Nezávislost veřejnoprávních médií nikdo neohrožuje, říká Nacher. Chcete z nich vládní tlampač, míní Hřib

Odbory i iniciativa pracovníků České televize a Českého rozhlasu nazvaná Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Proti záměru koalice demonstrovali také studenti na různých místech v Česku.

Nacher to respektuje. „Jenom mi přijde, že reakce jsou neadekvátní, protože tady nikdo nechce ohrozit nezávislost – když jsem teďka na půdě České televize, tak České televize. To koneckonců potvrdil i váš generální ředitel (Hynek Chudárek) po schůzce u premiéra (Andreje Babiše /ANO/). Změní se financování, které je běžné ve většině zemí Evropské unie. Všechny země, které změnily způsob financování, přešly z koncesionářských poplatků buď na speciální daň, nebo na navázání státního rozpočtu. Ani jedna země nešla za posledních dvacet let opačným směrem,“ prohlásil místopředseda sněmovny.

Míní, že to byla předchozí koalice, kdo se snažil zvýšit politický vliv na média, když změnila například způsob odvolávání a jmenování generálního ředitele ČT nebo jmenování radních. Odkazoval se na novelu, která zavedla, že třetinu členů rad ČT a Českého rozhlasu volí Senát, nerozhoduje už jen Poslanecká sněmovna. Nacher dodal, že „na Radu České televize jsme vůbec nesáhli, měnit to nechceme“.

Hřib vnímá to, že na volbě radních se podílí i senátoři, jako správný krok. „Troufnu si tvrdit, že to je ve skutečnosti správně, že se to rozloží, protože přece nám tady jde o to, aby tam nehrál hlavní roli stranický dres nominantů, aby tam nehrály hlavní roli politické vazby, a to si troufnu tvrdit, že u Senátu je jednoznačně rozmělněnější než ve sněmovně,“ reagoval šéf Pirátů.

Upozornil ale na to, že nyní do druhého kola volby členů Rady České televize prošli lidé, kteří tam podle něj nemají co dělat. „Jsou to takové spíš destrukční loutky, než že by to byli renomovaní experti z mediální oblasti. Mám na mysli například pana (Pavla) Matochu nebo pana (Romana) Bradáče, případně (Luboše) Xavera Veselého,“ prohlásil. Uznal však, že minulá vládní koalice neudělala všechno v této oblasti. „Ale my jsme určitě nebyli ti, kteří to brzdili. Naopak my jsme to chtěli iniciovat, bohužel se čtyřmi poslanci jsme neměli tu sílu,“ dodal Hřib.

Otázka notifikace Evropské komise

Nacher dále vysvětlil, že součástí vládního návrhu musí být dva akty. „Notifikace Evropské komise a tam se musí dodržet pravidla EMFA, to znamená udržitelnost na tři až pět let nebo minimálně tři roky. A potom debata o redefinici veřejnoprávní služby, což je věc, po které já jsem volal už při minulé změně, kterou navrhl (bývalý ministr kultury) Martin Baxa (ODS). Možná, že kdybychom v minulém volebním období nebyli převálcováni koalicí s tím návrhem, tak by třeba situace v této chvíli byla jiná,“ podotkl s tím, že i zvýšení poplatků podle určitých právních pohledů mělo jít přes notifikaci EU a nedošlo k ní.

Podle Hřiba je otázka notifikace zástupný problém. „To, co tady my teď řešíme, je naprostý chaos, který tady vznikl po návrhu pana (ministra kultury Oto) Klempíře (za Motoristy). „Dozvěděli jsme se z médií, že tady bude vznikat pracovní skupina, jejíž součástí bude sám premiér, bude se tady diskutovat. Já nevycházím z úžasu. Tady se vystřelil jakýsi návrh, který podle všeho ani nepsali právníci. Vznikl tady neuvěřitelný chaos. Vyhnali jste studenty do ulic, už je tady stávková pohotovost. A teď vy přicházíte s tím, že se o tom chcete bavit,“ podivil se Hřib.

