Česko není dostatečně připraveno na krize a mimořádné události, varuje NKÚ

Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů jen minimálně. „Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků,“ uvádí výroční zpráva. Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.

„Ukazuje se, že svět, ve kterém žijeme, není bezpečný. Těch krizí, které jsme prožili v poslední době, je hodně, patří do toho covid, válka na Ukrajině. Patří sem i energetická krize i krize v současné době, o které mluvil ředitel BIS, takže je vidět, že připravenost státu na krize je jedním z nejvážnějších problémů,“ sdělil prezident úřadu Miloslav Kala ve vysílání ČT24.

Jako příklad uvedl prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „My jsme asi dva roky předtím dělali kontrolu ochrany měkkých cílů, na kterou se vynaložilo několik set milionů korun. Zjistili jsme, že jsme zrealizovali různé studie, ale fakticky jsme nezrealizovali nic, žádné posílení měkkých cílů neproběhlo,“ upozornil Kala a dodal, že opatření začala vláda podnikat až po této události.

Úřad loni dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v Česku má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel. Ministerstvo vnitra však tehdy označilo závěry kontroly za tendenční. Systém ochrany obyvatelstva v Česku je podle vnitra v EU naopak považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených.

Totéž vnitro prohlásilo i nyní. „NKÚ hodnotí celý systém pouze na vybraných opatřeních využitelných za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Tato opatření ale nejsou univerzální pro všechny druhy situací,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. NKÚ prý u ochrany měkkých cílů zase staví jeden konkrétní dotační program do role celého systému. „Systém ochrany měkkých cílů přitom tvoří celý soubor činností a opatření, které mají pomoci čelit případnému teroristickému nebo závažnému násilnému útoku. Dotační podpora je tedy pouze jedním z článků tohoto systému,“ dodalo s tím, že má plán, jak v posilování odolnosti měkkých cílů postupovat, provádí školení a postupuje podle platné koncepce.

K chybějícím krytům a připravenosti republiky na krizové situace, jako je například invaze nepřátelského státu, promluvili v pořadu Události, komentáře hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). „Ono je to vždycky o tom, že ty věci něco stojí. Ty věci musíte nakoupit, nějak postavit a budete stát jako politik před rozhodnutím: jestli budovat další kryty nebo třeba stavět dětská hřiště, školy, školky,“ podotkl Kuba. Má ale za to, že by měla existovat strategie pro krizové situace, která by měla být veřejnosti jasně vysvětlována.

„Částečně stát (na krizové situace) připravený je, ale s dlouhotrvajícími a přetrvávajícími nedostatky,“ prohlásil Metnar. Současnou situaci podle něho způsobil dlouhodobý život v míru a přesvědčení, že ke konfliktu v Evropě nemůže znova dojít. Přiznal, že sám v době, kdy byl ministrem obrany, netušil, že by mohlo dojít k takovéto válce. Začátek plnohodnotné války 24. února 2022 byl procitnutím, dodal. Rusko zahájilo vojenskou agresi proti Ukrajině už roku 2014 okupací Krymu a vyvoláním války o Donbas.

Riziko plýtvání penězi na resortu obrany

U obranných schopností státu NKÚ zjistil, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko plýtvání spatřuje úřad i v tom, že ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní přímo s vládami nebo výrobci bez soutěže.

„Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,“ stojí ve zprávě.

Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.

„Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností České republiky. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici,“ upozorňuje NKÚ. Podotýká, že výdaje kapitoly ministerstva obrany se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily. Zároveň ale upozornil, že navyšování výdajů musí odpovídat schopnosti ministerstva peníze účelně a hospodárně využít, což předchozí kontroly podle úřadu nedokládaly.

Šlo například o pořizování výzbroje nebo obrněné techniky. Loni úřad zjistil, že armáda nezajistila plánovanou obnovu vojenské automobilové techniky ani materiální potřeby armády v radiační, chemické a biologické ochraně. Úřad uvádí, že průměrné stáří armádních vozidel je téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. Ministerstvo neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy automobilové techniky s překročenou životností, v některých případech zaplatilo za opravu více, než byla cena nového vozidla, upozorňuje úřad. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) loni uvedla, že stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích.

Ministerstvo obrany na kritiku NKÚ zareagovalo tiskovou zprávou, v níž Černochová odmítla rizikovost nákupů techniky přímo od jiných států. Uvedla, že je to běžná praxe, kterou provozují i spojenci v EU a NATO, a že se ministerstvo obrany snaží výběrová řízení vypisovat, kdykoliv je to možné. „Dokládají to statistiky za loňský rok, podle kterých bylo asi sedmdesát procent zakázek v resortu obrany zadáno bez využití zákonné výjimky,“ podotklo ministerstvo.

„Zpráva NKÚ si částečně protiřečí. V minulosti nás úřad kritizoval, že jsme v modernizaci armády nepostupovali dostatečně rychle. Na druhou stranu nás nyní kritizuje za to, že v zájmu zrychlení někdy využíváme formu mezivládní spolupráce,“ poznamenala Černochová. „NKÚ by možná měl zvážit svou metodiku, ve které na jedné straně chce, abychom rychle modernizovali armádu, a na druhé očekává vyhlašování veřejných výběrových řízení, kdy mnohdy čekáme několik let, než nám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdí jejich výsledky,“ dodala.

Stát nezajistil vyrovnané hospodaření

Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě také informuje o tom, že loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.

Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. „Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varuje NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.

