Novela o zdravotních službách stále chybí, měla řešit i dříve vyslovená přání pacientů

Nahrávám video

Epidemie covidu a výměny ministrů zdravotnictví zbrzdily některé důležité zdravotnické zákony. Resort například nedokončil novelu o zdravotních službách, která měla přinést nová pravidla pro léčitele nebo proplácení léčby na dálku. Chybět ale budou i jasná pravidla pro takzvaná dříve vyslovená přání pacientů pro případ, že by se už později nemohli vyjádřit. Novela měla také usnadnit předávání těchto dokumentů mezi lékaři.

Například Jaroslava N., která trpí rakovinou už devět let a má za sebou několik operací, se rozhodla, že už další léčbu podstupovat nechce, což také stvrdila písemně. „Na paliativní péči to bylo první, o co jsem požádala. A to proto, kdybych se už nemohla rozhodnout sama, aby se za každou cenu nezachraňovalo. Tím si člověk musí projít, v té hlavě si to musí rozmyslet, a když jsem to uskutečnila, tak se mi hrozně ulevilo,“ popsala. 

Institut dříve vysloveného přání zná zdravotnická legislativa už skoro deset let. Lékaři mají na vůli pacientů brát zřetel. Zákon, který ale zatím schválen nebyl, měl dát lékařům za povinnost, aby se přáním pacienta řídili. Dokumenty by si navíc měli mezi sebou i předávat, vzniknout měl i jejich registr. Mnohdy totiž lékaři při příjmu pacienta ani nevědí, že přání o léčbě sepsal.

„V rámci paliativního týmu sepisujeme spíše jednotky nebo malé desítky (přání). Ve většině případů se jedná o pacienty, kteří si z nějakého důvodu nepřejí být napojeni na umělou plicní ventilaci,“ uvedl vedoucí lékař podpůrného a paliativního týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Adam Houska. 

Ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka si myslí, že dříve vyslovená přání dnes nefungují například proto, že informace se nedostane ke správnému poskytovali služeb. Důvodů je však podle něj víc.  

„Centrální registr souhlasu pacienta je něco, co by mělo do budoucna stoprocentně fungovat,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti). „Doufám, že debata nastane znovu po volbách,“ dodal Vojtěch. 

Léčba na dálku

Novela zákona měla také přinést odpověď na to, jakým způsobem se bude proplácet nová zdravotní péče v podobě telemedicíny, která se prosadila během pandemie. Léčba na dálku má být jakousi alternativou k osobní návštěvě lékaře, ať už prostřednictvím videohovoru, telefonu, nebo e-mailu. 

Ministr zdravotnictví chce v přípravě novely pokračovat, alespoň v rámci ministerské pracovní skupiny. „Je to velké ponaučení z doby covidu, že tyto služby se využívaly a zatím nemají rámec úhrad z veřejného pojištění,“ uvedl Vojtěch. 

K původnímu návrhu měli výhrady praktičtí lékaři, ale i část opozice. Lékaři chtějí například záruky, že půjde jen o doplněk péče a že ji bude provádět ošetřující lékař. „Nebylo v podstatě jasné, kdo vám tu telemedicínskou službu poskytuje a kde sedí,“ podotkl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. 

„Já bych to pořád brala jen v nějakém problémovém období, jako je třeba covid. Určitě by se to nemělo brát jako standard,“ upozornila poslankyně KSČM a členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Hana Aulická Jírovcová. 

Naopak další členka výboru Karla Maříková ze SPD si myslí, že jde o budoucnost medicíny. „Určitě by se k tomu měla vláda vrátit. Máme čím dál méně personálu, takže touto cestou se budeme muset vydat,“ míní.  

Další dvě novely – o elektronizaci a veřejném pojištění – sice také zbrzdil covid, jsou už ale před finálním schválením v parlamentu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení
před 6 mminutami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 13 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 14 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.