Ministerstvu obrany se nedaří dotahovat velké zbrojní nákupy. Mnohé jsou zpožděné

Nahrávám video

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Nejdražším vojenským nákupem v novodobé historii má být pořízení 210 bojových vozidel pěchoty za maximálně 52 miliard korun. Ve hře jsou německý Lynx, španělský ASCOD a švédský CV- 90. Jejich výrobcům se teď bude posílat výzva k podání finální nabídky. Má 2500 stran. Na odpověď dostanou měsíc.

„Pokud budou chtít dodavatelé více času, tak jim ho poskytneme. To znamená, pokud vše půjde ideálně, stihneme to. Pokud ne, tak ta zakázka bude pravděpodobně podepsána až po volbách,“ řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

  • Během předchozích dvou let uzavřelo ministerstvo obrany osm velkých smluv na techniku za přibližně 36 miliard korun. 
  • V roce 2019 to byly kontrakty na pořízení víceúčelových a bojových vrtulníků, více než šedesáti kolových obrněných transportérů Titus, také na 3D mobilní radary a dva dopravní letouny CASA.
  • Loni přibyly smlouvy na nákup pasivních sledovacích systémů Věra NG, nová terénní auta, neprůstřelné vesty i útočné pušky a pistole.

Nákup francouzských samohybných děl oznámil ministr obrany loni v červnu , v září pak pořízení nových protiletadlových kompletů přímo od izraelské vlády. Za 52 houfnic Caesar chtěli vojáci utratit maximálně 6 miliard, za čtyři baterie Spyder 10 miliard. Francouzi ale nyní zvýšili cenu na devět miliard, Izraelci pak na 15 miliard.

„Nacenili tam i služby a nějaké úkony, které jsme nepožadovali. To znamená , že s nimi od začátku května jednáme. Úkolem je rozebírat to položku po položce, snažit se hledat úspory. Tak, aby se výsledná cena blížila našim představám,“ řekl Pejšek.

Opozice kritizuje zpoždění

Smlouvy na nákup mělo ministerstvo podepsat do konce června. Už teď je jisté, že to nestihne. A nemusí to stihnout ani do konce roku. Právě to kritizuje sněmovní opozice.

„Já to vnímám jako selhání celé vlády, protože víme o našich závazcích. Víme, co armáda potřebuje a prostě vláda nekoná,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a člen výboru pro obranu Jan Bartošek.

„Zástupci ministerstva opakovaně uváděli různé termíny, zatím žádný z nich nebyl dodržen,“ dodal místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti). 

Ministerstvo peníze má, nákupy se mu ale nedaří

Ministerstvo obrany přitom letos po dlouhém politickém boji dostalo do rozpočtu 13 miliard navíc. Velkou část z nich chce použít právě na nákup vojenské techniky. Některé opoziční strany se nyní ale obávají, že resort letos plánovaných 85 miliard zdaleka nestihne utratit.

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) upozornila, že její strana už loni uváděla, že deset miliard „jsou peníze, které sice zůstanou na Ministerstvu obrany, ale nevyužity.“ Právě tím, že deset miliard bude přesunuto z rozpočtu obrany do rozpočtové rezervy, podmiňovali komunisté schválení rozpočtu. Stalo se a rozpočet pak prošel. Letos však vláda vrátila peníze zpět ministerstvu obrany. 

Místopředseda výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) se pak domnívá, že ministerstvo obrany akvizice dlouhodobě neumí. „A to je řečeno velmi mírně.“

Poslanci chtějí slyšet, jaký je reálný stav

V červnu projedná ve sněmovně zpožděné armádní zakázky výbor pro obranu. Poslanci chtějí slyšet informace jak o tendru na bojová vozidla pěchoty, tak i o chystaných nákupech samohybných děl a protiletadlových raket. 

Vojáci používají samohybná děla Dana, pásové transportéry BVP 2 a raketový systém KUB už desítky let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 14 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.