Íránské drony, které dnes létají na Ukrajinu, mohou začít zítra létat na Izrael, řekl Lipavský po jednání s Kohenem

Lipavský uvedl, že je potřeba prohlubovat spolupráci v obchodu, bezpečnosti či vědě a výzkumu. V květnu se podle něj bude v Tel Avivu konat deváté jednání expertního česko-izraelského fóra, tentokrát zaměřeného na udržitelnou energetiku.

Ministři řešili také bezpečnostní výzvy ve vztahu k Sýrii i Íránu a ruskou agresi proti Ukrajině. Lipavský zdůraznil, že nebezpečí přinášejí i drony šáhed íránské výroby, které Rusko k útokům využívá.

Kohen v polovině února navštívil Kyjev jakožto první izraelský ministr od loňské invaze. Izrael podle něj stojí od prvního dne války na straně Ukrajiny a ukrajinského lidu. Při tehdejším jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským dle svých slov zopakoval závazek Izraele posílat zásadní humanitární pomoc i další prostředky potřebné pro záchranu životů. Země podle něj podporuje teritoriální celistvost a suverénnost Ukrajiny.

Írán podle Kohena podporuje státní terorismus a nejde jen o regionální problém. „Je důležité, abychom si v současné době uvědomili, že musíme zavést další sankce na Írán a mělo by k tomu dojít v červnu,“ míní Kohen. Sankce proti Íránu už dříve zavedly Spojené státy i Evropská unie.

„Íránské drony, které dnes létají na Ukrajinu, mohou zítra začít létat na Izrael. To znamená, že jakákoli pomoc pro Ukrajinu, která se naučí tyto drony identifikovat, ničit, sestřelovat, eliminovat, může být jednoho dne velmi užitečná i pro izraelskou stranu,“ řekl Lipavský.

Protesty kvůli soudní reformě

Izraelská vláda Benjamina Netanjahua čelila v posledních týdnech masivním protestům kvůli soudní reformě. Netanjahu minulý týden oznámil její odložení o několik týdnů, zástupci jeho koalice začali jednat s opozicí s cílem najít kompromis. Reforma by vládní koalici poskytla kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu a umožnila přehlasovat soudní rozhodnutí prostou parlamentní většinou.

„Vnitropolitická situace není něco, co by vstupovalo v tuhle chvíli do bilaterální relace mezi Českem a Izraelem. Diskutoval jsem s ním tyto otázky spíše v rámci nějaké volné debaty, nikoli že bych prezentoval postoj České republiky k vnitropolitické situaci v Izraeli, to není ani namístě,“ komentoval Lipavský.

Přesun české ambasády do Jeruzaléma

Lipavský také řekl, že o přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma politická reprezentace nerozhodla. Není to na pořadu dne, je potřeba nyní řešit jiné, především bezpečnostní otázky. „Je to otázka, kterou je potřeba klást těm, kteří usilují o přesun zastupitelského úřadu z Tel Avivu do Jeruzaléma, mluví o tom především izraelská strana. To je idea, která se objevuje ve veřejném prostoru, společenských debatách neustále,“ dodal ministr.

Bývalý prezident Miloš Zeman v prosinci Radiožurnálu řekl, že předpokládá, že vláda brzy schválí přesun velvyslanectví. Požádal tehdy premiéra Petra Fialu (ODS), aby zemi společně při této příležitosti navštívili. Fiala tehdy uvedl, že je přesunu nakloněn, při tehdejším předsednictví v Radě EU a válce na Ukrajině ale musela podle něj vláda řešit aktuálnější výzvy.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu.

České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od předloňského roku úřadovnu.

Kohena v úterý ve dvě odpoledne na Pražském hradě přijal i prezident Pavel. Setkání, které se uskutečnilo v Zrcadlovém sále, se zúčastnil kromě spolupracovníků hlavy státu například i český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. Schůzka byla naplánována na asi půl hodiny. Kohen má na programu ještě setkání s šéfem horní komory Milošem Vystrčilem (ODS).