Rozdíly ve volebních modelech jsou minimální, konečný výsledek může něco zvrátit jen těžko, soudí sociolog

„Když se podíváme na všechny relevantní výzkumy, které se publikují, vidíme, že rozdíly jsou minimální. Z datového pohledu se zdá, že konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko. Podíváme-li se na to podrobněji ,(…) Andrej Babiš v tuhle chvíli, zdá se, dokázal přesvědčit třeba tři sta tisíc voličů a Petr Pavel skoro milion tři sta tisíc voličů. Rozdíl je velký, “ myslí si Buchtík.

„Pokud se podíváme do historie v celé Evropě, pokud takový rozdíl byl týden, ale i tři týdny před volbami, tak ten slabší kandidát nikdy nedokázal situaci zvrátit,“ dodal s tím, že stát se však může cokoliv. Pravděpodobnost výhry je podle něj výrazně na straně Petra Pavla.

Aktivizace veřejnosti je podle Buchtíka poměrně vysoká, což značí i vysokou volební účast, jak předpovídají výzkumy. „Že by klesla nějak významně na nějakých dvaašedesát procent, což jsou třeba sněmovní volby, to je velmi nepravděpodobné,“ soudí.

Podle něj je v Česku asi dvacet procent lidí, kteří nechodí volit, tudíž volební účast může teoreticky dosáhnout maximálně osmdesáti procent. „Reálně, na základě těchto znalostí a dat, která vidíme, můžeme říci, že účast bude někde mezi 65 a 71 procenty,“ přiblížil.

To podle Buchtíka značí, že česká veřejnost vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou. „A že ta situace je velmi emotivní,“ dodal. Zhruba čtvrtina lidí podle něj půjde volit spíše proti někomu.

Nálada ve společnosti v době sběru dat

Poslední průzkum Ipsos uvedl, že sedm procent dotazovaných uvažuje o tom, že svůj postoj změní. Dvě procenta stále neví, koho budou volit. „Ve skutečnosti těch lidí, kteří se ještě mohou přerozhodnout, jestli vůbec jít k volbám nebo koho volit, bude ještě pravděpodobně více. Někteří se přesunou na jednu stranu, někteří na druhou. Volební modely s touto nejistou do určité míry počítají,“ ujasnil. Podle něj je také nepravděpodobné, že by všichni váhající šli nakonec volit stejného kandidáta.

Dle Buchtíka je důležité připomenout fakt, že průzkumy neříkají, jak volby dopadnou, ale vypovídají o tom, jaká je nálada ve společnosti v době sběru dat. „Viděli jsme to před prvním kolem, kdy neminul den, kdy se nestala nějaká zásadní událost, která jednoznačně posunula sto tisíc lidí sem, dvě stě tisíc lidí k jinému kandidátovi,“ podotkl sociolog.

Bývalé rektorce Mendelovy univerzity a neúspěšné kandidátce na Hrad Danuši Nerudové předvolební průzkumy předpovídaly mnohem více procent hlasů, než v prvním kole nakonec získala. „Je to obrovský rozdíl,“ připustil Buchtík.

„Ale data ukázala, že přesun se odehrál v posledním týdnu. Kolegové z Ipsosu se zeptali před prvním kolem, a pak se zeptali těch stejných respondentů v den voleb. Jejich model ze dne voleb ukazoval velmi podobné výsledky k reálnému výsledku,“ dodal. Podle něj třeba čtyřicet procent lidí, kteří volili Pavla, se definitivně rozhodlo v posledním týdnu.

Dotazovaní se netají tím, koho budou volit, upozornil také Buchtík. „Tady se spekuluje o tom, že třeba voliči Andreje Babiše nechtějí ve výzkumech říkat, koho volili. To vůbec není pravda, s tímto problém nemáme,“ ujasnil.

Co se týče úvah ohledně rozdělené české společnosti, rozdělení na dva tábory je podle Buchtíka v situaci, kdy si lidé musí vybrat mezi dvěma kandidáty, normální. Po volbách se však Česko snad vrátí do „normálního módu“, jak uvedl.

