Dávat víc peněz na obranu je fér, míní Zajíček. Kde na to vzít? ptá se Středula

Nahrávám video

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Koncem června proběhl v Haagu summit NATO, kde se státy mimo jiné zavázaly, že do roku 2035 budou vynakládat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní hranice přitom byla ani ne na polovině.

„Summit NATO, pět procent, velké číslo – nevím, jestli dobře čteme, co tam vlastně proběhlo. Byla to velká show, ve které Spojené státy, pojišťovna bezpečnosti pro Evropu, chtěly slyšet, že se bude platit vyšší pojistné. Ti pojištění zase chtěli slyšet, že pojistný kontrakt v tom případě nepochybně platí,“ zhodnotil summit Hampl.

„Ani jedna ze stran si však nemůže být úplně jistá, že obě dvě konstatování naprosto nepochybně platí,“ dodal. Odkázal přitom na článek pět Severoatlantické smlouvy, podle kterého se členské státy Aliance zavazují vzájemně si pomoct v případě napadení, a také na skutečnost, že USA po evropských členech Aliance požadují, aby na obranu vynakládaly více financí než doposud.

Největší pozornost vzbuzuje otázka, jakým způsobem bude Evropa včetně Česka, které se k závazku vynakládání pěti procent HDP do roku 2035 také připojilo, vyšší výdaje na obranu financovat. „Myslím, že většina států se přihlásila k pěti procentům a neměla to na domácí scéně projednáno tak, aby věděla do detailu, jakým způsobem bude investovat u sebe doma, a jaké to bude mít dopady. On to totiž nikdo neví,“ podotkl Zajíček.

„Jak to, že tu debatu vedeme teď? Pár dnů zpátky to někdo slíbil, a tu debatu vůbec neotevřel,“ zkritizoval Středula údajnou nepromyšlenost některých významných aspektů zmíněného závazku. „Politici by měli nejprve zvážit, do jaké míry to je možné, a to se tady neodehrálo,“ je přesvědčený.

Příliš mnoho drahých priorit

Podle Hampla existují tři možnosti, kde na vyšší obranné výdaje vzít peníze – vybrat dodatečné daně, půjčit si nebo přehodnotit priority. Poslední možnost považuje přitom za klíčovou.

„Máme mnoho drahých priorit, přišli jsme o levné energie z Ruska, bezpečnostní deštník, a je dobré se zamyslet nad tím, zda by nebylo vhodné priority přeskládat,“ upozornil. „Všechno financovatelné není, obzvlášť pokud zůstává dál jedinou statutární prioritou EU velmi nákladná dekarbonizace,“ dodal šéf rozpočtové rady.

Podobný názor zastává také Zajíček. „Souhlasím, že Evropa musí přeskládat priority. Pokud mluví o konkurenceschopnosti a obranyschopnosti, potom se bavme o tom, jak využít tlaku na konkurenceschopnost současně se zvyšováním obrany a odolnosti Evropy,“ uvedl. Zároveň se shodl s Hamplem v tom, že pokud je prioritou konkurenceschopnost a obranyschopnost kontinentu, budou muset některé klimatické cíle včetně dekarbonizace počkat.

Zbrojení může být příležitostí pro český průmysl

Středula však věří, že zvyšování výdajů na obranu může být v konečném důsledku také příležitostí pro tuzemský průmysl. „Pokud se bavíme o konkurenceschopnosti v této oblasti, měli bychom se soustředit na to, abychom tady vyráběli, co jsme schopni, a tím se nám peníze vrátí v podobě hospodářského růstu,“ sdělil. Za nejlepší variantu financování vyšších výdajů na obranu totiž považuje navýšení státních příjmů z celkového hospodářského růstu.

S tím, že rozsáhlé zbrojení je pro Česko obrovská příležitost, souhlasí také Zajíček. „Máme do toho jít velmi aktivně, sobecky prioritizovat své zájmy. Máme zbrojovky, tradiční, velmi renomovaný kvalifikovaný zbrojní průmysl, jako obranný průmysl vyvážíme do devadesáti osmi států světa. V některých segmentech – třeba výrobě letadel nebo některých zbraňových systémů, patříme k absolutní špičce,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory.

Hampl je však ohledně spoléhání se na navyšování příjmů v důsledku hospodářského růstu skeptický. „Prognózy nepočítají s tím, že se vrátíme k časům šestiprocentního růstu. Většinou se bavíme o jednom, dvou nebo dvou a půl procentech. Neexistuje tak velký nárůst toho koláče, který umožnuje bez dalšího zaplatit všechny nové priority, které přibývají, a nechat nedotčené všechny existující, které máme,“ vysvětlil Hampl s tím, že nárůst veřejných rozpočtů není dostatečný k pokrytí všech priorit.

„Zvyšovat daně nelze donekonečna“

Středula také připomenul, že existují možnosti, jak navýšit příjmy státního rozpočtu zvýšením daňové výnosnosti. „Za posledních několik let se snížila daňová výnosnost pro veřejné rozpočty o tři sta miliard korun. Přehodnoťme naše stará rozhodnutí,“ vyzval. Zároveň však zdůraznil, že nepřichází dle jeho názoru v úvahu žádná redukce v oblasti sociálních výdajů.

Daně však dle Hampla do nekonečna navyšovat nelze. „Jestli má (ekonom a italský expremiér Mario) Draghi v něčem pravdu ve své zprávě, správně popisuje, že Evropa je spíš přetížena daňovým břemenem oproti jiným částem světa. Není to tak, že máme nekonečný prostor zatěžovat ekonomiky nekonečně dlouho dalším typem zdanění,“ připomenul expert takzvanou Draghiho zprávu.

Při tom dle jeho názoru Unie k tomuto scénáři směřuje. „Když se bavíme o nových zdrojích pro EU, financování všech priorit, bavíme se o tom, že by měla mít nějaké další zdroje, to znamená nový typ zdanění, nebo budou muset státy do Unie platit mnohem větší členský příspěvek,“ zdůraznil Hampl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...