Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.
Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu. Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí. Nejprve dvakrát koncem října na několik hodin. Začátkem prosince pak muselo čtyři sta lidí z obcí Lipová a Haluzice i zaměstnanců z areálu bývalých Vlárských strojíren odejít na dva dny. Pyrotechnici totiž v areálu objevili poškozenou budovu s municí a na její střeše zaklíněný granát, který se nakonec podařilo bezpečně odstranit.
Práci pyrotechniků v areálu potom 3. prosince přerušil druhý výbuch. Slabé neřízené výbuchy se z areálu po druhé explozi ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince.
Začátkem roku 2015 začalo stěhování munice a výbušnin, počátkem února si ji jako první odvezla společnost Excalibur Army. V březnu začaly převozy munice do znovuotevřeného armádního skladu v Květné na Svitavsku. Poslední kamion odjel z Vrbětic 23. prosince 2015. Celkem jich bylo 547 – z toho do Květné zamířilo 267 kamionů, 280 vyvezly soukromé firmy.
Náklady na vyčištění areálu podle odhadů dosahovaly až miliardy korun
Do konce roku 2015 stál zásah ve Vrběticích armádu, policii a hasiče skoro 350 milionů korun. Prostor byl poté oplocen a zabezpečen čidly a ostrahou. Od ledna 2016 jej pyrotechnici čistili od nevybuchlé munice. Náklady na pyrotechnické vyčištění vrbětického areálu se jen odhadují, mohou se přiblížit i miliardě korun.
Ohledání prvního vybuchlého skladu ve Vrběticích skončilo v červnu 2017. Následně pyrotechnici zahájili práce u druhého explodovaného skladu. Zásah složek Integrovaného záchranného systému (IZS) ve Vrběticích byl definitivně ukončen až v říjnu roku 2020. Areál bývalých muničních skladů se pak vrátil do běžného právního stavu. V budoucnu by měly získat všechny pozemky a objekty v areálu do svého majetku Vojenské lesy a statky ČR, které na nich plánují hospodařit.
Podle policie prošlo do roku 2020 pyrotechnikům rukama při ohledání místa činu přes třináct tisíc kusů munice, dalších osmnáct set pak při povrchovém sběru.
V červenci 2021 Poslanecká sněmovna schválila zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Obce v okolí Vrbětic, jejich obyvatelé i Zlínský kraj si mohli rozdělit celkové odškodnění téměř 700 milionů korun.
Policie: Za výbuchy stály ruské tajné služby
Výbuchy ve Vrběticích policie vyšetřovala jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracoval speciální tým. Letos v dubnu kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) případ výbuchů skladů odložili. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde prováděla Moskva vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání.
Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Ruskem. Praha i Moskva si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád. Kreml označil Česko za zemi, která není vůči Rusku přátelská.
Zatímco tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), další členové vlády i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od počátku uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Miloš Zeman to zpochybňoval a mluvil i o druhé vyšetřovací verzi, a to, že výbuch nastal v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. To Babiš odmítl.
Ruská vojenská rozvědka měla podle ředitele NCOZ Jiřího Mazánka prostředky k tomu, aby výbuchy způsobila. Do Česka kvůli tomu přijeli lidé, kteří ihned poté odcestovali. Pachateli byli podle kriminalistů příslušníci jednotky určené k provádění diverzních operací v zahraničí. Prezentovali se jako zástupci obchodního partnera společnosti Imex. Později se muže podařilo identifikovat jako agenty GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, kteří jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018.
Čeští kriminalisté kvůli vyšetřování výbuchů zřídili vyšetřovací tým spolu s britskými policisty. Dále podle státního zastupitelství spolupracovali s Ukrajinou a USA. „Byl to teroristický čin, který provedli agenti ruské vojenské rozvědky s cílem zabránit, aby dodávky munice směřovaly na Ukrajinu, kde Rusko vedlo vojenské operace,“ řekl nedávno pro iRozhlas ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
V souvislosti s výbuchy se řešila řada kauz
Soudy rovněž v souvislosti s výbuchy řešily několik kauz. Například zbrojařská firma Imex Group žádala od státu odškodnění za výroky, které Babiš ještě jako vicepremiér pronesl krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014. Babiš v televizi řekl, že firma je velmi kontroverzní, že problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga. Obecné soudy a později i Nejvyšší soud žaloby firmy zamítly. Ostravská firma neuspěla ani s ústavní stížností.
Krajský soud ve Zlíně se pak v létě 2016 zabýval obžalobou pěti lidí a společností Excalibur Army a Real Trade Praha kvůli skladování zakázaných výbušnin ve Vrběticích. Lidem hrozily až dvanáctileté tresty, firmám i zrušení. Firmy podle verdiktu soudu ale neskladovaly miny jako takové, pouze těla min, a materiál tak nelze považovat za zakázaný. Dovozem pouze těl min tak nebyl spáchán trestný čin. Žalobce se nejdříve proti osvobozujícímu rozsudku odvolal, později vzal své odvolání zpět.
Okresní soud ve Zlíně řešil kauzu, ve které byla šestice lidí obžalována kvůli krádežím zbraní ve Vrběticích. Podle obžaloby vnikli Zdeněk Šuranský a Milan Chaloupka nejméně čtyřikrát do uzavřeného a střeženého areálu, uvnitř kradli samopaly, součásti zbraní a výbušniny rozmetané do okolí explozí a některé z nich pak prodávali. Zlínský okresní soud v únoru 2019 uložil Šuranskému 34 měsíců vězení, dalších pět lidí dostalo podmíněné tresty se zkušební dobou od dvaadvaceti do osmačtyřiceti měsíců.
S Vrběticemi také souvisí kauza bývalého europoslance hnutí STAN a advokáta Stanislava Polčáka, který žádal odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání zákonného odškodného za výbuch ve Vrběticích. Po zveřejnění případu se odměny vzdal a odstoupil z pozice místopředsedy STAN. Kontrolní rada České advokátní komory (ČAK) následně konstatovala, že Polčák neporušil zákon o advokacii ani další stavovské předpisy.
Kauzou byl i případ plánované cesty tehdejšího ministra vnitra a předsedy ČSSD (dnes SOCDEM) Jana Hamáčka do Moskvy. Zpravodajský server Seznam.cz v květnu 2021 uvedl, že Hamáček na interní schůzce hovořil o úmyslu „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem explozí ve Vrběticích za dodávky ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Bývalý ministr tvrzení odmítal a požadoval zaplatit deset milionů korun. Hamáček majitele webu i reportéry zažaloval, v květnu 2022 soud žalobu zamítl. Verdikt je pravomocný, Hamáček se neodvolal. Neuskutečněnou cestou se zabývala i policie, která nakonec kauzu odložila.
