Senátní výbory se budou zabývat takzvaným zákonem lex Dukovany, který mimo jiné brání ruským či čínským firmám podílet se na výstavbě nového jaderného bloku. Samotnou předlohou se mají senátoři zabývat 21. července. Horní komora by podle předběžné dohody vládních a opozičních stran měla do zákona prosadit i pojistku větší parlamentní kontroly.
„Vzhledem k tomu, že nikdo proti návrhu postupovat tímhle jednoduchým a v tuto chvíli nejvýhodnějším způsobem neprotestoval, myslím si, že šance, že zákon projednáme v Senátu tak, jak se mi zdá, že by bylo nejvhodnější, je poměrně veliká,“ uvedl přeseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že vláda je připravena tuto předlohu podpořit. „Je to gentlemanská dohoda, jasně jsme ji deklarovali, platí to. Samozřejmě kdyby tam potom byla celá řada dalších jiných změn, které by zásadním způsobem změnily ten zákon, tak ji podpořit nemůžeme,“ uvedl.
Se schůzí, na které by o vráceném návrhu mohli hlasovat poslanci, se počítá na začátku září. Havlíček i někteří další poslanci ale už teď připouštějí možnost, že by mohla proběhnout mimořádná schůze ještě během léta.
Sněmovna schválila předlohu minulý týden. Část opozice volala po bezpečnostních pojistkách, které by z tendru vyřadily Rusko a Čínu. Nakonec se s vládními poslanci na podpoře úprav domluvila, a to i přes nesouhlas některých klubů.
Podle Hamáčka by měli být Jihokorejci, Američané i Francouzi zárukou bezpečnosti
„Tanečky, které se kolem toho dělají, považuji bohužel za tanečky na hrobě české energetiky, jaderné energetiky jako celku. Česká republika obrovsky ztratí, a ty náklady, které z toho budou, bohužel ponesou naši občané,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar.
„Tak zásadní strategickou stavbu musíme stavět s firmami, které pochází ze zemí, kde funguje právní stát a vymahatelnost práva,“ upozornil šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jsou tři firmy (jihokorejská, francouzská a americká) zárukou toho, že bude elektrárna bezpečná.
Součástí dohody by mělo být i to, že další garance má do zákona vložit právě horní komora. Sněmovna by pak její verzi měla podpořit. Senátoři chtějí do zákona vložit například možnost, aby návrh na uzavření smlouvy o výkupu mohly posuzovat obě parlamentní komory. To by nastalo v případě, že by některé z ministerstev, tajných služeb nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vyslovily nesouhlasné stanovisko.
Přijdou senátoři s dalšími úpravami?
To vítá například místopředsedkyně senátního hospodářského výboru Hana Žáková (nestr. za STAN), podle které je důležité, aby nerozhodovala jenom vláda. „Aby to šlo parlamentu, do obou dvou komor, což si myslím, že je správný postup,“ dodala.
Souhlasí i další senátoři, někteří ale nevylučují, že přijdou i s úpravami. „Bylo by dobré nějakou formou zafixovat cenu celého projektu výstavby elektrárny, aby tam byla pojistka, že to nebude dvakrát dražší,“ uvedl například senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti).
„Posilme bezpečnost, pracujme na konsenzu, ale rozhodně bych nechtěl uzavírat diskusi předčasně s tím, že bylo všechno ošetřeno, zdaleka ne,“ upozornil předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nestr.). Ministr Havlíček ale na senátory apeloval, aby nic dalšího do návrhu nevkládali, aby dodrželi dohodu s opozicí ve sněmovně.
ČEZ už zájemcům odeslal dotazníky
Společnost ČEZ už tento týden rozeslala bezpečnostní dotazníky uchazečům z Francie, Severní Ameriky a Jižní Koreje. „Do konce listopadu bychom měli dostat odpovědi na celou řadu otázek – bezpečnostních i finančních,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Samotný tendr na dostavbu Dukovan má za zhruba půl roku opět probrat kulatý stůl v Senátu. Úkolem bude zkontrolovat, zda všechno probíhá podle plánu.
