Poslanci se věnovali vládní strategii očkování a hádali se o ruskou vakcínu Sputnik V

O vládním návrhu, který má posílit pravomoci České národní banky  nad regulací hypoték, poslanci ve středu nerozhodli. Měli ho schvalovat ve třetím čtení, rozpravu ale prodlužovala kritika některých poslanců. Sněmovna naopak dala šanci navrhovanému odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, kde předpokládá jednorázovou částku ve výši 300 tisíc korun. Při posuzování vládní strategie  očkování se rozhořel spor kvůli ruské vakcíně Sputnik V. Komunisté vyčítali ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), že ji odmítá posoudit bez evropského schválení.

Komunisté vyčítali ministru Blatnému, že odmítá ruskou vakcínu Sputnik V posoudit bez schválení evropskou lékovou agenturou. Ministr zopakoval, že dočasnou výjimku neudělí. Jeho postoj podpořili poslanci části opozice, zejména ODS, Pirátů, lidovců a TOP 09. Sněmovna debatu o očkování přerušila, vrátí se k němu za dva týdny.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček uvedl, že odvolávání se na evropskou lékovou agenturu pokládá za výmluvy. Část obyvatel se chce ruskou vakcínou podle něho očkovat. Prezident Miloš Zeman to řekl dostatečně jasně, uvedl Ondráček. Zeman označil Blatného a ředitelku českého lékového ústavu Irenu Storovou za hlavní překážky pro dodávky Sputniku V a chce jejich odvolání. Odmítáním ruské vakcíny podle prezidenta nesou odpovědnost za zbytečná úmrtí lidí v Česku na covid-19.

Všem měřit stejným metrem

„Třeba je ta vakcína dobrá, ale pokud to nemáme potvrzené, nesmíme výjimku udělit,“ řekl Bohuslav Svoboda (ODS). Pirátští poslanci Jan Lipavský a Tomáš Martínek zdůrazňovali, že je třeba měřit všem výrobcům stejným metrem a nechápou, proč by měl být zvýhodněn ruský výrobce. Podle Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) není certifikace šikana. „Jedná se o bezpečnost našich lidí,“ zdůraznil.

Poslanec TOP 09 Vlastimil Válek uvedl, že Sputnik V jako očkovací látku nikdo nekritizuje. „Pouze mluvíme o tom, že existuje standardní postup, který musí být zachován,“ uvedl.

Ondráček ale zmiňoval krácení dodávek schválených vakcín. „Raději nás necháte vymřít,“ prohlásil. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) vláda nedokáže zajistit to, co slibovala.

Poslanec ANO Rostislav Vyzula situaci glosoval slovy, že lidé jsou hladoví, chleba je málo, ale neznamená to, že se začne dělat chleba z hlíny. Blatný uvedl, že si přeje, aby Sputnik schválení od evropské lékové agentury dostal. Pochybuje ale o tom, že by ruský výrobce dokázal rychle dodat miliony vakcín.

Kolik už dorazilo do Česka vakcín

Blatný také řekl, že ke konci června by mělo dorazit do Česka tolik vakcíny, že by stát mohl naočkovat oběma dávkami šest milionů lidí. „Když dospělá populace je někde kolem osmi milionů, tak těch šest milionů lidí je víc než požadovaných 60 až 70 procent, respektive to tomu odpovídá,“ uvedl. Do konce srpna má být podle ministra dodáno 16,5 milionu dávek, budou tak moci být naočkováni všichni dospělí.

Dosud do Česka dorazilo podle ministra půldruhého milionu dávek schválených vakcín. V dubnu by podle něho mělo být očkováno nejméně 70 tisíc lidí denně, tedy zhruba dvojnásobek nynějšího počtu.

Zablokovaný spor o centrální banku

 „Máme tady klasickou parlamentní obstrukci,“ prohlásil místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) k vládnímu návrhu týkajícího se posílení pravomocí ČNB. Rozpravu totiž prodlužovaly projevy především poslanců Pirátů a ODS, kteří se k novele rozsáhle a kriticky vyjadřovali.

Na návrh Filipa sněmovní většina rozhodla, že novelu budou poslanci projednávat o hodinu déle než obvykle, a to do 14:00. Po 13. hodině si však předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura vyžádal hodinovou přestávku na poradu svého klubu, a tím debata skončila. Zdůvodnil to tím, že na poledne jsou kromě jiného svolaná jednání výboru.