Upozornil, že debata v některých zemích trvala třeba čtyři roky. „Myslím si, že v aktuálním kontextu mezinárodní situace a šíření dezinformací by měla být debata velice podrobná, ale tohle tedy rozhodně nepřišlo,“ zmínil předseda Pirátů.

Prochází to řádným schvalovacím procesem, říká Nacher

Na otázku moderátora, proč ten spěch (Klempíř zmínil, že chtějí, aby zákon platil od ledna 2027), Nacher odpověděl, že to tak není a že to prochází řádným schvalovacím procesem. Václavek v této souvislosti vzpomenul, že ve Švédsku a v Británii šlo o změny, které byly na roky.

„Troufám si říct, že se to do 1. ledna 2027 stihnout nedá. Ještě vedle toho paralelně musí jít notifikace Evropské komise,“ připustil Nacher. Doplnil, že se to nedá stihnout i kvůli debatám o redefinici veřejnoprávní služby a také obstrukcím. „Očekávám, že to vrátí Senát i prezident. Já jsem realista,“ podotkl Nacher. Vrátil se při této příležitosti do minulosti k novele o zvyšování poplatků. „I přesto, že pan ministr Baxa opakovaně říkal i po volbách, že to dělat nebude, tak se na to také spěchalo, aby se to stihlo,“ dodal.

Hřib uznal, že Piráti nebyli v minulém období s novelou o poplatcích spokojeni a mohla se udělat lépe. „Ale znovu, jsem skutečně překvapen tím, co tady teďka slyším, protože pan Klempíř se sejde dvakrát s řediteli České televize nebo Českého rozhlasu, něco jim slibuje, pak to nedodrží, vystřelí tady na tiskovce jakýsi návrh, potom teda pan Babiš řekne ne, budeme si o tom povídat a potom bude pracovní skupina. A do televize teď pošlou tady smířlivého Patrika Nachera, který tady říká, no, stejně se to asi nestihne,“ zhodnotil situaci.

Předseda Pirátů upozornil, že Motoristé měli v programu, že nechtějí měnit systém poplatků a chtějí zachovat ten stávající. Václavek v této souvislosti dodal, že o tom v Interview ČT24 diskutoval s předsedou poslanců Motoristů Borisem Šťastným, který hovořil o tom, že šlo o koaliční kompromis.

„Klempíř ještě nedávno dával rozhovory, že rozhodně to převádět nebude, že poplatky zůstávají zachovány. Opravdu nevím, čemu tady mám věřit. Je to prostě jeden gigantický chaos, který vy jste tady vyvolali. Klempíř by měl rezignovat, a pokud nenajde zbytky soudnosti, aby to udělal, tak by ho měl premiér Andrej Babiš odvolat,“ nabídl řešení Hřib.

Nacher uznal, že to tak může působit. „Nejprve se vyčítá, že politici nejednají se zástupci České televize a Českého rozhlasu. Premiér se sešel s generálním ředitelem ČT, seděl jsem s (vicepremiérem) Karlem Havlíčkem (ANO), s generálním ředitelem Českého rozhlasu a zase je to špatně,“ odvětil. Vybídl Hřiba, ať ukáže na příkladu, kdy předchozí koalice předběžně preventivně poslala do sněmovny k opozici k jednání něco, na čem nebyla ani sama dohodnutá.

Základní problém podle Hřiba je v tom, že koalice to nedělá kvůli tomu, aby ušetřila, protože se to nestane. „Lidé to zaplatí tak jako tak, buďto to budou platit přes poplatky, nebo z daní, vláda nemá žádné vlastní peníze, kterými by to zaplatila, to znamená, nic se neušetří,“ upozornil předseda Pirátů s tím, že současná vládní argumentace má podle něj zakrýt snahu ovládnout veřejnoprávní média a udělat z nich vládní tlampač, který bude šířit vládní propagandu. „Je to prostě stejný postup, jako se vydali v Maďarsku, když tam nastoupil Viktor Orbán,“ míní.

Situace v EU

„Jdeme cestou, kterou se vydala většina zemí Evropské unie,“ odvětil Nacher. Moderátor pořadu ho však upozornil, že to není pravda. „Za posledních sedm let šest zemí přešlo ke státnímu rozpočtu, dvě země ke speciálním daním, samozřejmě každá země to má jinak,“ odpověděl Nacher.

