Narodil se v Česku, pro stát ale neexistuje. Muž čeká na doklady skoro 30 let

Nahrávám video

Pavel Jevsejčik se narodil v roce 1995 v Mladé Boleslavi ukrajinským uprchlíkům. Při narození ale nezískal ani ukrajinské ani české občanství. Nemá vůbec žádné. Skoro třicet let tak žije v právním vakuu. Bez dokladů nemůže studovat, pracovat, cestovat ani jít k lékaři. Soudy tvrdí, že stát v jeho případu pochybil. Pro Černé ovce natáčeli Darina Vlková a David Radimerský.

„Narodil jsem se tady, to je vše, co jsem udělal. Narodil jsem se v téhle zemi,“ říká Pavel. Je mu 29 let a žije v Ostravě. Jeho rodiče uprchli do Česka kvůli obavám o bezpečí. Ještě za Sovětského svazu byli Ukrajinci, svou příslušnost ale ztratili, když v Česku požádali o azyl. Pavel tak po nich občanství nezískal, nárok nemá ale ani na to české.

Od svého příjezdu žádali jeho rodiče – a později i on – několikrát o mezinárodní ochranu, ovšem neúspěšně. Zbyla mu tak poslední možnost – v roce 2019 požádal o status osoby bez státní příslušnosti. Řízení, které má podle zákona trvat měsíce, ale pokračuje dodnes.

  • v ČR jich žije cca 1500
  • mají nárok na průkaz totožnosti i cestovní doklad
  • mají přístup k veřejnému pojištění i školství
  • mají snazší přístup k trvalému pobytu i občanství
  • ČR k jejich ochraně zavazuje mezinárodní úmluva

Zdroj: Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti, UNHCR

Nemůže k lékaři, na poštu, do školy ani do zahraničí

Když měli ještě podanou žádost o azyl, mohla rodina žít poměrně normální život. Pavel chodil na základní školu, jeho rodiče do práce. „Když jsme měli možnost pracovat, pracovali jsme. Nikdy jsme nepobírali sociální dávky, o své děti jsme se postarali,“ popsala Pavlova matka Ljuba.

Jako žadatel o status osoby bez občanství teď ale každý měsíc dostává jen papír se základními údaji. „Vůbec nevypadá jako doklad. Na poště, policisté, nikdo nedokáže poznat, co to je. I když se nás snaží najít v systému, neexistujeme,“ upozornil Pavel, který si nemůže založit bankovní účet, vycestovat do zahraničí nebo prokázat svoji identitu na internetu.

Bez dokladů také nemohl pokračovat na střední ani vysokou školu. Pracovat sice podle zákona může, firmy ale mají strach ho zaměstnat. Pavel navíc nemá přístup ke zdravotnímu pojištění – a to ani kdyby si ho chtěl sám platit. Žije tak s neléčenou Crohnovou nemocí.

Stát postupoval chybně, potvrdil Nejvyšší správní soud

V únoru 2022 ministerstvo vnitra rozhodlo, že Pavel není osobou bez státní příslušnosti. „Poukazovali na to, že v případě Pavlovy matky neexistuje žádný zákonný důvod, proč by měla občanství pozbýt a tím pádem dítě má mít podle ukrajinských zákonů také ukrajinské občanství,“ vysvětlila Pavlova právní zástupkyně Stanislava Sládeková z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Jenže Pavel i jeho rodiče se potvrzení občanství u ukrajinské strany pokoušeli získat několikrát. Ta jim odpověděla, že o nich nemá žádné záznamy a státní příslušnost nemůže potvrdit ani vyvrátit.

Pavel se po rozhodnutí ministerstva obrátil na Krajský soud v Ostravě. Ten rozhodnutí resortu zrušil a uložil mu posoudit případ znovu. Instanci dal později zapravdu i Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnost ministerstva.

„V podstatě řekl, že ministerstvo nemůže vycházet jenom ze znění ukrajinského zákona, který navíc byl přijatý až poté, co celá rodina opustila Ukrajinu, ale že se musí dívat na tu faktickou situaci,“ doplnila Sládeková.

Chyba je na straně žadatelů, tvrdí ministerstvo

Od roku 2023 tak vede ministerstvo znovu správní řízení. Resort se podle mluvčího Ondřeje Krátošky ke konkrétnímu řízení vyjadřovat nemůže, poskytl ale alespoň obecné informace.

„Ty komplikace vznikají pouze v případě, že třeba žadatelé dlouhodobě neřešili záležitosti své nebo svých dětí,“ poznamenal Krátoška. „V devadesátých letech, když sem přišli lidé z bývalého Sovětského svazu, tak si měli povinnost vyřídit doklady s nástupnickými státy, případně své doklady aktualizovat nebo nahlásit své děti.“

S tím ale nesouhlasí právnička Aneta Šubrtová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Po žadatelích o mezinárodní ochranu se z objektivních důvodů nemůže chtít, aby nějak kontaktovali domovské úřady nebo ambasádu, protože by to naopak mohlo vést k tomu, že by se jim ta mezinárodní ochrana nemusela udělit,“ vysvětlila.

Pavel se pak ohrazuje proti tvrzení, že on nebo jeho rodiče situaci neřešili. „Jezdili jsme na každou ambasádu, na každý státní úřad, jaký existuje. Vždycky jsem zkoušel věci, vždy jsem zkoušel všechno, co šlo,“ vzpomíná.

Ministr Rakušan: Čekáme na vyjádření ukrajinské strany

Základní lhůta pro vyřízení žádosti o status osoby bez občanství je podle zákona šest měsíců, v komplikovaných případech až jeden rok. Obě lhůty už ale uplynuly. „Lhůty platí, ale pokud se zjišťuje, čeká se na nějaké informace, tak v té chvíli logicky se prostě musí čekat,“ konstatoval Krátoška.

Pavlova právnička ale viní resort z nečinnosti a podala stížnost k ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Redakce ho oslovila přes SMS zprávy. „Ministerstvo v této věci aktivně koná, nyní ale čekáme na vyjádření ukrajinské ambasády, zda Ukrajina žadatele prohlásí, nebo neprohlásí za svého občana,“ odpověděl Rakušan.

Pavel tak čeká na doklady dál. Pokud je dostane, chce si dodělat maturitu, vystudovat vysokou školu a věnovat se hernímu designu. Přestože už se systémem zápasí skoro třicet let, naději neztrácí. „Buď tady budu bojovat, nebo nebudu žít. Žádná jiná možnost není,“ dodal Pavel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 2 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.