S Filipovým tvrzením o obstrukci se ztotožnil i Jan Volný (ANO). „To není pravda, tady probíhá jasná věcná diskuse,“ odmítl obvinění Jan Jakob (TOP 09). Postěžoval si, že na dotazy poslanců neodpovídá ani přítomná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ani guvernér ČNB Jiří Rusnok.

O jaké pravomoce pro ČNB se jedná

Předloha má dát ČNB zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná. Předloha také obsahuje návrh na rozšíření možností obchodů na finančních trzích i na rozšíření okruhu subjektů, se kterými může centrální banka obchodovat. Oba tyto záměry se staly terčem kritiky opozice.

Do loňského roku směla ČNB obchodovat pouze na peněžním trhu a jen s úzkým okruhem subjektů. Širší možnosti obchodů i rozšíření okruhu subjektů však loni na jaře vláda předložila poslancům samostatně jako předlohu v legislativní nouzi v souvislosti s nástupem pandemie koronaviru. Sněmovna ji ale upravila tak, že bude platit jen do konce letošního roku.

Poslanec ODS Vojtěch Munzar vyzval k tomu, aby poslanci vyčkali na vyhodnocení toho, jak s touto pravomocí ČNB naložila. K vyhodnocení vyzval i Pirát Mikuláš Ferjenčík. „Bez tohoto vyhodnocení nám přijde velmi nešťastné tuto úpravu schvalovat natrvalo,“ řekl Ferjenčík. 

V případě hypoték ČNB bude moci vyhlásit podmínky, za jakých budou moci poskytovatelé úvěrů na bydlení poskytnout klientovi hypotéky. Mezi parametry bude patřit celková výše spotřebitelských úvěrů žadatele o hypotéku zajištěných stejnou obytnou nemovitostí v poměru k hodnotě zajištění. Dalším ukazatelem bude poměr splátek žadatele ze všech jeho dluhů k jeho příjmům. Třetím ukazatelem bude celková výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům.

Podle poslance ODS Jana Skopečka tkví problém s trhem nemovitostí v tom, že se v tuzemsku málo staví, a proto jsou ceny nemovitostí vysoké. Obvinil ČNB, že svojí politikou nízkých úrokových sazeb motivovala klienty bank, aby si na tyto nemovitosti půjčovali.

Pirát Tomáš Martínek navrhl vrátit novelu do druhého čtení. Měl by se podle něj najít takový pozměňovací návrh, který zajistí dostatečnou transparentnost obchodů ČNB na finančním trhu.

Vláda předložila poslancům návrh novely v červnu 2019. Prvním čtením prošel loni v lednu. Rozpočtový výbor se k němu vyjádřil loni v březnu, druhým čtením na plénu prošel návrh až letos v lednu. Stejným návrhem se sněmovna zabývala už v minulém volebním období, ale nestihla ho do voleb projednat až do konce.

Příjemci sociálních dávek zřejmě nebudou muset dokládat příjmy

Sněmovna naopak ve středu zrychleně schválila vládní předlohu,  která předpokládá, že příjemci některých sociálních dávek zřejmě nebudou muset úřadům práce dokládat za první čtvrtletí své příjmy nebo náklady na bydlení. Úředníci nebudou příspěvky na bydlení a na péči a přídavky na dítě přepočítávat, lidé budou dostávat podpory v dosavadní výši. 

Cílem úpravy je podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) omezit kvůli koronavirové krizi osobní kontakt klientů s úředníky. Předloha se netýká nových žádostí o dávky, lidé je budou moci podávat i nadále, uvedla. Návrh zákona nyní dostanou k posouzení senátoři.

Obdobný zákon platil už loni na jaře a také na podzim. Opatření mělo ulevit úřadům práce, které měly výpadek počtu pracovníků. Řada úřednic a úředníků byla totiž na ošetřovném, na nemocenské nebo v karanténě.

Šance na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen

Poslanecká předloha k navrhovanému odškodnění protiprávně sterilizovaných žen zamířila po středečním úvodním kole k posouzení do petičního výboru, předpokládá vyplacení jednorázové částky 300 tisíc korun. V debatě záměr zpochybnila pouze Monika Jarošová (SPD), podle níž měly postižené ženy podat hned po pádu totalitního režimu v roce 1989 žaloby.

Předloha vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nemusely rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona.

Odškodnění by se mohlo týkat až 400 lidí

Předsedkyně petičního výboru Helena Válková (ANO) za předkladatele uvedla, že žadatelky budou muset nárok prokazovat. Odhadla, že odškodnění by se mohlo týkat až 400 lidí a stát by tedy mohl vyplatit nejvýše 120 milionů korun.  

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 8 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 9 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.