Česko nebude přijímat Istanbulskou úmluvu, rozhodla vláda

Česko úmluvu Rady Evropy s opatřeními k prevenci a ochraně žen před násilím podepsalo v roce 2016. Tehdejší vláda s pokračováním ratifikačního procesu souhlasila v červnu 2023, Senát o půl roku později dokument neschválil a ratifikaci zastavil.

Konec procesu přijetí dohody vyplývá z vládního usnesení, na které upozornil iRozhlas.cz.

Podle odpůrců je úmluva nadbytečná, obsahuje genderovou ideologii, staví ženy proti mužům a Česko vše ve svém právu už má. Podle zastánců naopak přijetí dokumentu představuje závazek, že Česko služby pro potřebné zajistí a že násilí v zemi je nepřijatelné.

Kritika ze strany opozice

Babišova vláda v pondělí zrušila tři roky staré usnesení se souhlasem s ratifikací, které přijal kabinet Petra Fialy (ODS). Ten v příloze tehdy uvedl, že úmluva má sice chránit ženy, ale Česko stejnou ochranu zavede pro všechny oběti domácího násilí. Napsal také, že dokument nenařizuje upravit zemím rodinné právo a definici manželství či genderové identity. Vymínil si také výjimky, které se týkaly jurisdikce a toho, že Česko nebude muset udělovat povolení k pobytu týraným cizinkám.

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) vnímá zrušení usnesení především jako silné symbolické gesto. „Právní účinky to v tuto chvíli prakticky nemá, ale vysílá to jasný signál o tom, jaké hodnotové priority tato vláda má. Místo aby vedla věcnou debatu o tom, jak lépe chránit oběti domácího a sexuálního násilí, vrací se k tématu, které bylo opakovaně zneužíváno v kulturních válkách,“ prohlásila.

Místopředsedkyni sněmovny Barboru Urbanovou (STAN) postup vlády nepřekvapil. „Tato mezinárodní smlouva je opředena tolika mýty a dezinformacemi, státník by se ji aspoň pokusil tlačit už z hodnotových důvodů. Pravdou ale taky je, že na celoevropské úrovni je pro členské státy závazná, my musíme důsledně vymáhat její naplňování systémem,“ uvedla.

Exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) připomněl, že smlouva řeší násilí a sexualizované násilí jako princip v široké a komplexní podobě. „Násilí na ženách, dětech i mužích zkrátka musíme předcházet všemi možnými způsoby. Ne ho přehlížet. Ratifikace by přispěla k ochraně a pomoci obětem násilí. Vláda se tváří, jak jí na obětech záleží, ale pak dělá kroky v úplně protichůdném směru a na osvětu a prevenci, často realizované skrz organizace v neziskovém sektoru, taky kašle. Respektive ideologicky a tmářsky proti nim bojuje,“ sdělil.

Expertky mluví o špatném signálu obětem násilí

„Pojďme se podívat, kdo zrušení podpory ratifikace Istanbulské úmluvy nyní slaví. Rozhodně to nejsou oběti domácího násilí ani organizace, které jim každodenně zajišťují potřebnou pomoc. Nejsou to ti, jichž se téma bytostně týká,“ řekla zástupkyně organizací na pomoc ženám a bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by úmluva byla závazkem státu, že posílí dostupnost specializované pomoci pro oběti a bude rozvíjet i programy pro násilné osoby ke zvládání agrese či prevenci ve školách.

Vládní rozhodnutí nezlepší situaci obětí ani podle šéfky organizace proFem Jitky Polákové. Organizace provozuje první specializované centrum pro oběti sexuálního násilí a dlouhodobě pomáhá obětem domácího násilí. „Je to smutný signál pro oběti domácího a sexuálního násilí, když premiér (Andrej Babiš z ANO) i zmocněnkyně (pro lidská práva Taťána Malá z ANO) deklarují podporu těmto tématům. Premiér při svém předchozím působení úmluvu podporoval, tak nechápu, co se změnilo. Každopádně v kombinaci s celou situaci okolo přesunu agendy lidských práv to opravdu situaci obětí nezlepší,“ uvedla Poláková. Poukázala na rychlost změn, které se dějí bez projednání s experty o dopadech.

„Rozhodnutí vlády stáhnout podporu ratifikaci Istanbulské úmluvy vnímám jako velmi negativní signál směrem k prevenci a řešení genderově podmíněného násilí a sexualizovaného násilí,“ uvedla místopředsedkyně České ženské lobby Markéta Kos Mottlová. Podle ní bude lobby, která zastřešuje desítky organizací na podporu žen či lidských práv, bedlivě sledovat přístup vlády k převzetí unijní směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Obsah úmluvy

V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.

Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.

Úmluvu ratifikovaly čtyři desítky zemí. Vedle Česka ratifikaci neprovedly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a tři postsovětské státy. Podle části expertů se úmluva o ochraně žen od počátku stala terčem dezinformací. Poukazují na to, že se ratifikační proces nezdařil v zemích pod silným ruským dezinformačním vlivem. Od úmluvy odstoupilo Turecko.

Babišova vláda před měsícem rozhodla o přesunu agendy lidských práv z gesce vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthy pod ministerstva bez projednání se zaměstnanci, experty či lidskoprávními vládními radami. Problematiku rovnosti žen a mužů se rozhodla převést nejdřív na ministerstvo práce, nakonec ji přemísťuje pod resort spravedlnosti. Pět desítek odbornic a odborníků z rady vlády pro rovnost žen a mužů a z jejích pracovních výborů, kteří pracují pro stát bezplatně, už oznámilo podmíněnou rezignaci. Podle nich se agenda oslabuje a Česko od prosazování rovných šancí ustupuje. Své rozhodnutí se chystají expertky a experti oznámit v příštích dnech.