„Společnost není rozdělená, jak si můžeme třeba představovat z amerických zpráv o americké společnosti. Systém v Česku je poměrně komplexní – je tu hodně politických stran, několik institucí, Senát, sněmovna, prezident, Ústavní soud… Čili každý má nějaké kompetence a v tom se vyvažují a musí hledat dialog,“ dodal také.

České společnosti tak podle něj spíše hrozí fragmentace než představa „dvou barikád“, které spolu bojují.

Socioekonomický status, vzdělání a okolí, kde volič žije

Obecně lze dle Buchtíka říci, že neexistuje vyšší podpora žen nebo mužů pro jednoho kandidáta, o čemž se často spekuluje. „Existuje však poměrně jasné rozdělení podle věku. V našich datech se ukazuje, že Babiš má většinu u lidí starších šedesáti let, což se trochu kryje s elektorátem hnutí ANO. (…) Pavel je dlouhodobě silný u lidí v produktivním věku, a nyní oslovuje i část voličů, které oslovila Nerudová, což jsou mladí lidé do třiceti let,“ prozradil.

Připomněl, že také závisí na socioekonomickém statusu, vzdělání či okolí, kde volič žije. „Co se vypráví ve vašem okolí, jak se interpretují různé události, debaty, co kdo řekl, neřekl. Vy do té volby často přicházíte s pocitem, že slušný člověk by nikdy nevolil kandidáta X, nebo kandidáta Y,“ vysvětlil Buchtík.

Buchtík také hovořil o tom, zda funguje vyjádření podpory od neúspěšných kandidátů. „Obecně platí, že pokud neúspěšný kandidát podpoří někoho neintuitivně, tedy proti vůli voličů, tak ho voliči neposlechnou,“ soudí.

To dle něj bylo vidět například u šéfa odborářů Josefa Středuly, který z kandidatury odstoupil a vyjádřil podporu Danuši Nerudové. „Velmi pravděpodobně větší část hlasů z tří procent, které měl Středula v modelech, přešla k Babišovi. Nebo ani nešli volit,“ zhodnotil.

„Když Nerudová jezdí s Pavlem na různá setkání, tak efekt to určitě má. Vidíme v datech, že před prvním kolem, kdy Nerudová a Pavel vypadali trochu, jako že jsou v konfliktu (…), tak to vypadalo, že dvě třetiny lidí, kteří volili Nerudovou, by šli volit Pavla. Teď je to osmdesát procent,“ uvedl. „Uvidíme, jak to přesvědčení voličů je pevné,“ uzavřel.

Kratochvíl: Roli ještě mohou sehrát nerozhodnutí voliči i debaty

Určitou roli stále ještě mohou dle analytika agentury STEM Martina Kratochvíla sehrát nerozhodnutí voliči či předvolební debaty. „Všechny ty průzkumy vycházejí ještě ze středních dat sběru před tou debatou – i ten poslední model Medianu vyšel dominantně z dat, která byla sbírána o víkendu. Ještě můžeme čekat třeba nějakou závěrečnou část kampaně, nějakou gradaci. To všechno může mít nějaký vliv,“ sdělil v pořadu Události, komentáře. „Matematicky ale můžeme říci, že převaha je značná. Pavel má čistě matematicky šanci daleko větší,“ dodal.

Vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations Univerzity Karlovy Denisa Hejlová upozorňuje, že nelze podcenit zejména emocionální stránku kampaně. „Ta je velmi důležitá, působí úplně stejně, ne-li více, jako racionální argumenty. Do ní patří i různé dezinformační příběhy, věci, které se staly trošku jinak. (…) S tímto apelem na emoce je třeba počítat,“ podotkla.

S tím souhlasí i analytik a publicista Bohumil Kartous, který dodal, že za úspěšnou snahou o šíření dezinformací stojí strach. „Na tomhle staví i snaha přesvědčit českou společnost o tom, že Petr Pavel je nějakým ohrožením. (…) Snaha toto nějakým způsobem exploatovat je patrná,“ okomentoval. Podle něj to lze přičíst tomu, že tým Andreje Babiše neshledal jinou možnost, jak by zmenšil náskok Petra Pavla. To se mu ale dle Kartouse nedaří.