Poslanci opět nedokončili schvalování školské novely

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Schvalování školské novely poslanci nedokončili již v pátek s ohledem na rozsáhlá kritická vystoupení opozice. Nový systém financování kuchařek, školníků nebo uklízeček je podle ní nepromyšlený a nezaručuje zřizovatelům škol dostatek příjmů.

Poslanec ANO a moravskoslezský hejtman Josef Bělica upozornil na stanovisko vedení Asociace krajů, podle něhož je převod financování mezd uklízeček, školníků nebo administrativních pracovníků bez důsledného předjednání se samosprávami „nepřijatelný“ a představuje zásah do rozpočtů krajů i obcí. Asociace proto vyzvala ministry školství a financí, aby s nimi otázku financování ještě projednala.

Náklady krajů na platy nepedagogů podle poslance a náměstka olomouckého hejtmana Stanislava Hudce (ANO), který změnu označil za nezodpovědnou, budou představovat řádově stovky milionů korun. Kraje by pak ze svých rozpočtů musely doplácet desítky milionů. Poslanec ANO a hejtman Vysočiny Martin Kukla poznamenal, že kvůli navrhovanému způsobu financování budou vznikat rozdíly i mezi obcemi.

Poslankyně ANO a starostka Litvínova Kamila Bláhová sdělila, že „absolutně nepochopitelný krok“ koalice vyvolává nervozitu mezi kuchařkami a školníky. „Není domyšlený a dostatečně připravený,“ řekla. Ani odklad změny z letošního září na začátek příštího roku nevyjasní pochybnosti o tom, kde kraje a obce vezmou chybějící částku na platy nepedagogů a také na nákup učebnic, školních pomůcek nebo další vzdělávání učitelů.

Nový systém financování má podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách.

Koalice původně chtěla převést financování nepedagogů na obce a kraje už od září. Po tlaku samospráv i škol se přiklonila k odložení na začátek příštího roku.

Odklady školní docházky

Zato poslanci ve druhém čtení projednali novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování.

Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Spoluautor předlohy Pavel Klíma (TOP 09) v návaznosti na to navrhl změnit také termín zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben. Novela podle Klímy vznikala půldruhého roku a přístup „žák připravený na školu“ mění na „škola připravená na žáka“.

Odklad, který se podle Klímy týká ročně dvaceti tisíc dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.

Známkování žáků prvních dvou tříd by podle novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle Klímy pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má podle poslankyně Jany Berkovcové (ANO) oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.

Financování fondu dopravy

Sněmovna ve středu přijala poslaneckou novelu zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ten tak bude zřejmě moci nově přijímat zápůjčky, tedy půjčovat si hlavně peníze, což rozšíří možnosti jeho financování. Poslanci původně navrhovali, aby mohl vydávat i své dluhopisy, ale proti tomu se postavilo ministerstvo financí i Česká národní banka. Novelu předložili zákonodárci začátkem roku 2023, první čtení se uskutečnilo loni v prosinci a ke schvalování se poslanci dostali až nyní.

Na základě schváleného pozměňovacího návrhu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) bude moci fond dopravy financovat nejen veřejně přístupné dobíjecí stanice a vodíkové čerpací stanice, ale také místní dráhy a vlečky ve vlastnictví státu.

Předloha po sněmovních úpravách zpřesnila možnosti využití peněz fondu na projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvané PPP projekty, jako je třeba výstavba úseku dálnice D4. Má to odstranit pochybnosti o tom, že peníze z fondu lze využít i na náklady související s přípravou PPP projektů. Poslanci upravili i podmínky pro odvod daně z přidané hodnoty. Koncesionáři, kteří budou realizovat infrastrukturní projekty v rámci PPP projektů, by nemuseli odvádět DPH dřív, než začnou dostávat úhrady od fondu dopravy.

Zdravotnické předlohy

Během odpoledního programu zákonodárci projednávali ve druhém čtení trojici zdravotnických předloh. Pozornost budí zejména novela o veřejném zdravotním pojištění, která by měla umožnit pojišťovnám použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění.

Z pozměňovacího návrhu novely také vyplývá, že pacienti by si mohli připlatit za lepší péči či materiál tak, že by dopláceli pouze rozdíl mezi základem, který hradí pojišťovna, a zvolenou dražší variantou. Přišla s tím skupina poslanců ODS a TOP 09 včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

„Snažíte se komercionalizovat zdravotnictví,“ vytkl předkladatelům Jan Síla (SPD). Předkladatelé, k nimž dále patří Zdenka Němečková Crkvenjaš, Petr Fifka (oba ODS) a Martina Ochodnická (TOP 09), ale zdůraznili, že úprava zachovává současné nároky pacientů a garantované standardy zdravotních služeb, které mají být pojištěncům uhrazeny z pojištění. Pacienti podle nich nově získají širší možnosti v rozhodování o péči o zdraví. Poskytovatelé péče by podle návrhu nesměli dávat přednost pacientům, kteří si zvolí nehrazenou variantu.

