Česká justice podle verdiktu Ústavního soudu (ÚS) porušila práva ruského občana. Při čekání na vydání do vlasti nebo udělení azylu strávil nepřiměřeně dlouhou dobu v předběžné vazbě, konstatoval soud. Omezení trvalo 28 měsíců, v Rusku byl stíhán pro podezření z podvodu. Česko muže nakonec propustilo na svobodu, hlavně kvůli loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu a změně tamní vnitropolitické situace. To prý ovlivnilo vnímání diplomatických záruk poskytnutých ruskými úřady, délka vazby ale už před tím přesáhla přiměřenou mez.
„Pro délku trvání této vazby nestanoví zákon sám o sobě žádné lhůty, avšak zásada přiměřenosti se použije i zde,“ informovala soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. Muž je prý už déle než rok na svobodě. Středeční rozhodnutí ÚS pro něj přesto má praktický význam, může se totiž stát podkladem pro přiznání náhrady za nezákonné omezení osobní svobody.
ÚS konkrétně zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze z ledna a února 2022, na jejichž základě Rus zůstával v předběžné vazbě, tehdy trvající už přes dva roky. Souběžně s tím se ministerstvo vnitra a správní soudy zabývaly Rusovou žádostí o mezinárodněprávní ochranu, tedy azyl, což je překážka vydání. Podle ÚS při tom nižší soudy významně překročily zákonné lhůty, což měla justice zohlednit také při rozhodování o vazbě, a tedy propustit Rusa na svobodu dříve.
O vydání ruského občana požádala moskevská generální prokuratura už před několika lety. Údajně se dopustil podvodu spočívajícího v tom, že od dvou lidí vylákal peníze. Prvotním důvodem pro uvalení vazby byla obava, že odjede z tuzemska a nebude možné jej vydat. Soudy podle Křesťanové správně vyhodnotily důvody předběžné vazby, nesprávně však vyhodnotily opakované významné překročení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí o poskytnutí mezinárodněprávní ochrany.
Muž se nakonec dostal na svobodu 22. března loňského roku, zhruba měsíc poté, co ruské jednotky vpadly na Ukrajinu.
