Členové proruské domobrany u soudu odmítli obžalobu z podpory terorismu

Ouřecký se připojil k Ruskem koordinovaným silám proruských povstalců na východě Ukrajiny v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí pět až patnáct let vězení. Jeho prohlášení viny, které pražský městský soud přijal, je významnou polehčující okolností, která může přispět i k uložení trestu pod spodní hranicí sazby. O výši mužova trestu soud rozhodne v samostatném řízení.

„Jel jsem tam z vlastní iniciativy. Chtěl jsem poznat, co se tam děje, a nějakým způsobem pomoct. Kolovaly informace, že NATO chce rozpoutat válku s Ruskem,“ řekl sedmapadesátiletý muž u pražského městského soudu. Na otázku soudkyně, kde tyto informace kolovaly, odpověděl, že po internetu a mezi lidmi.

S myšlenkou, aby Ouřecký na Donbas odjel, přišel podle něj spoluobžalovaný Ivan Kratochvíl, šéf ČVZM a podplukovník ve výslužbě, a to po besedě spolku. „Řekl, že má zájem, abych tam jel. Že je tam potřeba každá ruka, která pomůže. Přihlásil jsem se dobrovolně. Přihlásili se i další dva, ale ti si to potom rozmysleli,“ popsal Ouřecký. V minulosti se živil jako jeřábník nebo skladník, uvádí také, že působil také v československé armádě jako technik.

Uvedl, že letenky si platil sám. Podle obžaloby mu ale podmínky pro příjezd a pobyt vytvořili Kratochvíl a další dva spoluobžalovaní členové spolku – velitelka štábu ČVZM Andrea Krulišová a pravoslavný kněz Přemysl Hadrava. Do ruského Rostova na Donu cestoval Ouřecký nadvakrát, napoprvé mu totiž nepomohl kontakt, který měl podle něj zařídit Kratochvíl.

„Poslal mě někam, kde nikdo nesplnil to, co mi on sliboval,“ uvedl o Kratochvílovi. Ztratil k němu kvůli tomu důvěru. Na Donbase nakonec Ouřeckého přiřadili k batalionu a dostal zbraň, tvrdí ale, že přímo do bojů se nezapojil. U soudu líčil, že vozil vojáky k bojové linii a nosil jim tam proviant a že se při tom několikrát dostal pod palbu.

„Pan Ouřecký jasně potvrdil, že jsem ho nepřesvědčoval k zapojení do bojových akcí ani jsem ho nevyslal. Když odjížděl, byl přesvědčen, že bude civilně pomáhat civilnímu obyvatelstvu. Pokud změnil své rozhodnutí, stalo se tak až na Ukrajině, a to už jsme nebyli v kontaktu, takže jsem ho nemohl ovlivnit,“ reagoval Kratochvíl.

Údajný terorismus

S Kratochvílem se Ouřecký seznámil na schůzi ČVZM v roce 2015, kdy podle něj skupina řešila jednak riziko příjezdu afrických migrantů do Česka, jednak obavy z toho, že by v blízkosti Česka mohla vypuknout válka. Popsal také, že se chtěli stát organizací, která bude českým orgánům „pomáhat udržovat pořádek a monitorovat pohyb nebezpečných osob“. Soudkyně v pondělí přečetla prohlášení statutárního zástupce ČVZM, který zdůraznil, že skutky popsané v obžalobě nikdy neprojednávali na schůzích spolku a že jde o zcela soukromé záležitosti obžalovaných, kteří je činili ze své svobodné vůle.

Kratochvílův advokát mimo jiné zpochybnil, že by se Ouřeckého Průzkumný útočný prapor zvláštního nasazení 1. útočné roty v Ruskem okupované Doněcké oblasti, kterou tamní úřady nazývají „Doněckou lidovou republikou“, dopouštěl teroristických trestných činů. Právník Krulišové zase uvedl, že klientka má sice neortodoxní názory, což ale neznamená, že podporuje terorismus. Trestní stíhání označil za kampaň.

„Bylo nezbytné ukázat, že i Česko má nějaké teroristy. Můžeme si o nich myslet cokoliv, hráli si na vojáčky, nevěděli, o co jde, měli nějaké politické názory. Hodili se do soukolí hysterie,“ uvedl advokát k činnosti ČVZM.

Kratochvíl, Krulišová, Hadrava a spolek čelí obvinění z podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Kratochvíl, Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler se zodpovídají také z financování terorismu, protože podle státního zástupce posílali na Donbas peníze na další činnost českých bojovníků. Hadravu a Štádlera obžaloba viní také z nedovoleného ozbrojování a Kratochvíla rovněž z nakládání s dětskou pornografií. K soudu je doprovodila řada příznivců.

Krulišová v pondělí odmítla vypovídat, stejně jako dříve na policii. Kněz Hadrava, který strávil osm měsíců ve vazbě, označil případ za policejní provokaci. Uvedl, že o vyslání Ouřeckého vůbec nevěděl a že kdyby o tom věděl, byl by proti. „Myslím, že je nesmysl tam člověka posílat, pokud na to není připraven,“ podotkl. Zasílání peněz českým bojovníkům v proruských řadách pak vysvětloval například tím, že šlo o jeho poděkování za nutriční poradenství, nebo tím, že si jeho dcera chtěla koupit tamní nůž. Výpověď Kratochvíla a Štádlera soud vyslechne ve středu.

Paramilitární skupina Českoslovenští vojáci v záloze za mír sdružuje zejména bývalé vojáky. Ministerstvo vnitra i Bezpečnostní informační služba ji označily za extremistickou. Spolek se staví proti členství Česka v NATO a Evropské unii, jejich příznivce označuje za vlastizrádce.