„Výsledky kontrol NKÚ ukázaly, že ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se tempo zadlužování nepodařilo dostatečně snížit,“ stojí ve výroční zprávě. Státní rozpočet loni skončil schodkem 289 miliard, který NKÚ označuje za velmi vysoký.

Ministerstvo financí závěry výroční zprávy respektuje. Podle resortu byl státní rozpočet na loňský rok připraven jako schodkový kvůli výraznému nárůstu výdajů v sociálních dávkách nebo investicích a mimořádných výdajů na kompenzaci vysokých cen energií, které nebyly plně kryty mimořádnými příjmy. „V konečném důsledku však státní rozpočet loni hospodařil se schodkem 288,5 miliardy, to znamená o 6,5 miliardy korun lépe oproti původnímu plánu a o 71,9 miliardy korun lépe než v roce 2022,“ sdělil Stefan Fous z odboru komunikace ministerstva.

Podle Jurečky je otázkou, nakolik NKÚ zprávu „zasazuje do vývoje posledních dvou let“. Ministr poukázal na vysokou inflaci a následné mimořádné valorizace důchodů či vyplácení příspěvků na bydlení a dalších dávek kvůli drahým energiím a potravinám. „To, co říká NKÚ, je nutné brát velmi vážně. Celou řadu výdajů děláme na dluh, na dluh budoucích generací. Je na místě, abychom se napříč státem a státní správou snažili zefektivnit státní aparát a činnosti, které stát zabezpečuje. Je to i o revizi agend,“ uvedl Jurečka. Podotkl, že zprávy úřadu z doby minulých vlád vypadají podobně. Dodal, že jeho úřad pracuje na reformě dávek a úsporách díky digitalizaci.

K vyrovnanému hospodaření nepomohla ani daň z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Na dani samotné vybral za loňský rok 39,1 miliardy korun. Dalších 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem sto miliard korun.

NKÚ ale poukazuje i na to, že ekonomiku a hospodaření negativně ovlivňoval válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dopady. Šlo například o rostoucí ceny komodit, zejména pohonných hmot a energií.

Uvádí i to, že výdaje státního rozpočtu vzrostly za posledních pět let o 651 miliard, ale příjmy jen o 391 miliard. „Další narůst výdajů bez znatelného zlepšení strukturálního nesouladu mezi celkovými příjmy a výdaji dále zatěžuje státní rozpočet a zvyšuje riziko dalšího zadlužování,“ varuje NKÚ.

Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni ve sněmovně prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.

Úřad připomíná, že jednou z možností úspor je modernizace veřejné správy. „Výsledky kontrol NKÚ však ukazují, že snahy České republiky o modernizaci měly jen velmi omezené výsledky,“ upozorňuje zpráva. Širší nabídku agend, které může občan vyřídit digitálně, lze podle úřadu hodnotit částečně pozitivně, ale úřady a instituce podání zpracovávají zastaralými způsoby. Také elektronizace uvnitř úřadů nevede ke snížení administrativní zátěže. „Ve výsledku tak nedochází k zásadní modernizaci státní správy ani k významné úspoře finančních prostředků,“ dodal NKÚ.

Úřad také píše, že i přes některé snahy se způsob dotací zásadně nezměnil. „Stále je zatížen formalismem bez důrazu na to, aby dotace směřovaly tam, kde mohou skutečně a smysluplně pomoci. Nadále tedy mluvíme o administrativně náročném, nepřehledném a neřiditelném systému, který je složitý nejen pro stát, ale i pro samotné příjemce dotací,“ uvádí výroční zpráva.

Dopravní infrastruktura

Ze zprávy NKÚ taky vyplývá, že rychlejší výstavbě klíčové dopravní infrastruktury loni bránilo administrativně složité stavební i územní řízení. Bránily tomu i chyby v přípravě projektů. Vedlo to ke zpožďování výstavby silnic, dálnic, železnic a dalších dopravních staveb. Pro dobudování infrastruktury je proto hlavní tyto překážky odstranit.

Parlament loni schválil proměnu liniového zákona na zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury a vedle dopravních staveb rozšířil jeho záběr třeba i na stavby pro energetickou bezpečnost. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury mají podle tohoto zákona získat stavební povolení do čtyř let.

„Výsledky kontrol NKÚ dlouhodobě poukazují na nedostatky od přípravné fáze až po ukončení stavebních prací. Jedná se o chyby v předkládané dokumentaci, neúplné podklady, nedodržování harmonogramů, množství závad u již ukončených stavebních prací, nedostatečně zdokumentované podklady či liknavost při řešení reklamací,“ uvedl úřad. Doporučuje zkrátit dobu přípravy projektů, zaměřit se na prioritní stavby a zajistit, aby vznikaly v souladu s plány. „Jen tak se podaří zajistit, aby dopravní infrastruktura v České republice odpovídala potřebám společnosti,“ sdělili kontroloři.

Úřad jako příklad uvedl, že modernizace dálnice D1 není hotová a ani loni neexistoval souhrnný časový a finanční plán projektů potřebných pro její dokončení. Ředitelství silnic a dálnic na její modernizaci do poloviny roku 2022 vynaložilo 28,1 miliardy korun. „Na opravených úsecích přesto zůstávají mosty i nadjezdy ve stavu ohrožujícím bezpečnost dopravy, není dokončena modernizace některých odpočívek a chybí parkovací místa pro kamiony,“ napsal NKÚ.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která kontroluje především nakládání s penězi a majetkem státu a vyjadřuje se i k hospodaření státního rozpočtu.