Bereme ho jako samozřejmost, říká o masové oblibě houbaření v Česku expert

Nahrávám video

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.

Velmi rozšířený je podle Woitsche sběr hub také například na Ukrajině, v Bělorusku nebo ve Skandinávii (s výjimkou Norska). Zmínil ale také Japonsko nebo Čínu. Tvrzení, že jsou Češi národ houbařů, podle něj pravda je a zároveň není. „U nás se o houbaření hodně mluví, jsme na to pyšní, že jsme tradičně houbaři,“ uvedl.

Woitsch hovořil také o tom, že houbaření se na území Česka začalo masově šířit ve druhé polovině devatenáctého a v první čtvrtině dvacátého století. Za určité analogie k chození na houby označil tramping nebo vodáctví, což jsou rovněž volnočasové aktivity vázané na pobyt ve volné přírodě a obě také fungují dodnes. „Velký podíl na masovém (rozšíření) houbaření na přelomu 19. a 20. století měly osobnosti jako Jan Bezděk, František Smotlacha a jejich další následovníci,“ připomněl propagátory mykologie v tuzemsku.

„V době totality u nás bylo houbaření jedním z hlavních způsobů trávení volného času,“ pokračoval odborník. Za bližší výzkum by podle něho stálo to, proč obliba sběru hub v tak masové rovině přetrvala až do dneška a proč se přístup Čechů k této aktivitě po roce 1989 nezměnil. Sám Woitsch vidí odpovědi v rodinných tradicích. „Byli jsme zvyklí chodit s rodiči do lesa a mezigeneračním předáváním jsme to naučili naše děti, které to považují za něco samozřejmého,“ míní.

Jak houby využívali naši předkové?

O sběru hub je zmínka už v Dalimilově kronice. Podle Woitsche se ale vztah lidí k houbám nevyvíjí nijak dramaticky. „Takové to obvyklé rčení o tom, že houby byly masem chudých, je spíše novodobou nadsázkou,“ konstatoval. Zároveň dodal, že houby se v minulosti využívaly různými způsoby, z nichž některé bychom dnes považovali za obskurní. Zmínil třeba využití některých druhů při výrobě oděvů.

Rozvoji houbaření podle něho výrazně napomohl i fakt, že území dnešního Česka leží ve střední Evropě. „A ta je oblastí, která se vyznačuje poměrně výjimečným uspořádáním právního řádu, tedy vlastně volným a téměř neomezeným přístupem populace do lesa,“ vysvětlil. Na našem území podle Woitsche od 18. století platilo, že právo na vstup do lesa bylo vázáno na možnost lesy přiměřeným způsobem využívat, což se týkalo právě i sběru hub.

Houbaření samo o sobě Woitsch nepovažuje za aktivitu, která by měla ekosystému škodit. „To nejhorší na masovém rozšíření sběru hub u nás jsou negativní externality,“ uvedl. Konkrétně zmínil například to, že většina houbařů jezdí do lesů auty. „Určitě bychom ale podle mého názoru neměli jít cestou nějakých striktních zákazů a limitů tak, jak je známe odjinud z Evropy,“ uzavřel.

Pravidla houbaření v jiných evropských zemích

Ne všechny evropské země jsou ke sběru hub stejně vstřícné jako Česko. Velmi přísná pravidla mají v Nizozemsku, kde je povoleno je sbírat jen na vlastních pozemcích, jinak jde o pytláctví trestané nejen pokutou, ale také až měsícem vězení. Obecně se omezení nejčastěji týkají povoleného množství, které si lidé mohou odnést. Například v Belgii jde o maximálně desetilitrový košík a ve Švýcarsku je denní limit jeden kilogram. Situaci ale komplikují specifická pravidla v jednotlivých kantonech. 

Podobně je to i v Německu. Někde jde nasbírat jen půl kila, jinde až čtyřnásobek. Rakušané zase mohou sbírat houby jen mezi sedmou a devatenáctou hodinou a od října je tento časový úsek ještě kratší. V Chorvatsku pak potřebují sběrači hub speciální povolení a zároveň jsou omezeni třemi kilogramy na osobu.

Na houby vloni vyrazilo skoro sedmdesát procent českých domácností

Češi si za loňský rok dohromady z lesů odnesli přes dvacet osm tisíc tun plodů. Nejčastěji jde právě o houby, na které vloni vyrazilo skoro sedmdesát procent domácností. Podle zjištění České zemědělské univerzity jich houbaři nasbírali přes sedmnáct tisíc tun v hodnotě tří miliard a 670 milionů korun.

Kromě toho si lidé natrhali také 5300 tun borůvek za více než miliardu, necelých 2300 tun malin za půl miliardy a přes dva tisíce tun ostružin zhruba za 440 milionů. V menším množství pak sbírali také bezinky a brusinky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 6 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 10 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 18 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 19 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.