Pavel zahájil konferenci Globsec. Přijely desítky vrcholných politiků

Nahrávám video

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Petr Pavel vystoupil před účastníky konference jako první. Na Ukrajině se odehrává dlouhodobý konflikt s nejistým výsledkem. Čas ale může hrát ve prospěch Ukrajiny i jejích podporovatelů, pokud se sjednotí a poučí z předchozích dvou a půl let, uvedl Pavel. Rusko se v tuto chvíli stále domnívá, že nemá důvod měnit svůj přístup. K dosažení míru je nutné zajistit dostatečnou a předvídatelnou podporu Ukrajiny, míní prezident.

Podle Pavla je nutné posílit materiální kapacity, aby bylo možné napadené zemi poskytnout veškeré nezbytné zdroje. Stále podle něj existuje prostor pro větší efektivitu. „Žijeme ve stále více konfliktním světě. Přesto stále pevně věřím, že mezinárodní pořádek založený na pravidlech a spolupráci je výhodný nejen pro Západ, ale pro všechny členy mezinárodní komunity," řekl prezident. Pravidla a instituce z doby po druhé světové válce někdy možná mohou vyžadovat reformy, fragmentace ale všechny oslabuje, poznamenal.

Nahrávám video

„Otevřený konflikt je katastrofální cestou pro každého. Platí to i pro Rusko, které je určitě slabší a křehčí dnes než před rokem 2022,“ uvedla hlava státu. Prezident zmínil také roli Číny, která má podle něj nejsilnější pozici k tomu, aby pomohla ukončit ruskou agresi proti Ukrajině.

Pavel: Evropu trápí nízká soběstačnost v surovinách

Evropa podle Pavla čelí strukturálním ekonomickým výzvám, nízká soběstačnost v surovinách, lécích či polovodičích brání jejímu hospodářskému rozvoji. Přestože Evropa zůstává lídrem v mnoha oblastech, propadá se za Spojenými státy, některými asijskými zeměmi či Indií v řadě technologických odvětví. „Je čas si uvědomit, že naše technologická kompetence a vývoj silně tvaruje naši geopolitickou relevanci a bezpečnost našich občanů," uvedl Pavel.

Ocenil tak vznik nového GeoTech centra, které podle prezidenta propojí politické a technologické lídry k diskusím o společné odpovědnosti v ochraně demokracií a prosperity. „Není pochyb o tom, že potřebujeme více kooperace nejen mezi vládami a byznysem, ale také mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Ale spíše bych řekl mezi Evropou, USA a demokratickými zeměmi po celém světě,“ dodal.


Von der Leyenová chce jmenovat komisaře pro obranu

Projev předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové se týkal především tématu bezpečnosti Evropy. V nové Evropské komisi chce jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement (politika ústupu agresivním stranám – pozn. red) a podrobení Ukrajiny.

Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. „Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci,“ řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou. „Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru,“ podotkla. Je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.

Ruská agrese na Ukrajině podle ní ukázala, že ekonomická vzájemná závislost není zárukou bezpečí, ale zranitelností. „Byla to iluze. (Ruský vůdce Vladimir) Putin vyměnil prosperitu své země za své vlastní imperiální ambice,“ uvedla.

Evropa podle ní překonala svou dlouhotrvající neochotu utrácet dostatek peněz za svou vlastní obranu. „Ochrana Evropy je především povinnost Evropy,“ řekla. Přestože NATO zůstává centrem společné obrany, jsou podle ní potřeba silnější evropské pilíře. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. „Je to strategická odpovědnost Evropy,“ dodala.

Posílení postavení střední Evropy ve světové politice nastínila von der Leyenová před zahájením konference v příspěvku na sociální síti X. „Střední Evropa je geograficky v srdci Evropy. Je také klíčová pro budoucnost EU, strategicky i politicky. Je tedy tím správným místem pro diskusi o bezpečnostních výzvách a volbách, kterým Evropa čelí,“ napsala.

Podle redaktorky ČT Barbory Maxové, která jednání sleduje, by měly do pražského hotelu Hilton dorazit zhruba dva tisíce hostů z celkem sedmi desítek zemí. Během tří dní se budou střídat v projevech na třech scénách, které jsou pojmenovány podle někdejšího českého prezidenta Václava Havla, bývalé americké ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightové a bývalém českém ministru zahraniční Karlu Schwarzenbergovi.

Nahrávám video

Jedním z klíčových témat má být ruská invaze na Ukrajinu či válka na Blízkém východě. Vedle toho mají státníci mluvit i o situaci v Africe, kde bylo v poslední době svrženo mnoho prozápadních vlád a následně nahrazeno proruskými kabinety. Debatovat se má i o kyberbezpečnosti či rozvoji umělé inteligence.

Vedle šéfky EK von der Leyenové mají vystoupit například finský prezident Alexander Stubb, litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis či někteří představitelé ruské opozice – například Vladimir Kara-Murza, který byl nedávno propuštěn z ruského vězení v rámci největší výměny vězňů mezi Západem a Ruskem od dob studené války. Konference má podle organizátorů dokázat „významný hlas střední Evropy, která má chtít více promlouvat do světové politiky“, dodala Maxová.

Méně formální debaty

Konference je druhou největší v „našem geopolitickém prostoru – po Mnichovském bezpečnostním fóru“, uvedl ve vysílání ČT24 generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.

Nahrávám video

Podle Macka je pro zúčastněné politiky výhodou, že velká část jednání probíhá takzvaně „off record“ – není nahrávaná. „Nikdo je nechytá za slova, mohou se spolu bavit volněji o tom, co udělat pro to, abychom zlepšili bezpečnostní situaci. Experti si mohou svobodně vyměňovat názory,“ přiblížil.

Garantem bezpečnosti je v současném demokratickém prostoru Severoatlantická aliance, poznamenal dále Macko. „Vidíme, že Organizace spojených národů by měla být formálně top hráčem, ale bezpečnostní rada – dnes s předsedajícím Ruskem – stále ovládaná pěticí zemí s právem veta bohužel nedokáže vyřešit některé otázky,“ pokračoval. To stejné prý platí pro mise OSN.

Bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský označil pražskou konferenci Globsec za „perfektní počin“. Ocenil, že na konferenci se mohou podílet i organizace jako ASPEN nebo Jagello 2000. Na jednání se podle něj probírala celá řada témat. Vyzdvihl například téma ruské invaze či konkurenceschopnosti evropského bloku.

Nahrávám video

Pomoc napadené zemi však podle něj častokrát neodpovídá stanoviskům jednotlivých představitelů. Množství uvolňovaných prostředků Západem podle něj v některých případech neodpovídá ani nákladům na válku v Afghánistánu.

Přesun z Bratislavy

Předchozích osmnáct ročníků Globsecu se uskutečnilo v Bratislavě. Akce vznikla k příležitosti vstupu Slovenska do NATO. Jedním z důvodů přesunu konference do Prahy jsou názorové neshody mezi organizátory a vládou slovenského premiéra Roberta Fica. „Peníze pro Globsec a sorosovce dáme raději Matici slovenské,“ napsal v prosinci 2022 Fico na Facebooku v reakci na přesun konference do Prahy.

Záštitu nad akcí tak převzal český prezident Petr Pavel. „Rozhodnutí uskutečnit tento rok Globsec Forum 2024 v Praze je symbolickým krokem směrem k intenzivnější regionální spolupráci,“ prohlásil v březnu letošního roku prezident a zakladatel Globsec Róbert Vass. „Bohatá historie a strategický význam Prahy z ní dělají ideální místo na podporu mezinárodního dialogu a šíření konstruktivního hlasu střední Evropy,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...