Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z Evropské unie, říká Výborný. Čísla neodpovídají realitě, varuje Hůle

Podle Eurostatu je Česká republika v rámci Evropské unie zemí s nejmenším počtem lidí ohrožených chudobou. Podle posledního dostupného výzkumu z roku 2021 hrozila chudoba nebo sociální vyloučení jen deseti procentům obyvatel. To je ještě méně než třeba ve Finsku nebo Nizozemsku. Naopak nejhorší je situace v Rumunsku, Bulharsku nebo Řecku, kde je chudobou ohroženo okolo třiceti procent lidí. Podle některých sociologů, například ze společnosti PAQ Research, je ale metodika výzkumu zavádějící a situace v Česku zdaleka tak dobrá není.

Výborný podotkl, že v Česku jsou lidé, kteří se dostávají do existenčních potíží. „Na ně se musíme cíleně a adresně zaměřit,“ řekl. Vláda podle něj dělá účinné kroky. Jmenoval například program Nová zelená úsporám light. „Na druhou stranu čísla Eurostatu, která jsou aktuální, vypovídají zcela jasně – počet lidí v České republice ohrožených chudobou je nejnižší v zemích Evropské unie,“ poznamenal. „Nemůžeme říci, že problém tady není, ale pořád si stojíme, myslím, v tomto velmi dobře jako Česká republika,“ dodal.

Hůle podotkl, že „poměrně štědré“ valorizace důchodů mají za následek, že na seniory, jakožto zranitelnou skupinu, krize dopadá méně než například před půl rokem. Ministerstvo práce podle něj také poměrně dobře nastavilo valorizaci příspěvků na bydlení. „Právě na oblast bydlení zdražování mířilo nejvíce,“ poznamenal s odkazem na růst cen energií. Právě kvůli nim podle něj hrozilo, že řada domácností nebude schopna platit své závazky. Upozornil ale také, že příspěvek čerpá méně domácnotí, než kolik na něj má nárok. „Což se zlepšuje, ale pořád je to výrazně méně než polovina a u seniorů je to ještě více,“ řekl.

Statistika nepočítá se čtyřmi miliony exekucí

Hůle zároveň kritizoval metodiku Eurostatu, jež podle něj neodpovídá reálným číslům zadlužených lidí, která jsou výrazně vyšší, než kolik uvádí statistika. „Metodika Eurostatu nezapočítává, kolik těm lidem reálně přiteče peněz a vůbec nepočítá s exekucemi. To znamená, že to vypovídá o české společnosti, jak by vypadala, kdybychom v Česku neměli žádnou exekuci. A my pořád máme čtyři miliony exekucí,“ zdůraznil.

Podle Maříkové se chudoba prohlubuje. „Já to vnímám zvlášť, když jdu do obchodu, že lidé skutečně přemýšlejí, co si koupí. A vidíme, že ty košíky jsou prázdnější,“ řekla. Dodala, že také z rozhovorů s lidmi vnímá, že stále více jich má potíže zaplatit vlastní náklady. „A stěžují si, že třeba nedosáhnou na dávky, které vláda nabízí,“ upozornila.

Finanční gramotnost

Do dluhů spadla i samoživitelka Zdeňka Kovářová. Ta uzavřela dvě půjčky a věřila, že bude mít na na splácení. Pak ale nastoupila na mateřskou, nezaplatila dva měsíce a dluhy začaly narůstat. Následně si vzala půjčku u nebankovní společnosti. Začaly naskakovat vysoké úroky. Pomohla jí dluhová poradna Člověka v tísni. Apeluje proto na lidi, že nejdůležitější je udělat první krok. „Řešení je,“ zdůraznila. Podle ní by měl také stát dohlížet na výši úroků, které jsou podle ní mnohdy extrémně vysoké.

Obchodní ředitel a místopředseda představenstva BNP Paribas Cardif Martin Steiner považuje za důležité, aby klienti, když cítí problém, kontaktovali banku a snažili se domluvit například na odkladu splátek nebo úpravě splátkového kalendáře. Podle něj také v Česku chybí finanční gramotnost. „Ve finanční gramotnosti žádný problém není. Je to taková mantra. Ono to často zaznívá od finančního sektoru, protože tím odvádějí pozornost od své odpovědnosti,“ reagoval Hůle s tím, že testy žáků napříč Evropou ukazují, že ti čeští nemají horší výsledky než například dánští nebo němečtí.

Výborný potvrdil, že finanční gramotnost je velmi důležitá. Podle něj už se dnes na základních školách vyučuje. Za nejdůležitější považuje apel Kovářové, aby lidé začali situaci řešit a požádali o pomoc například Člověka v tísni nebo Charitu. „Mnoho těch exekucí jsou dluhy, které vznikly hluboko v historii,“ podotkl Výborný. Dnes už podle něj není možné po novele zákona o spotřebitelském úvěru, aby z drobné jistiny vznikly dramaticky vyšší úroky. Právě proto podle něj vzniklo i Milostivé léto a nyní se ve sněmovně projednává další taková akce.

Podporu Milostivému létu vyjádřila i Maříková. Podle ní je ale také otázkou, z jakých důvodů se někdo do dluhů dostal. „Pokud si dotyčná osoba vezme půjčku, protože skutečně nemá na základní potřeby, tak musí přistoupit přece stát, aby takovým lidem pomohl,“ řekla. Upozornila také, že do dluhové spirály se dostávají i mladí lidé, kteří mají hypotéku a na dávky nedosáhnou. „Jak chceme, aby mladí lidé měli děti, když je takováto situace, kdy řešíme, jestli budeme mít na důchody, a lidé řeší, že nebudou mít třeba ani na bydlení,“ uvedla s tím, že ekonomická situace je podle ní vážná a státní pomoc nedostatečná. Podle ní by také měly být limity pro nebankovní společnosti.

Insolvenční zákon

Hůle kritizoval, že Česká republika do roku 2016 neměla žádnou regulaci spotřebitelských úvěrů. „Bohužel musím říci, že do značné míry v současné době selhává dohled České národní banky, který naštěstí v posledním roce nahrazuje finanční arbitr,“ řekl. Upozornil, že jsou lidé, co mají například základní vzdělání a nedokáží dohlédnout, co vše může z půjčky plynout. „To, že nakonec dostanou ten úvěr, není primárně odpovědnost těch lidí, ale věřitelů, kteří jim půjčí. A oni mají být penalizováni za to, že poskytli úvěr někomu, komu neměli,“ akcentoval.

Výborný vidí cestu také v podpoře neziskového sektoru. „A úkolem státu a nakonec i nás poslanců je potom vytvořit zákonné parametry pro to, abychom předcházeli situacím, kdy lidé upadnou do takového stavu, že z něj je velmi složitá cesta zpět,“ řekl. Zmínil také chystaný insolvenční zákon, podle kterého by se oddlužení zkrátilo na tři roky. To považuje za zásadní krok i Hůle. Vyzval Maříkovou, aby sdělila, zda SPD zákon podpoří. „My se o tom budeme bavit na poslaneckém klubu. Já tady z místa nemohu říct, jestli ho v podobě, v jaké bude, podpoříme, nebo ne,“ reagovala.