Poslanci v pátek ve třetím čtení schválili změny jednacího řádu sněmovny, které mají omezit obstrukce. Dopoledne debatovali o pozměňovacím návrhu přezdívaném lex střízlivost. Poslanci následně projednávali koaliční novelu stavebního zákona, její třetí čtení však nedokončili. Vrátí se k němu příští týden. Novela by podle předkladatelů měla zrychlit a zjednodušit povolování staveb, sešlo se k ní kolem 130 pozměňovacích návrhů.
Že dolní komora nedokončí třetí čtení rozsáhlé koaliční novely stavebního zákona, která má hlavně zrychlit a zjednodušit povolování staveb, se očekávalo. Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že zákon zkrátí povolovací řízení z roků na měsíce.
Ve 14:00 uplynula vyměřená doba, do níž může sněmovna zákony ve třetím čtení projednávat. Ke stavební novele se tak poslanci vrátí až za několik dní. Většinu času jim v pátek vyplnilo už zmíněné třetí čtení protiobstrukční novely jednacího řádu sněmovny.
Protiobstrukční novela jednacího řádu
Schválená novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro novelu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných zákonodárců, proti jich bylo dvanáct. Nyní normu dostane k posouzení Senát.
V novele podle širších dohod s opozicí nebude původně navrhovaná výjimka z řečnických restrikcí pro předsedu dolní komory. Nezmění se ani podoba vystoupení prostřednictvím krátkých poznámek, pouze se budou muset týkat projednávané věci. Původní novela jednacího řádu předpokládala, že krátké poznámky by mohlo plénum omezit až na dvě. Zrušila by se navíc možnost odpovědi na ně.
Pro novelu jednacího řádu hlasovala vedle poslanců vládních ANO, SPD a Motoristů také většina přítomných zákonodárců ODS a STAN a menšina pirátských poslanců. Výslovně proti byla část lidovců a všichni přítomní zákonodárci TOP 09, kteří se obávají zejména oslabení opozičních nástrojů pro blokování vládního návrhu na převedení financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků pod státní rozpočet.
V minulém volebním období vyvolávaly diskuze o neefektivním fungování sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě ale nedospěla. Dolní komora dostala v minulém období dvě novely se změnami pravidel jednání, s volbami ale takzvaně spadly pod stůl.
Starostové navrhovali „lex střízlivost“, neprošel
Při pátečním sněmovním schvalování protiobstrukční novely jednacího řádu se rozproudila debata o úpravě poslanců opozičního hnutí STAN, kterou chtěli zavést povinnost účasti na jednáních ve střízlivém stavu. Zastánci pozměňovacího návrhu přezdívaného lex střízlivost poukazovali mimo jiné na to, že zákonodárci a zákonodárkyně mají jít příkladem. Odpůrci mluvili o populismu a o tom, že ustanovení nebude nijak vymahatelné. Sněmovna nakonec návrh zamítla.
Úprava poslanců STAN v čele s Janem Papajanovským se týkala i dalších návykových látek. Za její přestoupení by hrozilo vykázání ze schůze a disciplinární řízení. „Ukažme lidem, že normální je nechlastat,“ nabádala Ester Weimerová (STAN), podle které je snížená sebekontrola někdy na schůzích vidět. Naopak dle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by v dolní komoře měli být zodpovědní lidé a regulace je zbytečná. „Ono to ani nejde rozumným způsobem kontrolovat,“ je přesvědčený.
Za absurdní označil návrh poslanců STAN místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), jenž se označil za největšího abstinenta mezi poslanci. „Jak já to budu kontrolovat? Budu říkat, že mám dojem, že je někdo podnapilý?“ tázal se. Poslanec STAN Jan Berki Nacherovi vzkázal, že absurdní je to, že zaměstnancům zakazuje alkohol na pracovišti přímo zákon a poslanci říkají, že si záležitost „dokážou ošéfovat sami“. Berki podotkl, že se z něho stal abstinent, až když viděl, co alkohol dělá s některými kolegy.
Hřib obvinil zemědělský fond ze lži
V úvodu jednacího dne promluvil předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib. Podle něj Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) lhal, když tvrdil, že Evropská komise potvrdila správnost jeho postupu při obnovování dotací pro skupinu Agrofert.
„Jenomže Evropská komise (EK) ve skutečnosti nic takového neřekla, protože je to přesně naopak. Komise v odpovědi na naše dotazy jasně uvedla, že české platební agentuře nedala pokyn, aby Agrofertu začala přidělovat nebo proplácet zemědělské dotace, a zároveň potvrdila, že střet zájmů Andreje Babiše (ANO) nadále posuzuje,“ řekl Hřib a zmínil čtyřmiliardovou dividendu, kterou premiér loni od Agrofertu dostal.
Fond v pátek na dotaz ČTK uvedl, že jeho stanovisko zůstává neměnné. „Potvrzení správnosti dohodnutého postupu při vykazování výdajů ve vztahu k společnostem ze skupiny Agrofert od DG Agri (Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU – pozn. redakce) obdržel a v tiskové zprávě o tom dne 4. června informoval,“ napsal v reakci SZIF.
Z reakce SZIF Evropské komise doručené 29. června Januszi Koniecznému (Piráti) ještě vyplývá, že EK nadále posuzuje, zda je přidělování evropských dotací koncernu Agrofert v souladu s evropským nařízením ke střetu zájmů, a žádné závazné rozhodnutí Komise dosud podle SZIF nevydala. Fond v reakci zveřejnil i odpověď Evropské komise. Konieczny se mimo jiné ptal, zda Komise fondu nařídila, aby zahájil vyplácení zemědělských dotací společnosti Agrofert.
„SZIF nikdy nekonstatoval, že by dostal jakýkoliv pokyn ze strany Evropské komise k proplacení dotací (...) EK žádné takové pokyny ani nevydává, vyplácení dotací je čistě na zodpovědnosti akreditované platební agentury. Evropská komise vydává nařízení, směrnice, doporučení, stanoviska a v případě pozastavení plateb pak může vydat rozhodnutí. Žádné závazné rozhodnutí EK v této věci momentálně nevydala,“ uvedl v pátek fond. V odpovědi, kterou fond zveřejnil, Komise rovněž uvádí, že žádné přidělování dotací nenařídila, ale poznamenala, že v případě zemědělských dotací mají členské státy povinnost nahlásit všechny platby.
Poté poslanci potvrdili rezignaci Filipa Turka (za Motoristy) ze sněmovního výboru pro evropské záležitosti, nahradí jej poslankyně Zuzana Majerová (Trikolora).
Původně měli poslanci dle pořadu schůze v pátek nejprve projednávat novelu stavebního zákona a až poté navržené protiobstrukční změny jednacího řádu, nakonec se pořadí bodů prohodilo.
Stavební novela přichází hlavně se zřízením státních stavebních úřadů, které budou fungovat pod centrálně řízeným Úřadem rozvoje území. Do nich má přejít část úředníků z nynějších stavebních úřadů při obcích. Opozice se ale kvůli jejich převodu pod stát obává kolapsu stavebního řízení. Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb bude ve veřejném zájmu, což může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i objekty pro hromadné bydlení.
Protiobstrukční novela jednacího řádu zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůzí sněmovny a dává plénu širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení by se mohlo nově vztahovat i na zákonodárce s právem přednostního vystoupení.
