ANO, SPD a Motoristé se shodli na programu. Sněmovnu má vést Okamura

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Programové prohlášení předají zástupci vznikající koalice prezidentovi Petru Pavlovi de facto ve stejném okamžiku, jako ho zveřejní, tedy v pondělí, avizoval po jednání Havlíček. Zástupci stran podepíší v pondělí ve 13:00 také koaliční smlouvu. Na stejný den svolal prezident Pavel zasedání nové sněmovny.

„Nemáme tam žádné rozpory. Upřesnili jsme si některé náležitosti a můžeme v tuto chvíli zkonstatovat, že je definitivně ze sta procent hotový,“ uvedl Havlíček k programu. Poslední body, které ve středu lídři stran a hnutí řešili, nebyly podle něj zásadní, jednalo se o vysvětlení si některých náležitostí. „Nebylo to nic, co by rozdělovalo koalici,“ řekl bez podrobností. ANO, SPD a Motoristé podle něj dokázali v prohlášení naplnit hlavní vize svých programů.

„Nejsou žádné rozpory. Debata byla velice pracovní, věcná, pozitivní,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura. Za věcná a efektivní označil jednání také šéf Motoristů Petr Macinka.

Nahrávám video

V jednání ANO, SPD a Motoristů o programovém prohlášení zůstávaly podle dřívějšího vyjádření šéfa ANO Andreje Babiše k dotažení některé body, na kterých ještě nebyla shoda. V pondělí uvedl, že se subjekty vznikající trojkoalice neshodly na dvou až třech bodech prohlášení, podrobnosti ale nesdělil.

„Jsou určité náznaky, že by se ty neshody mohly týkat ministerstva životního prostředí a této agendy anebo ekonomiky,“ uvedl dříve redaktor ČT Ondřej Pražák s tím, že v případě ekonomiky by mohla připadat v úvahu elektronická evidence tržeb (EET). „Tu chce ANO obnovit plošně, naopak Motoristé hlásili, že EET by chtěli zavádět pouze pro největší podnikatele,“ dodal před ukončením středečního jednání s tím, že ale zatím nebylo nic potvrzeno a jde jen o spekulace a vyvozování z náznaků zástupců ANO, SPD a Motoristů.

Nahrávám video

Motoristé nehledají náhradu za Turka

Na dotaz novinářů, zda Motoristé trvají na nominaci Filipa Turka na ministra zahraničních věcí, Macinka po středečním jednání uvedl, že se Turek výrazně podílel na kapitole zahraniční politiky v programovém prohlášení budoucí koalice a že Motoristé za něj nehledají náhradu.

Turek podle Deníku N v minulosti opakovaně zveřejňoval na Facebooku rasistické či homofobní příspěvky a četné narážky na nacistického vůdce Adolfa Hitlera a fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Za kritizované výroky se omluvil, u některých ale autorství odmítá a strana podala trestní oznámení. Deník N si za článkem stojí a věří tomu, že policie prověří všechny okolnosti kauzy.

„Vládní jména budeme komentovat až v momentě, kdy bude finální seznam. Nejdříve s ním bude seznámen pan prezident,“ řekl Havlíček. „U nás platí konsenzus za SPD, že nechceme mluvit do nominací jiné politické straně,“ doplnil Okamura.

Nahrávám video

Nové vedení sněmovny

Zástupci vznikající trojkoalice jednali také o návrzích na obsazení vedení sněmovny. Koalice ANO, SPD a Motoristů na předsedu sněmovny nominuje šéfa SPD Tomia Okamuru, potvrdila po středečním jednání místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. V tajné volbě bude mít Okamura na ustavující schůzi příští týden protikandidáta. Lidovci oznámili, že navrhnou bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška.

Počet místopředsedů sněmovny by měl v porovnání s minulým volebním obdobím klesnout o dva na čtyři. ANO oznámilo nominaci Patrika Nachera, který by měl být následně prvním místopředsedou dolní komory. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka, oznámil ve středu jejich předseda Macinka.

Dvě místopředsednické pozice připadnou stranám budoucí opozice, konkrétně ODS a STAN. Občanští demokraté chtějí opět navrhnout Jana Skopečka, hnutí STAN ohlásilo nominaci předsedy a dosavadního ministra vnitra Víta Rakušana. Tomu ale v převzetí sněmovní funkce zatím brání jeho členství v dosavadní vládě. Schillerová podotkla, že záležitost nemá jiné řešení než to, že křeslo místopředsedy sněmovny nebude zatím obsazeno.

Špičky vznikající koalice podle ní vzaly opoziční nominace na vědomí a nyní je nijak nekomentovaly. Návrhům se budou věnovat kluby, volba bude tajná, uvedla místopředsedkyně ANO.

Funkce ve výborech

Zástupci vznikající trojkoalice ve středu měli řešit rovněž návrhy na předsedy sněmovních výborů či komisí, na rozdíl od budoucí opozice ale zatím oficiálně své nominanty neoznámili. Schillerová uvedla, že návrhy je potřeba ještě projednat v klubech. ANO se k tomu má sejít před další schůzí sněmovny, která začne 11. listopadu. Frakce Motoristů se k nominacím sejde podle předsedy Borise Šťastného v pondělí.

ANO má podle dřívějších informací obsadit křesla předsedů zahraničního, zdravotnického a zemědělského výboru, stejně jako výboru pro životní prostředí a mandátového a imunitního výboru.

