Praktického lékaře nemá skoro desetina Čechů, situace se podle Válka zlepší

Nahrávám video

Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, mezi nimi více než 131 tisíc dětí. Čtyřicet procent praktiků je navíc starších šedesáti let, lze tedy očekávat jejich odchod do penze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že situace se zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových doktorů. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.

Válek uvedl, že pokud se absolvent rozhodne stát praktickým lékařem pro dospělé nebo děti a dorost, proces trvá několik let. Podle něj se na tyto obory v současné době připravuje 1667 doktorů. „Do roku 2030 bude narůstat počet lékařů do 34 let v těchto oborech, průměrný věk začíná klesat,“ dodal. Nejvíce praktiků je nyní ve věku 65 až 69 let.

Podle Šonky nyní každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů. Domnívá se, že takové číslo by pro běžné doplňování odchodů do penze stačilo, pokud by jich nebylo v předcházejících letech výrazně méně. Upozornil také na to, že sedmdesát procent tvoří ženy, které ze systému „vypadnou“ po dobu mateřské dovolené.

Češi bez praktického lékaře
Zdroj: ČT24

Rezidenční místa

Válek uvedl, že v Česku je dostatek personálu. „Ale ne tam, kde je potřeba.“ S tím souhlasili i Šonka a Štefanová.

Příští rok vyjde z lékařských fakult o pětadvacet procent absolventů více a podle Šonky by bylo vhodné jim nabídnout více rezidenčních míst – tedy pracovních pozic, na nichž se vzdělávají v ordinacích zkušených praktických lékařů. Šonka se však domnívá, že problém je v tom, že do některých regionů mladí lékaři nechtějí.

„Možnost rezidenčních míst se navýšila, to je dobře, ale mělo se tak udělat o pět let dříve,“ poznamenala členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD). „Jedna věc je, že ministerstvo rezidenční místa nabídne, další věc je, kolik praktických lékařů je ochotno si akreditaci zřídit a svého rezidenta tam mít. A tam nám chybí bonifikace tak, aby se tak dělo i na periferii. V centrech už to vidíme,“ upozornila.

Stát podle Šonky za tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zkusil dát na místa lékařů v regionech, kde chybějí, vyšší dotace. Bylo to ale zrušeno jako diskriminační. „Možná by to mohly dělat zdravotní pojišťovny nebo kraje,“ míní.

Nahrávám video

Snížení výdajů

Systém veřejného zdravotního pojištění má k dispozici pro příští rok asi 530 miliard korun, za deset let se částka zhruba zdvojnásobila. Podle Štefanové je namístě hledat nejdříve úspory a vyšší efektivitu, až potom lze uvažovat o případném navýšení pojistného. „Na prvním místě je zejména prevence a dostupnost primární péče,“ uvedla. Pomoci by podle ní mohla také digitalizace a moderní technologie, které náklady snižují.

Ušetřit by se podle ministra i Šonky dalo také na centralizaci oddělení. „Pokud bychom transformovali všechna nepotřebná akutní lůžka a ta oddělení, kde je obložnost pod deset procent, centralizovali, tak se úspory mohou pohybovat kolem padesáti, šedesáti miliard, možná víc,“ nastínil Válek. Již dříve ale uváděl, že zavření jakékoliv nemocnice není možné, zejména z politických důvodů v regionech.

K tématu digitalizace Válek řekl, že od poloviny příštího roku budou všechny projekty spuštěny a postupně instalovány v nemocnicích i u ambulantních specialistů a praktických lékařů. Do konce příštího roku pak má být elektronizace dokončena a od 1. ledna 2026 už bude vše fungovat „natvrdo“.

Válek také sdělil, že z peněz, které zdravotní pojišťovny za péči platí, jde zhruba šedesát procent na platy a deset až patnáct procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je podle něj jen zhruba ze čtvrtiny částky, tedy ze 171 miliard korun.

Péče v nemocnicích by měla příští rok stát 292,1 miliardy korun, tedy 56,7 procenta všech peněz na zdravotní péči. Do těch věnující se akutní péči půjde 254,6 miliardy, tedy 49 procent všech nákladů. Podle Šonky je proto možné významně a rychle ušetřit pouze na tom, když se nebude svítit, topit a platit lékaře tam, kde nejsou potřeba. Ostatní úspory, jako je prevence nebo zabránění opakovaným vyšetřením pacientů, považuje až za následné kroky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 50 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...