Některým státním zaměstnancům klesly reálné příjmy za pět let o pětinu

Nahrávám video

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

V základní škole v Praze na Černém Mostě jsou denně od šesti hodin v kuchyni. Vaří devět set obědů, tedy dvě hlavní jídla, polévku a moučník. To vše dělá deset žen.

„Natahají spoustu věcí, kil mouky a všechno si samy skládají. Tady není nikdo, kdo by jim skládal zboží nebo jim pomáhal,“ popisuje vedoucí jídelny ze ZŠ Vybíralova Romana Bečvářová.

Kuchařky si tady měsíčně vydělají zhruba 25 tisíc korun hrubého, tedy asi 20 tisíc čistého. S placením životních nákladů mají velké potíže. Možné navýšení platů až o deset procent, které navrhuje ministr práce, považují za nedostatečné. Představovaly by si navýšení o 20 až 25 procent. S tím by se podle nich už teoreticky dalo vyžít.

Lídři koalice se s odbory sejdou v úterý

Právě kuchařkám, školníkům, ale třeba i kulturním pracovníkům nebo úředníkům klesly mezi lety 2019 a 2023 kvůli vysoké inflaci reálné platy ze všech státních zaměstnanců nejvíc, a to o skoro osmnáct procent. Ministr práce hodlá v úterý koaličním partnerům a odborům navrhnout růst těchto platů od září o sedm až deset procent.

„V tento okamžik jsou dvě skupiny lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, opravdu nejvíce postižení reálným poklesem svých platů. Jsou to lidé v první stupnici, to je zhruba 360 tisíc lidí, kteří pracují napříč krajskými, obecními či městskými úřady. Nebo jsou to lidé, kteří pracují v jídelnách, školníci a podobně,“ popisuje Jurečka.

V letech 2019 až 2023 ale klesly reálné příjmy všech zaměstnanců veřejného sektoru včetně policistů, hasičů nebo vojáků. Třeba učitelům stát od letoška platy zvýšil zhruba o pět procent, jiní zaměstnanci ve školách ale dostali přidáno naposledy v září 2022.

„Platy hlavně v té stupnici jedna, kam patří nepedagogičtí pracovníci, by se měly navýšit o patnáct procent,“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Sedmiprocentní růst platů od září by letos přišel veřejné rozpočty na 4,6 miliardy. Zvýšení o deset procent pak na šest a půl miliardy. O tyto výdaje by se podělil stát, obce a zdravotní pojišťovny. Lídři pětikoalice se sejdou se šéfy odborových svazů ve sněmovně v úterý odpoledne. Představy vládních stran a odborů o možném růstu platů ve veřejné sféře jsou ale zatím velmi odlišné.

Stanjura: Na zářijové zvýšení nejsou peníze

Odbory požadují plošné zvýšení tarifních platů státních zaměstnanců o patnáct procent od září a o dalších patnáct procent od ledna. „Jenom všem připomínám, že veřejní zaměstnanci kvůli konsolidačnímu balíčku přišli ještě o dalších 3,6 procenta čistého příjmu,“ podotýká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulou středu řekl, že na zářijové zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry nemá vláda peníze. Důvodem je mimo jiné snaha dodržet letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. „V roce 2024 ne. Tam nevidím žádný prostor na objem platů. Teprve jsme zahájili politické debaty o rozpočtu 2025,“ sdělil Stanjura.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je debata složitá. „Opravdu bych radši počkal na návrh, který se bude projednávat, ale naše představa je někde mezi pěti a deseti procenty,“ prohlašuje.

„Jsem spíš na straně toho, aby to bylo co nejvíce v tom stupni, kde jsou zapisovatelky u soudů, které teď stávkovaly, a kde jsou nepedagogičtí pracovníci,“ sdělil člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).

Odbory budou vyjednávat i v soukromém sektoru

O definitivním růstu platů státních zaměstnanců pro letošek i pro rok příští chce koalice rozhodnout v létě. Odbory přicházejí s návrhy na změny kolektivních smluv i v soukromém sektoru. Tam se průměrná měsíční mzda v předchozích pěti letech nominálně výrazně zvedla, ale inflace tento růst předčila. Reálné příjmy tak v průměru klesly o sedm procent.

Požadavky pro příští rok v pondělí vyslovily třeba průmyslové odbory. V závislosti na odvětví požadují pro zaměstnance o sedm až deset procent vyšší výplaty. Podle předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča hlavně v autoprůmyslu.

„Samozřejmě, že půjdeme od firmy k firmě, protože ne všem se daří, takže to budeme dělat diferencovaně. Celý průmysl není v úplně dobré kondici, moc nerosteme. Myslím si, že v rámci ocelářství to bude velmi těžké vyjednávání,“ říká Ďurčo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...