Česko loni vydalo na obranu méně, než se čekalo. Část peněz se přesunula na letošní projekty

Nahrávám video

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Výdaje ve výši dvě procenta HDP na obranu představují závazek vůči NATO, který se Česko snaží poprvé po letech plnit. Podle Černochové nemůže Severoatlantická aliance finanční prostředky směřující k tomuto cíli uznat, pokud nejsou v daném roce vyčerpány. „Na druhou stranu Aliance ví, že ty finanční prostředky jsou dislokovány ve prospěch modernizace, takže samozřejmě se to bere v potaz,“ dodala.

Hospodaření začínalo ministerstvo s příslibem 111,8 miliardy, nakonec mělo k dispozici 110,3 miliardy a podle závěrečného účtu utratilo asi 100,7 miliardy. Asi miliarda se nevyužila a dalších osm přesunul resort na letošek na strategické projekty podle zákona, který zavedl povinná dvě procenta na obranu.

Pro opozici je výsledek překvapením, počítala s původně plánovanými výdaji asi 1,5 procenta. Šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) by chtěl na příští schůzi probrat, jak NATO české výdaje a modernizaci armády hodnotí. „Místo toho, tak jak bylo ze strany současné pětikoalice a ministerstva obrany deklarováno, jak se budou blížit k dvěma procentům, je to de facto kontraproduktivní,“ řekl.

„My dlouhodobě tvrdíme, že by to mělo být okolo 1,7 nebo 1,8 procenta, ale záleží na tom, aby to bylo v souladu s dopředu vysoutěženými a připravenými projekty,“ prohlásil za SPD předseda sněmovního kontrolního výboru Radovan Vích.

Plánované projekty

Velký díl modernizace představuje nákup čtyřiadvaceti amerických bojových letounů F-35. Včetně infrastruktury vyjdou dohromady asi na 150 miliard korun. Česko by je mělo začít dostávat až v roce 2031, v současnosti je už ale splácí. Letos už zaplatilo 3,75 miliardy, celkem to bude asi 15 miliard. Splátky jdou třeba i na bojová vozidla pěchoty, ty mají celkově vyjít asi na 60 miliard korun. Letos chce ministryně obrany rozhodovat také o tancích.

Do obranných výdajů letos vláda zahrnula i státní hmotné rezervy, kyberbezpečnost a některé dopravní projekty. Podle vrchního ředitele sekce obranné politiky resortu obrany Jana Jireše se ministerstvo ve spolupráci s ministerstvem dopravy pokusí uplatnit v rámci NATO několik staveb jako součást obranných výdajů. „Výsledek se dozvíme z Aliance začátkem roku 2025,“ podotkl.

Mezi obrannými výdaji úřady vedou třeba i most Šmejkalka na dálnici D1. Konkrétně ty náklady a tu část rekonstrukce, která zajistí, aby po něm mohla projíždět i těžká spojenecká technika. Nakonec je ale Česko v rámci NATO deklarovat nebude, protože je proplatí fond Evropské unie na podporu vojenské mobility.

Plnění závazku NATO

Černochová počítá s tím, že v letošním roce Česko dvou procent HDP na obranu dosáhne. Záležet bude ale také na vývoji ekonomiky. Naposledy se tento cíl podařilo splnit v roce 2005, od té doby peníze do armády spíše klesaly. Před deseti lety se dostaly dokonce pod jedno procento HDP. Na obranu má jít letos 160 miliard, včetně necelých devíti miliard z ostatních resortů.

„Česká republika je tady v tom, řekl bych, zodpovědným spojencem, ale vyčkávala až do poslední doby, a samozřejmě to, co se nakonec počítá, jsou obranné schopnosti, a ne peníze, které na ně vynaložíte,“ prohlásil český velvyslanec v NATO Jakub Landovský.

Spojenci v NATO debatují o tom, že zmiňovaná částka má být minimální. Polsko vyzvalo k navýšení na tři procenta. Samo však dává čtyři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 1 hhodinou

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 2 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 6 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 14 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 15 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.