Lídři z Vysočiny debatovali o zdravotnictví i o tom, jaké informace o stavu prezidenta zveřejňovat

První část debaty se týkala aktuální situace s hospitalizací prezidenta Zemana, o jejíž důvodech Hrad neinformoval. Podle lídra kandidátky ČSSD Jiřího Běhounka by nějaká zpráva o tom, co se děje, z Hradu vyjít měla, detaily by se ale podle něj zveřejňovat neměly, protože jde o citlivá data. „Vzhledem k tomu, že je to prezident republiky, tak zajisté by Hrad měl komentovat, jako to činil v minulosti, když šel pan prezident na vyšetření,“ myslí si.

I Vít Kaňkovský z koalice SPOLU má za to, že ne všechny, ale nějaké informace by se na veřejnost dostat měly. „I pan prezident má právo na to, aby některá citlivá data nebyla zveřejňována. Nicméně mlčení Hradu o tom, jestli je to akutní, nebo jestli je to dlouhodobá záležitost, si myslím, že vnáší nejistotu. Veřejnost by měla znát alespoň základní informace,“ uvedl.

Krajský lídr SPD Radek Koten si mlčení Hradu nevysvětluje nijak. Zdraví prezidenta je podle něj plně v rukou lékařů, myslí si, že Hrad nějaké stanovisko vydá. Prezidentovi přeje brzké uzdravení, situace ho neznervózňuje. „Vzhledem k tomu, že pan prezident už absolvoval několik rekondičních pobytů v různých zařízeních, tak i v tomto případě si myslím, že půjde o nějaké nevýznamné poležení si,“ prohlásil.

Podle Karolíny Kubiskové z PŘÍSAHY by informace o situaci měly být sdělovány. „Veřejnost by měla být nějakým základním způsobem informována o zdravotním stavu svého prezidenta. Přece jen, je to hlava našeho státu, je to nejvyšší ústavní činitel, mimo jiné také velitel ozbrojených sil,“ sdělila. To by podle ní eliminovalo nejistotu, zároveň ale podle ní má prezident právo na určité soukromí.

Blanka Lednická z koalice PirátiSTAN prohlásila, že jí informace o zdravotním stavu prezidenta chybí. Jsou to podle ní informace, které považuje za důležité z hlediska občanů a z hlediska stability země, protože prezident je nejvyšším ústavním činitelem. „Ostatně sám pan prezident v roce 2019 řekl, že je povinností prezidenta o svém zdravotním stavu informovat,“ uvedla.

Podle krajského lídra ANO Drahoslava Ryby by prezident citlivé věci jako konkrétní diagnózy zveřejňovat nemusel, je to podle něj otázka etiky. „Tím, že vykonává funkci prezidenta, tak si myslím, že by měl vždy zveřejnit nějaké informace v případě, kdyby mu zdravotní stav neumožňoval řádný výkon funkce. A tak tomu nebylo,“ řekl.

Krajský lídr KSČM Josef Zahradníček popřál prezidentovi Zemanovi a exprezidentovi Klausovi brzké uzdravení. „Myslím, že informace jsou zatím dostačující. Věřím, že pan prezident je v dobrých rukou lékařů a ti ho dají – jak se lidově říká – znovu do kupy, aby se mohl vrátit do úřadu,“ sdělil.

Dostupné zdravotnictví

Jedna z částí debaty se týkala dostupného zdravotnictví a nedostatku zubařů na Vysočině. Podle Kaňkovského ze SPOLU nyní starostové místo škol či dopravní dostupnosti řeší právě chybějící zubaře. S nedostatkem personálu bojují i nemocnice. „Dostupné zdravotnictví znamená, že alespoň v těch dvojkových městech kolem pěti šesti tisíc obyvatel bude dětský lékař, aby matky s dětmi nemusely dojíždět do Brna, do Prahy, což je na Vysočině realita,“ uvedl.

Pode Kotena z SPD si Česko nechává odcházet odborníky za lépe placenou prací do zahraničí, což si nemyslí, že je dobře. „My ty odborníky, které si tady vychováváme velmi dobré, musíme i finančně stabilizovat, aby se jim vyplatila praxe tady u nás a zejména i na Vysočině,“ prohlásil. Nutné je podle něj obory podpořit i propagací, aby na ně chodilo více studentů.

Ryba z ANO by souhlasil s tím, že by vysoké školy měly produkovat více těchto specialistů. Připomněl, že nejde jen o zubaře, ale i o pediatry a další. „Vysočina má strašnou spoustu obcí, kde zubaři nejsou, a je to problém,“ sdělil se zmínkou o nutnosti dojíždění. Podle něj vláda může tlačit na zdravotní pojišťovny, aby prioritizovaly místa, kde je zubař nedostupný, aby se to zubaři vyplatilo.

I Lednická z PirátiSTAN mluvila o nutnosti přitáhnout lékaře. Také podle ní je stomatologů, pediatrů či praktických lékařů nedostatek, jelikož lékařská populace stárne a není nahrazována mladou generací. „Ta základní teze je, aby na Vysočinu lékaři vůbec chtěli jít,“ sdělila s tím, že se vláda nezasloužila o to, aby se to změnilo. Je podle ní třeba přitáhnout lidi do regionů, nabídnout práci jejich partnerům nebo podpořit kulturní život.

Kubisková z PŘÍSAHY jednoznačně souhlasí, že dostupnost zdravotnictví je velký problém, především na Vysočině, kde je řada praktických lékařů v důchodovém věku. „Chceme otevřít otázku nad rezidenčními místy, která vidíme jako efektivní nástroj v případě, když chceme umístit odborníky,“ prohlásila.

Běhounek z ČSSD se odkazoval na své informace, že zubařů by nemělo být málo, ale jejich rozložení je špatné. Mluvil o nutnosti vytvoření systému ze strany státu, pojišťoven, samospráv a obcí, který by motivoval lékaře. „Cílem je, aby jezdili lékaři a zdravotní pracovníci, ale nejezdili pacienti,“ sdělil.

Zahradníček z KSČM zmínil, že je třeba, aby si starostové a vedení kraje dle analýzy řekli, kde lékaři chybí, a společně s ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví tuto otázku řešili. „Já vím, že to není běh na krátkou trať,“ uvedl s tím, že by se do toho „měly opřít“ i zdravotní pojišťovny, které si lidé platí, a které hradí provedené úkony lékařům.

Pozvání do debaty vycházelo z průzkumu volebního potenciálu, který pro Českou televizi provedly Kantar CZ a Data Collect mezi 19. srpnem a 3. zářím na vzorku tří tisíc lidí. Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohli uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou, součet potenciálů tak přesahuje sto procent. Pozvánku dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše.

Strany, jejichž potenciál je nižší, se před volbami představí v pořadu Politické spektrum. Zároveň jsou od 6. září součástí Událostí, komentářů rozhovory s lídry všech 22 subjektů, které se do voleb přihlásily.