Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Jednání o konci války na Ukrajině, kterou rozpoutala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, pokračují. Závěry úterního pětihodinového jednání americké delegace s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě však neukazují na žádný znatelný pokrok. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil nový balík vojenské podpory bránící se Ukrajině od států NATO a jejich spojenců.

Na zásadní otázku ohledně jakýchkoli jednání o míru, zda se chce Putin dohodnout, Vondráček reagoval: „Nikdy jsme nebyli blíž nějaké dohodě než v tyto dny.“ Sokol s ním souhlasil, ale doplnil svůj pohled na to, kdo se o mír skutečně snaží, což jsou podle něj Spojené státy, Evropa a Ukrajina. „Sledujeme několikáté kolo reálných pokusů ze strany Spojených států, na ruské straně se zdá, že vůle není,“ zhodnotil.

Oba řečníci se shodli, že největším problémem jsou teritoriální požadavky. Sokol míní, že by dohoda byla možná, kdyby Rusko přistoupilo na kompromis a pro vytyčení hranic vlivu by se využila současná linie fronty. Podle něj však Rusko chce víc, konkrétně celou Doněckou a Luhanskou oblast. Vondráček zhodnotil, že Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. „Jejich diplomacie je velmi tvrdá,“ doplnil.

Záruky pro trvalý mír

Součástí vyjednávání o míru jsou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle Sokola by se neměla omezit obranná schopnost Ukrajiny. Omezení velikosti ukrajinské armády bylo součástí rusko-amerického plánu, který nastartoval aktuální sérii jednání.

Vondráček popsal svůj náhled na bezpečnostní záruky pro Evropu v obecnější rovině: „Je třeba najít bezpečnostní architekturu, která bude zárukou, že nebude v zájmu Ruska, aby podniklo jakékoli nepřátelské akce.“ Zároveň vyjádřil názor, že po uzavření míru na Ukrajině by mohla být na obou stranách linie demilitarizovaná zóna.

Shoda mezi oběma poslanci panovala na tom, že klíčovým garantem bezpečnostních záruk mají být Spojené státy. Sokol popsal svou vizi záruk: „Já bych si to představoval jako členství (Ukrajiny) v NATO, aby Spojené státy intervenovaly v případě dalšího napadení Ukrajiny.“ Vondráček nepředstavil žádný konkrétní plán, ale deklaroval, že Ukrajina potřebuje záruku garantovanou USA a Evropou a doplnil, že role Spojených států je podle něj zásadní.

Dodávky zbraní Ukrajině a sankce vůči Rusku

Moderátorka se obou diskutujících zeptala, zda podle nich platí Rutteho stanovisko, že Ukrajina bude dál dostávat zbraně a Rusko musí pocítit sankce. Podle Sokola bezpochyby ano. „Po celou dobu jednání musí pokračovat podpora Západu napadené Ukrajině. Musíme vytrvat, dokud nebude uzavřen mír,“ potvrdil.

Vondráček míní, že „určitě nedává smysl naprosto přestat podporovat Ukrajinu“ a souhlasí i s pokračováním sankcí vůči Rusku. Je ale skeptický vůči významu symbolických deklarací, i proto mu nepřijde podstatné, že obranný výbor nepřijal usnesení na podporu Ukrajiny. „Jakékoli usnesení neposouvá válečnou realitu ani o centimetr,“ myslí si.

Význam Visegrádské skupiny

Na závěr se diskuse stočila k tématu Visegrádské skupiny (V4). Vondráček oznámil, že ve čtvrtek bude v Budapešti na summitu předsedů zahraničních výborů, a označil činnost V4 za velmi důležitou. Citoval slovenského premiéra Roberta Fica, který tvrdí, že setkání V4, kde by se mělo řešit něco, na čem se země neshodnou, jsou zbytečná. „Takže my dělejme to, na čem se shodneme,“ souhlasil Vondráček a doplnil, že je přesvědčen, že V4 má sílu ovlivnit rozhodovací procesy v Evropě.

Podle Sokola se formát V4 nemá „ani podceňovat, ani přeceňovat“. Soudí, že V4 funguje jen občas, jen když se země shodnou nebo mají stejné zájmy. „Je to důležité, ale nemysleme si, že je to nějaký stálý blok,“ uzavřel.