Kdyby Rusko dobylo Ukrajinu, stálo by nás to mnohem víc, soudí Pojar

Všichni v NATO si uvědomují, že výdaje na obranu a podpora Kyjeva stojí nějaké peníze, ale ve chvíli, kdy by Rusko dobylo Ukrajinu, tak by nás to stálo mnohem víc, soudí Pojar. „Museli bychom dávat stále více, nebo se do války přímo zapojit, což nikdo nechce,“ dodal.

Za velký úspěch považuje, že se daří Rusko zadržovat na Ukrajině a zároveň nerozšiřovat válku dál. Rusko se podle něj chová jako každé impérium, jako predátor, který když vidí krev, tak musí zaútočit. Zároveň má tendence stále se rozšiřovat. „Nemusí být úspěšné v tom rozpínání, ale kdyby se Rusko přestalo rozpínat, tak imploduje.“

Právě síla NATO podle něho umožňuje odvrátit válku s Moskvou. Naším cílem pak je, aby hranice s Ruskem byla co nejstabilnější a co nejdále od nás, podotkl. Připomněl, že Moskva a ruský vůdce Vladimir Putin deklarují, že chtějí vrátit Evropu do hranic před rokem 1997, což znamená, že neuznávají rozšíření NATO ani Evropské unie.

Končící generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg tento týden při summitu NATO ve Washingtonu řekl, že Aliance bude Ukrajinu podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO.

Pojar k tomu uvedl, že každá cesta je zvratná. Mění se situace na bojišti a díky volbám i situace v jednotlivých členských státech a do určité míry se mění také situace v Rusku, připomněl. K přijetí Ukrajiny prý dojde, až bude situace stabilizovaná. A Rusko si pak už na ni netroufne zaútočit, protože by bojovalo s celým západním blokem, dodal.

Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) k tomu zároveň řekl, že ta část Ukrajiny, která do NATO vstoupí, bude tedy v bezpečí. Připustil, že je možnost, že nějaké dočasné dělení Ukrajiny nastane. Připomenul, že země už je dočasně rozdělená, byť ne po mezinárodně-právní stránce, a že část je okupována už od roku 2014.

„Přál bych Ukrajině, aby okupovaná nebyla, ale zase buďme realisté, možná bude nějakou dobu její část okupována.“ Podle něj s tím musíme žít a svobodnou část Ukrajiny podporovat. Naopak okupace celé Ukrajiny by podle něj byla pro Západ velkou prohrou a největším nebezpečím pro naši bezpečnost. Věří, že jednou bude Ukrajina opět svobodná, stejně jako Německo bylo jednou sjednoceno.

Pojar: Nebuďme zaslepení vůči Maďarsku

K různým úvahám o roli Maďarska v NATO či v EU Pojar uvedl, že ani maďarský premiér Viktor Orbán si nepřeje vítězství Moskvy na Ukrajině, nechce, aby jeho země sousedila s Ruskem. Pojar připomněl, že jsou jiné státy, které jsou historicky i dnes více propojeny s Ruskem. „Můžeme mít různé názory na konání Maďarů, ale zároveň nebuďme zaslepeni tím, že je to jen o Maďarsku.“

Jako příklad zmínil, že to byly některé země na západ či sever od nás, které v mnoha debatách na půdě Evropské unie zablokovaly konsensus.

Věří, že je s Budapeští potřebná vzájemná diskuse, dialog, přesvědčování se, a „když se nebudeme strkat do kouta, tak dojdeme ke společnému řešení“. Jako se nám to ve všech případech podařilo dosud, dodal.

Biden ani Trump nechtějí být viděni jako poražení od Putina

V Interview ČT24 se mluvilo o listopadových prezidentských volbách v USA. Putin dal podle Pojara najevo, že se bude pokoušet dobývat Ukrajinu přinejmenším do těchto voleb a pak popřemýšlí, jak dál.

Poradce si však myslí, že by ruský vůdce neměl sázet na vítězství Donalda Trumpa. Dosavadní americký prezident Joe Biden i Trump mají totiž podle něj jedno společné: „Nechtějí být viděni jako ti, kteří prohráli válku s Vladimirem Putinem.“

Evropa zatím stále hodně bezpečnostně závisí na USA, protože málo investovala do své obrany. A to včetně Česka, které patřilo k těm, které investovali nejméně, dodal poradce. Právě vzhledem k tomu, že jsme předchozích patnáct let pořádně neinvestovali, je prý potřeba nyní dávat do obrany nepřetržitě deset let nejméně dvě procenta HDP. Pojar zároveň věří, že by to mohlo napomoci i samotné prosperitě české ekonomiky i tuzemských firem.