Nažhavit vysílače a zmást nepřítele. ČST hrála během invaze v roce 1968 klíčovou roli

Nahrávám video

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Prohlášení národu vydalo tehdejší předsednictvo Ústředního výboru KSČ jako první prostřednictvím Československého rozhlasu. „Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa považuje tento akt za odporující nejenom zásadám stavu mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva,“ komentoval tehdy rozhlas. Tehdejší události výrazně ovlivnily i Československou televizi.

Podle historika médií Martina Štolla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si média užívala před invazí během pražského jara značnou míru svobody. „Československá televize měla značný podíl na liberalizaci společnosti,“ poznamenal v 90' ČT24. Svou otevřeností přinášela ČST nové zážitky, které nemohla společnost dříve mít.

Historik médií Daniel Růžička zmínil, že se tehdy dostávaly do programu i pořady, které byly dány v dřívějších letech do trezoru. „Diváci si užívali něčeho, co do té doby nebylo,“ pronesl.

„Strašná kovbojka“

Vysílání ČST se podařilo v den invaze spustit v sedm hodin ráno. Růžička vysvětlil, že televize tehdy nevysílala celý den, jak to známe dnes. Před 56 lety měla začít fungovat až ve tři odpoledne. „To znamená, že nebyly zapnuté a nažhavené televizní vysílače,“ popsal s tím, že se pracovníci televize museli domluvit s radiokomunikacemi na začátku vysílání.

Bývalý pracovník ČST Petr Krechler se tehdy staral o techniku ve studiu Skaut. „Problém s odstartováním vysílání byl ve všech studiích,“ vzpomínal. Zařízení se musela asi půl hodiny nahřívat, potom ho bylo nutné nastavit. Celkově příprava před zahájením vysílání trvala asi hodinu, řekl.

Okupační armády na média cílily přednostně, aby ovládly informační tok a mohly prezentovat okupaci jako dobrou věc. Klíčový byl tehdy vysílač Cukrák, který pokrýval Prahu a střední Čechy. „Pracovníci se rozdělili na tři skupiny, aby zmátli nepřítele – jedna se vydala na Cukrák, další část do Tesly Hloubětín, kde se vyráběly televizory, a třetí skupina s přenosovými vozy na tehdy rozestavěné Kavčí hory,“ popsal Štoll. Podle něj šlo o „strašnou kovbojku“. „Totéž se konalo také v Ostravě a Brně,“ připomněl.

Československá televize dokázala vysílat až do 27. srpna, pak se odmlčela. Znovu se vrátila až 4. září, už pod dohledem sovětů. „Byl to tehdy takový projev smutku,“ popsal vysílání Štoll.

Připomínkové akce

Stovky lidí si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa už v úterý u ruské ambasády v Praze. Zároveň vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Události sovětské agrese připomíná také komunikační kampaň Můj 68, kterou připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády. Ta začala promítnutím nápisu „Jdi domů, Ivane! Go home, Russia!“, který se rozsvítil na Strakově akademii v úterý zhruba v půl desáté večer.

Výročí okupace je podle vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna jedním z nosných témat, kterým je třeba se věnovat. Vpád cizích vojsk ukazuje, jak křehká je svoboda, zejména je-li podmiňována zahraničním agresivním režimem, uvedl. Připomínku české historie spojuje také s aktuálním děním na Ukrajině napadené Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 37 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 53 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.