Dostavba Dukovan má pomoci z jádra udělat hlavní zdroj české energie

Stavební firmy podávají své finální nabídky na vybudování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, projekt by se měl stát nejvyšší investicí České republiky v její novodobé historii. Cena nového reaktoru se totiž zřejmě vyšplhá až do výše zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020, uvedli zástupci vlády i energetické společnosti ČEZ. Přesná cena nicméně bude známa až po skončení soutěže. Dostavba Dukovan je přitom součástí Státní energetické koncepce (ASEK), která chce z jaderné energetiky učinit hlavní zdroj elektrické energie.

Jaderná elektrárna v Dukovanech na Třebíčsku svým celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá zhruba pětinu spotřeby elektřiny v České republice. Jen za loňský rok vyrobila 14,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což byla její pátá nejvyšší roční výroba, od začátku letoška přitom dodala zhruba 11,5 TWh elektrického proudu.

Výrobu elektřiny v dukovanské elektrárně zajišťují čtyři bloky, které byly uvedeny do provozu v osmdesátých letech. Aktuálním tématem je stavba pátého jaderného reaktoru, který má být  vybudován vedle stávající elektrárny.

Nahrávám video

Jaderná energie jako hlavní zdroj elektřiny

Plán rozšíření Dukovan byl původně zahrnut ve Státní energetické koncepci, kterou v roce 2015 schválila vláda tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. Koncepce počítá s tím, že „jaderná energetika by v následujících desetiletích měla být hlavním zdrojem elektrické energie v České republice“.

Dokument v době svého schválení předpokládal, že zatímco tehdy se jádro na výrobě elektřiny podílelo zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu, napsala ČTK v roce 2020.

Stát chce nicméně i nadále posilovat jadernou energetiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by její podíl na výrobě elektřiny do roku 2030 měl být kolem čtyřiceti procent. V následujícím desetiletí pak klimaticko-energetický plán, který v říjnu schválila vláda, předpokládá výstavbu nových jaderných bloků, jež by podíl jádra měly postupně zvýšit až k šedesáti procentům. Kromě toho nyní připravovaného by mohl v Dukovanech vzniknout ještě jeden kvůli horkovodu do Brna a další dva v Temelíně. 

Dřívější vláda nicméně v červnu 2015 přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který již předkládal přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a druhého v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou institucích.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v roce 2022 o projektu dostavby Dukovan rovněž řekl, že se jedná o klíčový projekt, který je důležitý z hlediska energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Premiér tehdy také uvedl, že správně vybraný energetický mix a energetická bezpečnost se ukazují jako klíčové v době, kdy Rusko útočí na Ukrajinu a „útočí energeticky“ i na Evropu.

Zájem projevily tři firmy

Energetická firma ČEZ, která je provozovatelem elektrárny a jejímž většinovým vlastníkem je stát, v současnosti uzavírá termín pro finální nabídky stavebních společností na dostavbu nového bloku. Podat je přitom stihly všechny tři firmy, které mají o projekt zájem – severoamerická Westinghouse, jihokorejská Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP) a francouzská Electricité de France (EDF).

ČEZ v následujících měsících nabídky vyhodnotí a zaměří se na ekonomickou, obchodní i technickou část. Model hodnocení je podle firmy nastaven na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Hodnotící zpráva bude následně předána ke schválení vládě.

Podle současného harmonogramu by smlouvy s vybranými zájemci měly být uzavřeny během příštího roku. Samotná výstavba by měla začít v roce 2029. S koncem prací na novém bloku se počítá do roku 2036.

A ač se zatím v Dukovanech nový blok nestaví, rozsáhlý projekt výrazně ovlivní celý region. Je potřeba dobudovat infrastrukturu – jde třeba o široké příjezdové cesty mimo obce, nebo o ubytování velkého množství dělníků. Jen úpravy komunikací vyjdou podle současných odhadů na čtyři miliardy korun. Uhradit tyto náklady má stát. Jen letos od něj Kraj Vysočina dostane na rozpracování nejrůznějších projektů asi 60 milionů korun.

Třeba Brtnicí u Jihlavy by těžká technika projela jen stěží, problém by měla hned na několika místech. Řešením budou nové obchvaty. Stavební povolení kraj už dostal ve třech případech.

EDF hodlá do stavby zapojit český průmysl

Francouzská EDF do tendru nabídla technologii EPR1200. Podle firmy jde o technologii koncipovanou tak, aby vyhovovala českým potřebám. Společnost již dříve uvedla, že chce svou nabídku opřít o silné zapojení českého dodavatelského řetězce. Využít přitom tehdy plánovala své zkušenosti z praxe, kdy například při stavbě ve Velké Británii měly tamní dodavatelé zastoupení 64 procent.

Schůzek s ČEZ, při nichž firma ladila nabídku, se podle ní zúčastnilo více než sto zástupců EDF a průmyslových partnerů podniků Framatome, GE Steam Power a Bouygues Travaux Publics. Detaily nabídky byly podle firmy přizpůsobeny podmínkám ČEZu. Společnost vedle toho zpracovala plán výstavby dalších tří bloků v České republice.

Jaderná elektrárna společnosti EDF ve francouzském Cattenomu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

„Věříme, že soutěž vyhrajeme. Naší výhodou je, že se jedná o evropské řešení,“ uvedl ředitel české pobočky EDF Roman Zdebor. Dodal, že považuje čitelnost řešení za konkurenční výhodu proti dalším uchazečům. Technickou i komerční část přinesli zástupci EDF na centrálu ČEZu na devíti CD.

Westinghouse si vybralo Polsko

Podání finální nabídky do úterý už dříve deklaroval i severoamerický uchazeč. „Přinášíme řešení, které už funguje a je ověřené,“ řekl před třemi týdny šéf Westinghouse Česká republika Petr Brzezina.

Firma již v roce 2022 podotkla, že chce nový blok v Česku postavit společně s americkou společností Bechtel Nuclear Power Company. Do tendru společnost tehdy nabídla technologii reaktoru AP1000. Tu vybralo pro své připravované jaderné elektrárny také Polsko.

„Naše technologie AP1000 je bezkonkurenční v rozsáhlé a bezpečné dekarbonizaci elektrické sítě,“ sdělil tehdy prezident divize Energy Systems společnosti Westinghouse David Durham. Severoamerická firma také deklarovala, že chce spolupracovat s českým jaderným průmyslem, už dříve k tomu podepsala s řadou tuzemských podniků memoranda.

KHNP věří v úspěch

Jihorejská KHNP už dříve avizovala, že pro český projekt uvažuje o reaktoru se svou technologií APR1000 o výkonu jednoho tisíce megawattů. Společnost v roce 2021 uzavřela předběžnou dohodu s asi 160 českými firmami, které by chtěla zapojit do projektu Dukovan. 

V minulosti se hovořilo také o potenciálním zájmu ruské společnosti Rosatom a čínské firmy CGN. Stát se je však nakonec z bezpečnostních důvodů rozhodl do tendru nepozvat, jelikož se ho podle takzvaného lex Dukovany nemohou zúčastnit firmy, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, což je například právě Rusko a Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...