Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Nahrávám video

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.

V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat pouze policisté, vojáci, v omezeném měřítku rovněž vězeňská služba. Nová úprava reaguje podle ministerstev na rostoucí počet incidentů, kdy se dron neoprávněně pohybuje v okolí chráněných objektů.

Cílem zákona je vytvořit jasný právní rámec pro rychlou a přiměřenou reakci na bezpečnostní incidenty spojené s nespolupracujícími bezpilotními stroji. „Nejenom u nás v České republice, ale i v zahraničí tyto hrozby nabývají na významu a četnost stále přibývá,“ uvedl Metnar.

Nahrávám video

Školení a patřičné vybavení

Zaměstnanci společností, které budou chtít mít možnost potenciálně nebezpečný dron nad některým ze subjektů kritické infrastruktury zlikvidovat, budou muset být proškoleni a mít potřebné vybavení. Ministerstvo pro ně podle Metnara připravuje metodiku.

Nahrávám video

Podle Bednárika se návrh bude týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů a jaderných elektráren, trafostanic nebo řízení provozu železnic, skladů nafty, benzinu, plynu a dalších. Jako příklad uvedl společnost ČEZ. „Umím si představit, že jeho přímý zaměstnanec bude přeškolen a vybaven prostředky, kterými bude moci vyrušit dron,“ prohlásil ministr dopravy.

Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) si myslí, že jde o správný krok a nutnost. „Je to reakce na bezpečnostní situaci ve světě, na to, jak se proměňuje, my v případě dronů potřebujeme reagovat v řádu minut, reakce musí být rychlá, bezprostřední,“ konstatoval Bartošek s tím, že opatření by se podle něj mělo týkat spíše více než méně objektů – včetně obranného průmyslu.

Nahrávám video

„Dron musí být prakticky eliminován do minuty, jinak se z oblasti, kde je detekován, dokáže dostat přímo k té infrastruktuře. Pokud se bavíme o menších dronech, detekovány jsou třeba v dosahu několika set metrů – a tam ten zásah musí být skutečně okamžitý,“ upozornil Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů z ČVUT.

Nahrávám video

Rozšíření o špionáž

Rozšířit se má podle Metnara i pravomoc policie zničit dron. Nyní je policista oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému, jestliže „bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek“. Podle návrhu by mohl rozhodnout o zničení dronu i v případě podezření na špionáž. Nemusel by složitě vyhodnocovat situaci a mohl by zasáhnout rychleji.

Návrh nyní pošlou ministerstva do meziresortního připomínkového řízení. Nadále podle Metnara bude pokračovat diskuse o tom, co vše má být zařazeno mezi subjekty kritické infrastruktury. Detaily, jak má protidronová ochrana vypadat, má pak podle Bednárika na starosti další podvýbor. Už loni začala problematiku protidronové ochrany řešit pracovní skupina řízená Bezpečnostní radou státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 22 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.