Sněmovna projednávala také novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která zavádí nové centrální služby elektronického zdravotnictví. Mimo jiné stanoví, že pravidelné zdravotní prohlídky starších řidičů možná budou od příštího roku nutné od 70 let věku místo nynějších 65 let. Doklad o zdravotní způsobilosti už motoristé nebudou muset vozit s sebou, závěry posudku budou pro kontrolu v registru řidičů. Obdobně to bude platit i pro posudky na žadatele o řidičské oprávnění a v dalších situacích.

Před závěrečným schvalováním je po středečním projednání rovněž samostatný zákon pro zdravotnické prostředky předepisované na poukaz. Vládní poslanci navrhli upravit například úhradu výměny baterií u elektrických invalidních vozíků, které jsou ve vlastnictví uživatelů. Vyčlenění zdravotnických prostředků ze zákona o veřejném zdravotním pojištění má podle ministerstva zdravotnictví usnadnit jejich aktualizaci.

Novela o zálohování PET lahví

Poslanci ve středu v prvním kole také zahájili projednávání novely, kterou chce vláda zavést zálohování PET lahví a plechovek na nápoje. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že zálohování plastových nápojových lahví má zvýšit míru recyklace a omezit množství odpadu v přírodě. Připomenul, že unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně devadesát procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u plechovek.

Podle Hladíkova ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Mimo tříděný odpad skončí každá pátá PET lahev, v případě plechovek tři čtvrtiny z nich nejsou podle ministerstva tříděny správně. Pivní lahve jsou zálohovány třemi korunami za kus, vrací se 98 procent z nich, podotkl ministr. Jeho úřad počítá s tím, že plastové lahve a plechovky by byly zálohovány čtyřmi korunami, přičemž 15 procent záloh by se stalo příjmem obcí jako kompenzace.

Proti zálohování měly výhrady ministerstva průmyslu a obchodu, organizace samospráv či Svaz průmyslu a dopravy. Opoziční hnutí ANO by podle ministra chtělo vrátit novelu vládě k přepracování, což je mírnější forma zamítnutí. Hladík ale avizoval, že je ochoten parametry novely upravit tak, aby se do budoucna Česko nemuselo řídit nevýhodnějšími předpisy Evropské unie. Ministr uvedl, že zálohování mají upraveno v sedmnácti zemích Unie, další čtyři se na to připravují.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Poslanci ve středu také hlasovali o členech Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Pozici ve sněmovním hlasování obhájil i pro další šestileté funkční období konzultant a hudebník Vadim Petrov. Novým členem takzvané velké vysílací rady zákonodárci zvolili dramaturga a dlouholetého uměleckého ředitele festivalu klasické hudby Smetanova Litomyšl Vojtěcha Stříteského, který nahradí Ladislava Jakla.

Petrova nominovalo do volby stejně jako před šesti lety nyní opoziční hnutí ANO. Obdržel 101 ze 169 hlasů. Kandidáta poslaneckých klubů SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Stříteského volilo 140 poslanců. Funkční období zvoleným členům začne shodně 2. dubna.

Radu pro rozhlasové a televizní vysílání tvoří třináct členů, které jmenuje a odvolává sněmovna. Rada mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Dále také sleduje obsah rozhlasového a televizního vysílání a za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka vidí potenciál k rozšíření Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl.
11:43Aktualizovánopřed 8 mminutami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 1 hhodinou

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 4 hhodinami

Oceňuji odstup od zelené ideologie, ale chceme více změn, řekl Červený k ETS

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Interview ČT24 v souvislosti s revidovaným návrhem Evropské komise na systém ETS zmínil, že oceňuje odstup od zelené ideologie. V jednání o emisních povolenkách vidí dílčí úspěchy, podle něj ale Česko čekají ještě další měsíce vyjednávání. Tématem rozhovoru, který vedl Daniel Takáč, byla také návštěva ministra v USA, zmenšení akceleračních zón a aktuální rekordní teploty.
před 5 hhodinami

Dodávka vrtulníků z USA pro armádu se zpozdí, sdělil Zůna

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.
před 14 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.