Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
Podle předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) bude na základě připomínek z meziresortního řízení nový zákon o médiích veřejné služby mnohem užší, než původně ministerstvo kultury zamýšlelo, a soustředí se primárně na změnu financování. Stávající zákony o ČT a ČRo čeká pouze novelizace kvůli financím, ale platit budou dál, řekl.
„Zůstává to hlavní, tedy zrušení koncesionářských poplatků, což bychom rádi realizovali od 1. ledna 2027. To zůstává. To, co bylo dále rozpracováno v tom zákoně, tak jsme se shodli, že to přece jen není to meritum věci. A že potom bychom zbytečně zabředávali někam, co vlastně ani voliči nepožadovali,“ uvedl Okamura.
Schvalování na vládě bude podle Klempíře předcházet jednání s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu Hynkem Chudárkem a René Zavoralem. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že by měla vzniknout pracovní skupina za účasti obou ředitelů.
Podle Klempíře je hlavním záměrem převod financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Je už prý také jasné, kde v rozpočtu vláda prostředky na financování veřejnoprávních médií vezme. „Je to nabíledni, ale já to nemohu říct,“ prohlásil při odchodu z jednání.
Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (za Motoristy) bude Klempíř ještě jednat s resortem financí. „V tuto chvíli skutečně vypadá jako nejpravděpodobnější, že peníze budou směřovat ze samostatné kapitoly (rozpočtu) ministerstva kultury,“ řekl Šťastný po jednání. Resort letos podle schváleného rozpočtu hospodaří s příjmy 556 milionů korun a výdaji 17,6 miliardy korun.
Ministr Klempíř minulý týden slíbil v řádu dnů předložení analýzy dopadů zákona, takzvanou zprávu RIA. Dosud ji ale nezveřejnil.
Babiš po pondělním zasedání kabinetu zopakoval, že vláda plní svůj předvolební slib zrušit poplatky za veřejnoprávní média pro domácnosti i firmy.
Pro Babiše je podstatné, aby v zákoně byla explicitně uvedená částka, kterou budou ČT a ČRo z rozpočtu dostávat, a inflační doložka, uvedl. „Neřeším vůbec obsah, co ta média vysílají. Já jsem úplně v pohodě s těmi zákony, co tam jsou. A stačí jenom to financování, říct, kolik peněz dostanou, a tu inflační doložku,“ prohlásil.
Podle vládního návrhu, tedy návrhu ministra kultury, se má výše financí pro ČT a ČRo z rozpočtu vrátit k roku 2024, což by znamenalo proti jejich letošním rozpočtům o asi 1,4 miliardy méně. Podle Okamury je to ale jen proto, že v době psaní zákona nebyly čerstvější údaje o hospodaření obou institucí k dispozici, otázka výše financí je podle něj otevřená.
Klempířův návrh pro ČT pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok 5,74 miliardy korun. Letos ČT hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy. ČRo má podle návrhu dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy, o čtyři sta milionů méně, než letos vybere na poplatcích.
Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
Čtyři sta připomínek
K návrhu ministra kultury Klempíře se v připomínkovém řízení sešlo okolo čtyř set připomínek. Jedním z nejslabších míst předlohy je dle ČT i ČRo vymezení veřejné služby nebo absence zajištění vysílacích frekvencí. Ministerstvo financí upozornilo, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze, a také termíny jejich výplaty.
Zásadní připomínky k návrhu vzneslo dříve i ministerstvo vnitra. Upozornilo, že zrušení koncesionářských poplatků způsobí výpadek příjmů České pošty v objemu 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.
„Naprostá většina těch připomínek fakticky směřuje k tomu, aby se ty stávající zákony vůbec neměnily,“ prohlásil dále Šťastný. Podle něj je pro koalici ale naprosto zásadní, aby lidé přestali od ledna poplatky platit a hradil je státní rozpočet.
Opozice se podle premiéra bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve sněmovně.
Svou novelu předložil s několika poslanci i místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Podle návrhu by poplatky nemuseli platit lidé nad 75 let a další skupiny. Podle Šťastného se zřejmě oba zákony budou projednávat ve stejnou dobu a „předkladatelé se budou muset domluvit“, která z norem zůstane.
Okamura, který je pod poslaneckým návrhem rovněž podepsaný, poznamenal, že jde o urychlení slibu zrušit poplatky alespoň pro některé skupiny a zároveň se jedná o pojistku, kdyby se projednávání vládní novely protahovalo.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová se obrátila na Benátskou komisi Rady Evropy i Evropskou komisi. Žádá je, aby posoudily připravovaný zákon o médiích veřejné služby, který podle Pirátů ohrožuje nezávislost ČT a ČRo a může být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.
