Plošná opatření už nechceme, prohlašovali volební lídři z Karlovarského kraje v debatě o covidu

Karlovarský kraj zaznamenává vysoké nárůsty pozitivních případů covidu-19. Hospitalizovaných v Česku je nejvíc od června. Podle krajského lídra kandidátky SPOLU Jana Bureše by se však rozhodně neměl připustit tvrdý lockdown se zavřenými školami. Mělo by se podle něj propagovat očkování, trasovat a soustředit se na ohniska. Zmínil i posilování hygien a akceptování protilátek. „Pokud člověku vychází, že má vysokou hladinu protilátek, tak by na něj mělo být pohlíženo jako na člověka očkovaného,“ sdělil. Převoz pacientů do Německa podle něj nebyl schválen z české strany.

Ani lídr PŘÍSAHY Miroslav Haindl není pro další tvrdý lockdown. Zmínil, že je třeba udržet děti ve škole, posílit lékařské týmy a propagovat očkování. Zmínil vzory v jiných státech, například Švýcarska, zejména v testování žáků, které by mělo být zdarma. „Máme očkování zdarma, proč bychom testovali za peníze?“ uvedl v debatě. Zmínil ale i rotační výuku, která by podle něj neměla být plošná, ale lokální - jen pokud by v konkrétní škole stoupl počet případů.

Lídr KSČM Pavel Hojda prohlásil, že máme poměrně solidní proočkovanost, i když není nejlepší v Evropské unii. „Máme hodně těch, kteří prodělali covid, čili můžeme říct, že v naší společnosti je solidní rezistenci proti možné nákaze,“ sdělil. I on zmínil nutnost přesvědčit neočkované k očkování a přiblížit tuto možnost do menších obcí. U dětí do 12 let by se podle něj mělo zajistit testování. Lockdown jako takový je podle něj až poslední opatření. 

Karla Maříková z SPD zmínila velký nárůst případů covidu v okrese Karlovy Vary. „Určitě na to nějaký vliv bude mít, že jsme měli filmový festival a došlo k migraci obyvatel, protože když se podíváme na Prahu, tam ta čísla také rostou,“ sdělila v debatě. Řekla také, že její hnutí nechce žádný lockdown ani plošná opatření, podle epidemiologické situace maximálně lokální. Zmínila, že je pro dobrovolné očkování, přičemž pro ty, kteří se chtějí očkovat, musí být dostatek vakcín. Zároveň konstatovala, že vláda epidemii „absolutně nezvládla“ a vydávala chaotická opatření, kdy se některá z nich vydávala i s vědomím jejich nezákonnosti.

Lídryně kandidátky ANO Jana Mračková Vildumetzová zmínila rozdílná čísla pozitivních. „Pokud se podíváme na situaci před rokem, kolik bylo pozitivních v tuto dobu, tak jich bylo 1500. Dneska máme pozitivních lidí mezi 200 a 300,“ připomněla. Doplnila, že v Karlovarském kraji byli nakažení odhaleni při plošném testování na školách. Trasování a Chytrá karanténa podle ní funguje lépe. V regionu je podle Mračkové Vildumetzové v souvislosti s nákazou šest lidí v nemocnicích, to ale podle ní neznamená, že by měla zmizet ostražitost. Dodala, že ohniska byla dle analýzy nejvíce na středních školách.

Podle krajského lídra ČSSD Tomáše Svobody bylo klíčové, že v Česku velice dobře fungovalo zdravotnictví. To mělo podle něj lůžka a bylo schopno se postarat o pacienty. Zmínil i nabídku z Německa, které bylo ochotné přijmout pacienty z Česka, čeští zdravotníci ale podle něj situaci zvládli. „I když jsme byli občas kritizování, že se pacienti převáželi na dlouhé vzdálenosti,“ prohlásil s tím, že u těchto nemocných však bylo lepší, že se v Česku domluví, nebo že za nimi mohou příbuzní.

Lídr koalice PirátiSTAN Petr Třešňák nesouhlasil s tím, že byli pacienti s covidem převážení automobily i několik stovek kilometrů po Česku, když byly nemocnice na bavorské a saské straně třicet nebo čtyřicet kilometrů. „Byla to úloha vlády, aby umožnila přeshraniční přejezd vozům s pacienty,“ sdělil. Třešňák potvrdil, že po dotazování na sněmovním výboru pro zdravotnictví jsou ohniska na středních školách. Dodal, že koalice Pirátů a Starostů chce svá rozhodnutí ohledně covidu zakládat na doporučeních odborníků a na datech. Koalice prý také navrhuje systémové změny, jako například umožnění očkování v lékárnách.

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.