Dávat víc peněz na obranu je fér, míní Zajíček. Kde na to vzít? ptá se Středula

Nahrávám video

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Koncem června proběhl v Haagu summit NATO, kde se státy mimo jiné zavázaly, že do roku 2035 budou vynakládat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní hranice přitom byla ani ne na polovině.

„Summit NATO, pět procent, velké číslo – nevím, jestli dobře čteme, co tam vlastně proběhlo. Byla to velká show, ve které Spojené státy, pojišťovna bezpečnosti pro Evropu, chtěly slyšet, že se bude platit vyšší pojistné. Ti pojištění zase chtěli slyšet, že pojistný kontrakt v tom případě nepochybně platí,“ zhodnotil summit Hampl.

„Ani jedna ze stran si však nemůže být úplně jistá, že obě dvě konstatování naprosto nepochybně platí,“ dodal. Odkázal přitom na článek pět Severoatlantické smlouvy, podle kterého se členské státy Aliance zavazují vzájemně si pomoct v případě napadení, a také na skutečnost, že USA po evropských členech Aliance požadují, aby na obranu vynakládaly více financí než doposud.

Největší pozornost vzbuzuje otázka, jakým způsobem bude Evropa včetně Česka, které se k závazku vynakládání pěti procent HDP do roku 2035 také připojilo, vyšší výdaje na obranu financovat. „Myslím, že většina států se přihlásila k pěti procentům a neměla to na domácí scéně projednáno tak, aby věděla do detailu, jakým způsobem bude investovat u sebe doma, a jaké to bude mít dopady. On to totiž nikdo neví,“ podotkl Zajíček.

„Jak to, že tu debatu vedeme teď? Pár dnů zpátky to někdo slíbil, a tu debatu vůbec neotevřel,“ zkritizoval Středula údajnou nepromyšlenost některých významných aspektů zmíněného závazku. „Politici by měli nejprve zvážit, do jaké míry to je možné, a to se tady neodehrálo,“ je přesvědčený.

Příliš mnoho drahých priorit

Podle Hampla existují tři možnosti, kde na vyšší obranné výdaje vzít peníze – vybrat dodatečné daně, půjčit si nebo přehodnotit priority. Poslední možnost považuje přitom za klíčovou.

„Máme mnoho drahých priorit, přišli jsme o levné energie z Ruska, bezpečnostní deštník, a je dobré se zamyslet nad tím, zda by nebylo vhodné priority přeskládat,“ upozornil. „Všechno financovatelné není, obzvlášť pokud zůstává dál jedinou statutární prioritou EU velmi nákladná dekarbonizace,“ dodal šéf rozpočtové rady.

Podobný názor zastává také Zajíček. „Souhlasím, že Evropa musí přeskládat priority. Pokud mluví o konkurenceschopnosti a obranyschopnosti, potom se bavme o tom, jak využít tlaku na konkurenceschopnost současně se zvyšováním obrany a odolnosti Evropy,“ uvedl. Zároveň se shodl s Hamplem v tom, že pokud je prioritou konkurenceschopnost a obranyschopnost kontinentu, budou muset některé klimatické cíle včetně dekarbonizace počkat.

Zbrojení může být příležitostí pro český průmysl

Středula však věří, že zvyšování výdajů na obranu může být v konečném důsledku také příležitostí pro tuzemský průmysl. „Pokud se bavíme o konkurenceschopnosti v této oblasti, měli bychom se soustředit na to, abychom tady vyráběli, co jsme schopni, a tím se nám peníze vrátí v podobě hospodářského růstu,“ sdělil. Za nejlepší variantu financování vyšších výdajů na obranu totiž považuje navýšení státních příjmů z celkového hospodářského růstu.

S tím, že rozsáhlé zbrojení je pro Česko obrovská příležitost, souhlasí také Zajíček. „Máme do toho jít velmi aktivně, sobecky prioritizovat své zájmy. Máme zbrojovky, tradiční, velmi renomovaný kvalifikovaný zbrojní průmysl, jako obranný průmysl vyvážíme do devadesáti osmi států světa. V některých segmentech – třeba výrobě letadel nebo některých zbraňových systémů, patříme k absolutní špičce,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory.

Hampl je však ohledně spoléhání se na navyšování příjmů v důsledku hospodářského růstu skeptický. „Prognózy nepočítají s tím, že se vrátíme k časům šestiprocentního růstu. Většinou se bavíme o jednom, dvou nebo dvou a půl procentech. Neexistuje tak velký nárůst toho koláče, který umožnuje bez dalšího zaplatit všechny nové priority, které přibývají, a nechat nedotčené všechny existující, které máme,“ vysvětlil Hampl s tím, že nárůst veřejných rozpočtů není dostatečný k pokrytí všech priorit.

„Zvyšovat daně nelze donekonečna“

Středula také připomenul, že existují možnosti, jak navýšit příjmy státního rozpočtu zvýšením daňové výnosnosti. „Za posledních několik let se snížila daňová výnosnost pro veřejné rozpočty o tři sta miliard korun. Přehodnoťme naše stará rozhodnutí,“ vyzval. Zároveň však zdůraznil, že nepřichází dle jeho názoru v úvahu žádná redukce v oblasti sociálních výdajů.

Daně však dle Hampla do nekonečna navyšovat nelze. „Jestli má (ekonom a italský expremiér Mario) Draghi v něčem pravdu ve své zprávě, správně popisuje, že Evropa je spíš přetížena daňovým břemenem oproti jiným částem světa. Není to tak, že máme nekonečný prostor zatěžovat ekonomiky nekonečně dlouho dalším typem zdanění,“ připomenul expert takzvanou Draghiho zprávu.

Při tom dle jeho názoru Unie k tomuto scénáři směřuje. „Když se bavíme o nových zdrojích pro EU, financování všech priorit, bavíme se o tom, že by měla mít nějaké další zdroje, to znamená nový typ zdanění, nebo budou muset státy do Unie platit mnohem větší členský příspěvek,“ zdůraznil Hampl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 9 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 9 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 9 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 14 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 15 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.