Počty nakažených covidem dál rostou, v pondělí přibylo přes sedmnáct tisíc nových případů

Epidemie v Česku v posledních týdnech sílí, v minulém týdnu denní počty nově nakažených třikrát přesáhly dvacet tisíc, ve čtvrtek byl nárůst nejvyšší za celou dobu epidemie, přibylo téměř osmadvacet tisíc nakažených.

Za minulý týden tak ministerstvo eviduje nejvíc nově potvrzených případů koronaviru od začátku epidemie v Česku loni v březnu, laboratoře jich odhalily přes 128 500, což je zhruba o jednadvacet tisíc případů více než o týden dříve.

Česko patří mezi nejpostiženější země v počtu úmrtí

Počet zemřelých v Česku s prokázaným onemocněním covid dosáhl k pondělí 33 069. Od poloviny listopadu umírá s covidem kolem stovky pacientů denně.

Česká republika patří podle poměrného počtu úmrtí na koronavirus k nejpostiženějším zemím. Podle webu ourworldindata.org je se zhruba 3070 mrtvými na milion obyvatel na sedmém místě, kterému vévodí Peru (přes šest tisíc mrtvých na milion obyvatel).

Před Českem jsou Bulharsko (4107 mrtvých), Bosna a Hercegovina (3847), Černá Hora (3662), Severní Makedonie (3634) a Maďarsko (3562). Například Německo vykazuje 1208 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 1374, Polsko 2197 a Slovensko 2626. Unijní průměr je 1886 mrtvých na milion obyvatel.

V pondělí laboratoře prověřily přes 116 tisíc vozorků na přítomnost koronaviru, to je asi o sedm tisíc méně než před týdnem. Údaje o provedených testech z předchozího dne se ale ve statistikách projevují se zpožděním. Podíl pozitivních vzorků v případě preventivních testů se v mezitýdenním srovnání zvýšil na 7,68 procenta, o týden dříve byl 5,78 procent.

U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, se pozitivita zvýšila z 27,66 na 34,02 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se provádí testy po kontaktu s nakaženým, potvrdily testy nákazu u 16,1 procenta lidí, o čtyři procentní body víc než před týdnem.

Olomoucko pořád nejhorší

Nejhorší epidemická situace je na východě České republiky. V Olomouckém kraji připadá na sto tisíc obyvatel přes 1727 nově nakažených za poslední týden, ve Zlínském kraji 1574, v Jihomoravském kraji 1469 a v Moravskoslezském 1443 případů. Nejnižší čísla vykazuje Karlovarský kraj, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulém týdnu 467 případů covidu. V žádném jiném regionu se incidence nedostala pod 900.

Kvůli zhoršování epidemie zesilují úvahy o zavedení povinného očkování proti covidu-19 od března příštího roku. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) to navrhne pro zdravotníky, sociální pracovníky, hasiče, policisty, vojáky, celníky nebo vězeňskou službu a pro lidi nad 60 let.

Neví se však, jak se k tomu postaví nastupující vláda. V pondělí dávku očkování proti covidu-19 dostalo 60 698 lidí, což je asi o deset tisíc dávek víc než před týdnem. Dosud zdravotníci rozdali zhruba 13,44 milionu dávek. Podaných dávek přibylo v mezitýdenním srovnání v každém dni uplynulého týdne, zájem o vakcinaci zřejmě podpořila vládní omezení pro neočkované.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), designovaný premiér Petr Fiala (ODS) a Radek Mounajjed za iniciativu Lékaři pomáhají Česku v úterý podpořili projekt, v rámci kterého by se mělo třetí dávkou vakcíny naočkovat až milion lidí týdně. Pro rychlejší očkování však bude iniciativa potřebovat více lékařů, zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím formuláře.  

Vakcíny pro děti

Očkování proti covidu pro děti od pěti let získá Česko o týden dřív. Informoval o tom v podvečer tým Chytré karantény. Registrace dětí od pěti do 12 let by podle pondělního vyjádření ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) měla začít 13. prosince. Česko má zatím objednáno 300 tisíc dávek.

Dosud bylo možné podávat vakcínu od firmy Pfizer/BioNTech dětem od 12 let. Snížení věkové hranice o sedm roků umožnilo rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Díky schválení vakcíny pro děti ve věku od pěti let bude potenciální maximální proočkovanost české populace až 90,9 procenta.

