Poslanci kývli na novelu zákoníku práce. Vondrák se vrátil do školského výboru

Novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek sněmovna posunula do závěrečného kola hlasování, předpokládá přesnější vymezení prací na dohody. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku by měli nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. 

Opozice stáhla své úterní veto na projednání novely na nynější schůzi, kterou zdůvodnila nejasnostmi ohledně přesčasové práce a dohod o provedení práce nebo činností ve zdravotnictví. Pro tuto oblast má podle návrhu skupiny poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) platit pětiletá výjimka na další přesčasovou práci. Ta by až od roku 2029 nesměla v případě lékařů a zdravotníků přesáhnout v průměru osm hodin týdně, v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru dvanáct hodin týdně.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil poslanecké úpravy novely projednat se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Poznamenal, že úpravy dohod o provedení práce jsou potřebné, neboť ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.

Návrat Vondráka do školského výboru

Dolní komora ve čtvrtek rozhodla o návratu Vondráka do školského výboru. S podporou vládního tábora ve výboru vystřídal Pavla Kašníka (ODS), který na členství v něm rezignoval a který působí také v bezpečnostním a v mandátovém a imunitním výboru. 

Vondráka nechal z výboru odvolat v polovině května klub opozičního hnutí ANO, před tím výboru předsedal. Návrh tehdy podpořili i koaliční poslanci. Místo v čele výboru patří podle dohod ze začátku volebního období hnutí ANO, adeptkou by mohla být stínová ministryně školství Jana Berkovcová. Koaliční tábor, jehož hlasy jsou nutné, se takový krok zatím podpořit nechystá.

Vondrák dlouhodobě kritizoval poměry v ANO a v lednové prezidentské volbě nevolil předsedu hnutí Andreje Babiše, ale jeho protikandidáta a zvoleného prezidenta Petra Pavla. Frakci i hnutí kvůli neshodám v únoru opustil. Tento měsíc rezignoval Vondrák na funkci hejtmana Moravskoslezského kraje, když mu hrozilo odvolání.

Do výborů sněmovna vrátila také někdejšího ministra školství Vladimíra Balaše (STAN), jenž ve vládě skončil začátkem května. Před nástupem do kabinetu koncem června loňského roku působil v ústavně-právním a zahraničním výboru. Teď se stal členem ústavně-právního a mandátového a imunitního výboru a dále ústavní komise. V právním výboru Balaš nahradil svého předchůdce na ministerstvu školství Petra Gazdíka, v imunitním výboru Elišku Olšákovou a v ústavní komisi Lucii Potůčkovou (všichni STAN), kteří z těchto pozic odstoupili.

Letecká záchranná služba

Sněmovna rovněž v úvodním kole podpořila novelu o zdravotnické záchranné službě, podle níž by měl provoz jednotného informačního systému pro vrtulníky letecké záchranné služby hradit resort zdravotnictví. Předlohu nyní posoudí poslanci ze zdravotnického výboru.

Leteckou záchrannou službu provozují soukromé firmy, policie a armáda. Náklady na provoz vrtulníků představují zhruba 428 milionů korun ročně. Všichni provozovatelé záchranářských vrtulníků používají jednotný informační systém od roku 2021. „Tyto náklady však nejsou aktuálně v zákoně specifikovány, což ministerstvu zdravotnictví prakticky znemožňuje je provozovatelům hradit,“ stojí v důvodové zprávě.

Resort musí využívat jiná řešení, například dotační program, což podle zdůvodnění není dlouhodobě udržitelné. Návrh sleduje usnadnění provozu všech složek zdravotnické záchranné služby, uvedl ministr Vlastimil Válek (TOP 09).

Do informačního systému jsou připojeny také všechny krajské zdravotnické záchranné služby, které se dosud dělily s provozovateli vrtulníků i o náklady na jeho provoz. Každý rok je stál zhruba sto tisíc korun. Loni pro ně ministerstvo vypsalo dotační program, ve kterém mohly o úhradu nákladů požádat.

Současná smlouva na provoz letecké záchranné služby platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun.

Písemné interpelace

Členové vlády dopoledne také odpovídali na písemné interpelace poslanců. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při nich sdělil, že takzvaná složená daňová kvóta, tedy daňové zatížení společně s povinnými odvody, po přijetí vládního konsolidačního balíčku nevzroste. Podle odhadu resortu by měla proti loňskému roku klesnout z 34,7 na 34,5 procenta HDP. 