SPD má obsadit předsednickou pozici hospodářského, petičního a organizačního výboru, v jehož čele vždy stojí předseda sněmovny. Okamura dříve poznamenal, že by bylo logické, aby sněmovní hospodářský výbor vedl místopředseda SPD Radim Fiala.

Motoristům by měla připadnout předsednická funkce v rozpočtovém a v ústavně-právním výboru, nominanty by mohli být podle informací ČTK ekonom Vladimír Pikora a někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

ODS má vést bezpečnostní, evropský a kontrolní výbor. KDU-ČSL má řídit mediální a sociální výbor, TOP 09 školský výbor, hnutí STAN by mělo vést branný výbor a výbor pro veřejnou správu.

Nahrávám video

„Efektivní sněmovna“

Zástupci vznikající trojkoalice probírali také možné změny v jednacím řádu sněmovny, které by měly vést k omezení případných obstrukcí.

Schillerová řekla, že návrh vychází z představ dosluhující vládní koalice z minulého volebního období. „Na těch věcech zásadních jsme se domluvili,“ poznamenala. Podle Havlíčka bude nová koalice debatovat o úpravách zákonných pravidel jednání dolní komory s budoucí opozicí. „Tam to není pod nějakým extra časovým tlakem,“ dodal.

Jednání dolní komory parlamentu v posledních čtyřech letech, kdy byly ANO a SPD v opozici, mnohdy blokovaly jejich obstrukce a některé schůze se protáhly do pozdních nočních hodin nebo i do následujících dní. S dlouhými projevy vystupovali Babiš i předseda SPD Okamura.

„Byla to především končící vládní koalice, která otevírala nejčastěji téma, že je nutné jednací řád změnit. A paradoxně to byli spíše poslanci za ANO a SPD, kteří často otevřeně mluvili o tom, že obstruují, že záměrně přednášejí dlouhé projevy. V některých případech to byly projevy, které přímo nesouvisely s daným tématem, tedy s tématem, s kterým nesouhlasili. Teď jsou to opět zástupci ANO a SPD, kteří mluví o tom, že je potřeba jednání sněmovny zjednodušit, udělat ho více předvídatelné,“ shrnul redaktor ČT Pražák.

Prezident Pavel v červnu v projevu ve sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse.

Úmysl prosadit změnu jednacího řádu sněmovny ohlásil začátkem prázdnin předseda ODS a končící premiér Petr Fiala, funkčnější parlament prostřednictvím změny pravidel pro jednání slibují také Piráti. Před volbami se k úpravě hlásilo i hnutí STAN.

O změně jednacího řádu se hovořilo od počátku posledního volebního období, ale k výsledku se strany nedobraly. Poslanecké novely sněmovního jednacího řádu, jejichž cílem bylo omezit obstrukce a zvýšit efektivitu jednání, tak spadly pod stůl s volbami a koncem mandátu stávajících zákonodárců.

Nahrávám video

Experti by změny uvítali

„To, že by bylo vhodné upravit jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby se stala funkčním tělesem, o tom vůbec není pochyb,“ podotkl politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. „Poslední sněmovna byla extrémní v délce některých schůzí, na kterých se jednalo o tom, aby se schválil program další schůze. Pokud se toto omezí, jistě to bude na místě,“ dodala Anna Shavit z Fakulty sociálních věd UK.

„Je samozřejmě lehce úsměvné, že to teď prosazují strany, které velmi intenzivně využívaly možností obstruovat a protahovat všechna jednání a vést velmi dlouhé schůze, kde docházelo k tomu, že se to nikam neposunulo,“ uvedla politoložka.

Nahrávám video

Shavit se domnívá, že by změny v jednacím řádu, které chce předložit vznikající koalice, mohly podpořit i strany končící vlády, tedy budoucí opozice, „pokud to budou dobré a věcné připomínky“. Cabada si ale není jistý, že k dohodě dojde.

„Jednací řád v podobě, která umožňuje blokovací nebo obstrukční aktivitu, bude vždy více vyhovovat opozici než vládě,“ uvedl Cabada. „V posledních čtyřech letech existovala hluboká propast mezi vládními stranami a stranami, které ve sněmovně tvořily opozici, a nezdá se mi, že by teď ta situace byla jiná.“

Reakce budoucí opozice

Někteří zástupci budoucí opozice dávají najevo, že jsou ochotni určité změny jednacího řádu podpořit. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy by měly změny omezit nekonečné obstruování zejména před začátkem schůze. „Pokud s něčím takovým přijdou, já určitě budu pro,“ řekl České televizi.

Lidovci by uvítali, aby jednací řád sněmovny neumožňoval blokovat komoru při navrhování programu, řekl ve středu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„(Změna) by se měla dotknout především začátku jednacího týdne sněmovny. To, co tu hnutí ANO předvádělo, že nenechali schválit program třeba den nebo dva, neustále mluvili, to si myslíme, že je špatně," uvedl Hladík. Změny by si dovedl představit i u interpelací. Úprava podle něj musí umožnit většině prosadit to, co chce, ale zároveň nesmí omezit diskusi a umožnit parlamentní menšině jednoznačně vyjádřit svůj názor.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jakékoliv změny jednacího řádu ničemu nepomůžou, pokud nebudou poslanci respektovat nepsaná pravidla a chovat se slušně. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 40 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 57 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...