projednali dosavadní výsledky vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky.
Podle dosavadní dohody má mít v kabinetu ANO devět křesel včetně premiéra, SPD tři křesla a Motoristé čtyři. Personální nominace chce Babiš oznámit po dohodě na programu, asi v půli listopadu. Především aspiranti Motoristů přitom čelí kritice.
Politolog očekává neshody v oblasti rozpočtu
„Ministerstvo financí a jeho role ve všech vládách za posledních více než třicet let byla vždy klíčová. Na tom se česká politika reálně dělá a staví. Takže z toho důvodu předpokládám, že proto je takový důraz právě na oblast financí. Vedle toho zmíněná obrana a průmysl s tím do značné míry souvisí,“ okomentoval pondělní plán jednání politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Pink v oblasti financí očekává neshody ve sféře rozpočtu. „Hnutí SPD dříve nějakým způsobem prosazovalo, že rozpočet by neměl být schodkový. Podobně, když se podíváme na Motoristy, tak je to strana, která se profilovala fiskálně výrazně konzervativně, a postoje některých jejích nově zvolených poslanců, například pana Pikory, si myslím, že nejsou v souladu s fiskálně expanzivním rozpočtem Andreje Babiše,“ domnívá se.
K možným rozporům v oblasti obrany se vyjádřil analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Já myslím, že vysloveně velké rozpory tam nejsou. Dlouhodobě si myslím, že spíše strany nevěnují zase tak velkou pozornost svým obranným programům,“ míní. „Zároveň je třeba říci, že manévrovací prostor vlády je minimálně do nějaké míry omezený, pokud chce dostát mezinárodním závazkům,“ dodal Bahenský.
