Emisní povolenky z dopravy a budov chceme dobrovolné, řekl Stanjura

Česko v uplynulém týdnu získalo podporu dalších sedmnácti států pro reformu systému ETS 2. Návrh revize počítá například se stanovením maximální ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi. „Zastropování je první krok. Zrušení asi není reálné, tak přijdeme s myšlenkou dobrovolnosti,“ předeslal Stanjura. Česko se podle něj bude v EU snažit najít dostatek zemí, které by myšlenku dobrovolnosti povolenek podpořily.

Místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek upozornil, že pro úplné zrušení systému ETS 2 by byl nutný jednomyslný souhlas členských zemí Unie. Zároveň část zemí stojí o to, aby povolenky z dopravy a z vytápění fungovaly. Povolenky mají přispět k omezování emisí oxidu uhličitého (CO₂), systém má fungovat od roku 2027.

Opoziční pochyby

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) zapochyboval o tom, že by fungovalo stanovení maximální ceny povolenky. Upozornil, že se s povolenkami obchoduje, takže je obtížné cenu regulovat. Podle něj je třeba hledat v EU partnery, kteří by podpořili úplné zrušení systému.

Proti fungování ETS 2 se postavil i místopředseda opozičního SPD Radim Fiala. Bude-li se jeho hnutí po volbách podílet na vládě, zasadí se podle něj o to, aby se v Česku za povolenky neplatilo. Fiala zároveň zpochybnil, že by snižování emisí CO₂ omezovalo změny klimatu. Vztah mezi růstem produkce skleníkových plynů a intenzitou globálního oteplování je klimatologicky popsaný.

Systém ETS 2 by podle expertů mohl zdražit domácnostem pohonné hmoty i některé druhy vytápění. Zároveň by se z výnosů ze systému měly financovat sociální programy, které by podpořily dekarbonizační opatření pro domácnosti.

Prezident: Je potřeba vysvětlit zvýšené výdaje

Prezident republiky Petr Pavel řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, že odložit zavedení emisních povolenek pro domácnosti se s největší pravděpodobností nepodaří, protože země, které po odkladu volají, nebudou mít dost síly vyjednat si výjimku.

„Bude na příští vládě, aby k tomu zaujala postoj, který bude asi nejrealističtější. To znamená velice rychle a spolehlivě vysvětlit veřejnosti, co je ve věci, co za ty zvýšené výdaje na druhé straně budeme mít my a jaký to má vlastně smysl,“ popsal.

Daňové osvobození příjmů z prodeje firem ano, ale bez kryptoměn

V Otázkách Václava Moravce se zástupci vlády i opozice také shodli, že by podpořili daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nad 40 milionů korun, pokud by se toto osvobození netýkalo kryptoměn. Konstatovali to Stanjura s Havlíčkem a Fialou. Sněmovna v pátek návrh na osvobození prodejů firem i kryptoměn odmítla.

Stanjura, který návrh ve sněmovně neúspěšně předkládal, řekl, že do něj kryptoměny zahrnul kvůli jejich dřívějšímu daňovému zrovnoprávnění s cennými papíry a obchodními podíly. Hlavní motivací ale podle něj bylo usnadnění převodů rodinných firem. Chce proto návrh předložit po volbách znovu.

„Jsem připraven to dát i bez kryptoaktiv, aby se to týkalo prodeje podílu firem a cenných papírů,“ řekl.

Havlíček a Fiala se shodli, že u rodinných firem by osvobození od daní bylo smysluplné. Zároveň ale zdůraznili, že vzhledem ke kauze s darem bitcoinů pro ministerstvo spravedlnosti od odsouzeného muže bylo nepřijatelné úpravu přijmout, když zahrnovala i kryptoměny. „Kdyby pro to kdokoli zvedl ruku, tak se na něj veřejnost obrátí, že chce legalizovat zisky z trestné činnosti,“ řekl Fiala.

Úprava, kterou sněmovna odmítla, měla zrušit horní mez pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, a také z prodeje cenného papíru nebo kryptoaktiva od daně z příjmu fyzických osob.

Konsolidační balíček z roku 2023 zavedl pro část těchto příjmů časový test pět let a tři roky a také limit 40 milionů korun. Časový test měl podle pozměňovacího návrhu zůstat. Pro převod podílu v korporaci, který nepředstavuje cenný papír, platí test pět let. Pro cenné papíry platí doba držení tři roky.