Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Nahrávám video

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.

Pavel prohlásil, že Evropa by měla být obranyschopná, konkurenceschopná a akceschopná. Pokud chce EU obhájit a prosadit své zájmy, musí být podle prezidenta silná navenek i uvnitř. Za nevyhnutelné považuje debaty o navyšování obranných rozpočtů.

„Klíčovou je však otázka, jak prostředky využijeme na posílení reálných obranných schopností,“ míní prezident. Nestačí podle něj mít dobře vybavené a vycvičené armády. Skutečnou silou každé společnosti jsou na prvním místě lidé, jejich vůle bránit svůj způsob života, sdělil.

V souvislosti s konkurenceschopností Pavel ocenil, že se EU vydala na obtížnou, ale nezbytnou cestu deregulace. Hledá oblasti, kde odstranit zbytečnou byrokracii. Podnikatelé podle prezidenta potřebují vhodné podmínky pro rozvoj, aby necítili potřebu stěhovat svůj byznys mimo unijní hranice. Uvnitř EU podle něj stále přetrvává řada bariér bránících plnému využití vědeckého, ekonomického i lidského potenciálu.

Konkurenceschopná Evropa znamená také Evropa strategicky soběstačná, méně závislá na dodavatelských řetězcích z nestabilních oblastí a schopná držet krok se Spojenými státy, s Čínou a dalšími velkými aktéry, domnívá se rovněž Pavel.

„Sjednocená Evropa“

Akceschopná Evropa je podle prezidenta taková, která dokáže jednat rychle, jednotně a s výsledky, jež má schopnost přijímat rozhodnutí a prosazovat je v praxi. Pod tlakem různých krizí se podle něj v uplynulých letech kontinent dokázal sjednotit a fungovat efektivně. Společnost by se ale potřebovala naučit také rozpoznat blížící se nebezpečí dříve, než přeroste v reálnou krizi, konstatoval Pavel.

„Potřebujeme také pružnější unijní rozpočet i rozhodovací mechanismy, které umožní včas reagovat na měnící se realitu," podotkl dále Pavel. „Blokační právo musí být používáno zodpovědně. Není možné, aby znemožnilo prosazování zásadních zájmů Unie, například pomoc napadené Ukrajině,“ poznamenal. Prezident podporuje to, aby každý stát měl možnost se ozvat, nikdo by ale podle něj neměl mít právo paralyzovat celek.

V závěru projevu se hlava státu vyjádřila pro rozšíření Unie. „Váhání a nerozhodnost vytváří prostor pro ty, kdo nás chtějí cíleně oslabovat a rozdělovat. To si za současné situace nemůžeme dovolit,“ poznamenal prezident.

Niinistö: Evropa musí ukázat, že je silná

Po prezidentu Pavlovi vystoupil na konferenci zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Evropa podle něj musí spolupracovat v bezpečnosti a ukázat, že je silná – země EU sdílí hrozby a je potřeba pracovat na tom, aby se společně dokázaly ubránit. Vladimir Putin se domnívá, že je Evropa slabá, řekl Niinistö.

Evropa by podle něj měla být, bez ohledu na konkrétní číslo stanovující minimální výši výdajů na obranu, připravena, aby případně zaplnila mezeru, pokud by Spojené státy snížily svou přítomnost na evropském území.

Místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberaová na konferenci upozornila na to, že Evropa musí umět reagovat a jednotně odpovídat na výzvy. Zmínila válku na Ukrajině, kde ruští vojáci neberou ohled na Chartu OSN, bombardování civilistů a využívání hladu jako zbraně. Mluvila také o amerických prezidentských volbách, které měly podle eurokomisařky některé neočekávané důsledky, nebo o technologickém soupeření mezi globálními mocnostmi.

Dvoudenní akce se v Praze koná u příležitosti Dne Evropy, který připadá na 9. května a také u příležitosti 21. výročí vstupu Česka do EU. Česko se stalo členem spolu s dalšími devíti evropskými státy 1. května 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O víkendu se částečně ochladí, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinese částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
před 1 hhodinou

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 8 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.