Očkování u praktiků

Kraje žádají, aby se do očkování proti koronaviru více zapojili praktičtí lékaři. Jednou z cest, jak praktické lékaře více zapojit, je možná úprava úhrad od zdravotních pojišťoven, řekl předseda Rady Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

„Není možné, aby stát na jeden segment, který představují nemocnice, neustále tlačil formou nařízení, příkazů a nouzových stavů. A na druhé straně zde byl segment praktických lékařů, za kterými se chodí jen s žádostmi a prosbami. Velmi si vážím praktických lékařů a cením si, pokud se zapojili do očkování, za což jim moc děkuji. Ale opakuji, že není možné, aby stát v tomto směru nenašel nástroje, jak jich do očkování zapojit ještě více,“ zdůraznil Kuba.

Jihočeský hejtman dodal, že výzvu k posilující dávce dostal v posledním období přibližně milion lidí. Podle Kuby to představuje pro kraje a jimi zřizované nemocnice, případně očkovací centra, velký nápor.

„Apelujeme na to, aby ministerstvo zdravotnictví hledalo pozitivní motivaci pro praktické lékaře, ale také jiné formy postupu. V tuto chvíli by proto bylo třeba dobré přemýšlet o tom, jestli lékaři, kteří se odmítají zapojit do něčeho tak důležitého, jako je očkování, mají za pacienty nárok na kapitační platbu. Ale je to hlavně otázka na ministra zdravotnictví a na zdravotní pojišťovny,“ doplnil Kuba. 

Kvůli údajnému tlaku na očkování poslali studenti univerzitě předžalobní výzvu

Skupina studentů poslala vedení Masarykovy univerzity předžalobní výzvu kvůli údajnému tlaku na vakcinaci proti covidu-19 a vyžadování pravidelných testů od těch vysokoškoláků, kteří očkování nepodstoupí. Pětici studentů se nelíbí ani povinnost vkládat informace o očkování, prodělané nemoci nebo testu do informačního systému, kde údaje uvidí vyučující. Splnění povinnosti je podmínkou účasti na prezenční výuce.

Na rektora Martina Bareše a své děkany se prostřednictvím výzvy obrátili studenti lékařské, filozofické a pedagogické fakulty. Postup univerzity a fakult považují za zjevně protiprávní.

Masarykova univerzita k tomu uvedla, že zdraví studentů a jejích zaměstnanců je na prvním místě. „Současně ale neukládá povinnost očkování a zaručuje rovné zacházení všem studentům a zaměstnancům, tedy i těm, kteří se rozhodnou vakcinaci nepodstoupit,“ sdělil rektor Bareš.

Složitější cesty do Británie

Pro cestování z Česka do Velké Británie začala platit nová opatření kvůli variantě koronaviru omikron. Lidé očkovaní proti covidu-19 budou muset vyplnit příjezdový formulář a mít objednaný a zaplacený PCR test na druhý den po příjezdu do země. Do obdržení negativního výsledku budou muset zůstat v samoizolaci.

Neočkovaní lidé musejí absolvovat test už před odletem, vyplnit příjezdový formulář a před cestou si objednat a zaplatit PCR testy v Británii na druhý a osmý den po příjezdu. Zároveň budou muset být v desetidenní karanténě. Za příplatek je možné si zajistit další PCR test pátý den, kterým lze v případě negativního výsledku karanténu ukončit.

„Nadále platí, že i pro cestování je nejvhodnější a nejjednodušší se nechat naočkovat. Proto prosím naše spoluobčany, aby se nechali naočkovat,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který o změnách dříve informoval.

Od úterý také na mapě cestovatele nebude zelený Hongkong, kde už byly případy omikronu potvrzeny také. Podmínky návratu se tak zpřísní. Při návratu je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Dotyčná osoba mimo domov musí nosit respirátor do obdržení výsledku testu. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu.

Podmínky při návratu se v případě Hongkongu netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.

Řada zemí omezila vstup cestujícím ze zemí v jižní Africe, některé ale restrikce zavedly i pro další cizince. Filipíny v neděli dočasně pozastavily leteckou dopravu ze sedmi evropských zemí včetně Česka. Také Maroko od pondělí na dva týdny pozastavilo přílety linek ze zahraničí. V Japonsku začne ode dneška platit zákaz vstupu do země cizincům.