„Můžeme se přít, jestli klesne o ty dvě desetiny. Nepovažuji to za nijak významné ty dvě desetiny, ale nevzroste,“ konstatoval Stanjura. Na snížení kvóty se podle něj podílely změny, které prosadila vláda i s opozicí, jako jsou třeba rychlejší odpisy nebo zvýšení limitu pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty.

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se ptala premiéra Petra Fialy (ODS), proč z aktualizovaného programového prohlášení vlády vypadl záměr zavést takzvanou daňovou brzdu. Premiér jí odpověděl, že věci, u nichž kabinet zjistil, že jsou neproveditelné, z prohlášení vypustil. Pro přijetí dluhové brzdy by byla zapotřebí ústavní většina, kterou ale vládní koalice nemá, dodal. 

Ústní interpelace

Při odpoledních ústních interpelacích pak poslanci řešili mimo jiné migrační politiku Česka a dohodu s USA. Radim Fiala z SPD směrem k premiérovi uvedl, že současná vláda souhlasem s dohodou na reformě migrační politiky Evropské unie zradila své zájmy. „Vy to vydáváte jako obrovský úspěch, já bych řekl, že to je zrada národních zájmů,“ uvedl Fiala s tím, že dohodu odmítlo Polsko a Maďarsko. 

Podle premiéra je však dohoda ministrů vnitra EU na migrační reformě rozumná a v souladu s dlouhodobými zájmy Česka. „Nebudou žádné povinné kvóty, tato dohoda vylučuje povinné kvóty,“ prohlásil předseda vlády.

Dohoda podle něj přinese zvýšení ochrany vnějších hranic EU mimo jiné pravidly společného azylového řízení a zlepší vyhošťování nelegálních imigrantů. „Na rozdíl od vás nehájím zájmy Polska nebo Maďarska,“ řekl Fiala svému opozičnímu jmenovci na opětovnou výzvu SPD, aby vláda po vzoru obou uvedených zemí reformu odmítla. 

Rakušan: Policistům se platy snižovat nebudou

Poslankyně SPD Karla Maříková také interpelovala ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), zda v souvislosti s připravovanými úspornými opatřeními chystá snižování stavu policistů. Rakušan zmínil, že policistů a hasičů se snížení sumy na platy ve veřejném sektoru týkat nebude.

„Žádná tabulková místa hasičů a policistů se rušit nebudou. Nikdo jim na tarify sahat nebude, platový objem neklesne,“ prohlásil Rakušan. Připustil ale, že u občanských zaměstnanců policie je možné, že bude muset dojít k částečnému snížení stavů.

Premiér Fiala poté novinářům řekl, že jediné, co platí, je plán celkového snížení výdajů na platy ve veřejné sféře o dvě procenta. „Jediné, co platí ze strany vlády, je to, co jsme schválili v rámci ozdravného balíčku. A to je, že jsme schválili snížení objemu finančních prostředků v celém státě o dvě procenta. To vůbec neznamená, že se to bude týkat každého útvaru, úřadu, každé státní instituce. O všem ostatním by bylo zatím zbytečné spekulovat,“ odpověděl Fiala.

Dočasná ochrana by se mohla prodloužit

Rakušan rovněž reagoval na interpelaci poslance Huberta Langa (ANO) ohledně ukrajinských uprchlíků v Česku. Dočasná ochrana ukrajinských uprchlíků před ruskou vojenskou invazí by se podle Rakušana případně mohla prodloužit v Evropské unii o další rok do března 2025.

„Podle předběžných zpráv chce Evropská komise prodloužit dočasnou ochranu o rok do března 2025. Bohužel to nevypadá, že by se konflikt (na Ukrajině) chýlil ke konci,“ uvedl Rakušan. Objevují se podle něho i hlasy, podle nichž by se dočasná ochrana mohla prodloužit na tři nebo čtyři roky. „Já to nepovažuji za šťastné řešení, myslím si, že v případě konce konfliktu máme být schopni jako Evropská unie rychle zareagovat,“ podotkl Rakušan.

Evropská komise by podle něho chtěla s členskými státy koordinovat postup po skončení války na Ukrajině a po konci dočasné ochrany.