Konkrétně ve Finsku je přímá daň, není tam financování ze státního rozpočtu. Přímá daň má svojí koncepcí blíže k poplatkům, než by měla blíže k placení z rozpočtu, dovysvětlil během diskuse moderátor. Šťastný v Interview ČT24 podle Václavka také zmínil, že předpokládaná suma, kterou mají média z rozpočtu dostat, se může změnit. Nacher uznal, že může dojít k vícero změnám a jednou z nich je právě konečná částka.

Budoucnost veřejnoprávních médií

Novinář David Klimeš z katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy respektuje, že dvě ze tří stran vládní koalice slibovaly svým voličům, že chtějí změnit poplatkový systém financování na systém státního rozpočtu. „Nicméně tohle, co teď vidíme, je naprostý chaos. Máme vlastně dva návrhy, jedno je zákon, který to celé mění. Druhé je ještě něco, čemu říkal pan Nacher mezikrok, který by měl platit pár měsíců. A jenom připomínám, že ani to tak nestojí v těch evropských zemích, jestli je jednoznačně garance nezávislosti médií veřejné služby poplatek, státní rozpočet nebo daňový výnos jako třeba ve skandinávských zemích, ale jestli je to během let promyšleno a nějak konsenzuálně přijato,“ upozornil Klimeš.

Zmínil, že například v Dánsku to řešili čtyři roky, v Rakousku to řeší nyní. „Ale dali si termín do roku 2029 a nebudou to měnit, protože tam, kde skutečně chtějí zachovat mediální službu veřejnou a nezávislou, tak vidí, že nemůžou ohrozit vlastně to nejcennější, co v těch médiích veřejné služby je, a to je důvěra a nějaký slušný obsah,“ konstatoval Klimeš.

Obava, že by mohlo jít vládním politikům ve skutečnosti o ovládnutí veřejnoprávních médií, je podle profesora digitální komunikace z European University Viadrina Václava Štětky na místě. „A vycházím právě z toho, o čem byla debata mezi panem Nacherem a panem Hřibem, která se velmi intenzivně týkala právě načasování plánované reformy. Mimochodem, je potřeba zdůraznit to, co v debatách tak často nezaznívá, a sice, že toto není jenom změna financování veřejnoprávních médií, to je ten aspekt, který se nejvíc zdůraznil, ale ve skutečnosti vláda připravila prostřednictvím ministerstva kultury naprosto radikální změnu celého systému fungování veřejnoprávních médií, která jde daleko za hranice pouhé změny financování. Takže bych řekl, že to je nejzásadnější legislativní změna od roku snad 2001, minimálně v případě České televize,“ varoval expert.

Stávková pohotovost

Místopředsedkyně odborů ČT Zuzana Bančanská vysvětlila, že stávková pohotovost je vlastně výzva s velkým V. „Pojďte vést dialog a pojďte vést dialog o tom, co je tady na stole. A pokud teda bohužel nedojde k dialogu, tak potom zas budeme zvažovat ještě další prostředky, ale slovo stávka bych ještě nepoužila,“ uvedla.

Zástupce iniciativy Veřejnoprávně za Český rozhlas Jan Herget považuje za relevantní a dostatečnou reakci to, že se oba dva navrhované zákony stopnou. „Protože ani jeden nám nedává smysl a že začne relevantní odborná debata, která nebude ukvapená, která dostane dostatečný čas,“ řekl.

V případě stávky Herget ujistil, že posluchači o zvuk nepřijdou. „To je jednoznačná věc. To říkal i náš pan generální ředitel (René Zavoral) a říkáme to i my, že ticho rozhodně nebude, naopak budeme chtít být hodně slyšet,“ upozornil. I diváci ČT podle Bančanské během případné stávky obraz na svých televizích uvidí. „Nemůžeme přece koncesionáře, kterým patří Česká televize, trestat. Musíme vysílat, zákon nám to ukládá, ale můžeme nějakým způsobem dát najevo, že tak se nám to nelíbí,“ uzavřela.